Jejich maso je v Číně považované za lahůdku a některým částem jejich těla jsou připisovány léčivé účinky. I proto je velemlok čínský na pokraji vyhubení
Tento prazvláštní obr je považován za jednoho z nejohroženějších, nejunikátnějších a nejcennějších obojživelníků na světě. Ve své domovině je ale na pokraji vyhubení.
Velemlok čínský je největším mlokem na světě. Dosahuje délky až 1,8 metru a obývá potoky a jezera v Číně. Nebo spíše obýval. Odborníci tvrdí, že se tento kriticky ohrožený druh dostává na samotnou hranici vymření ve volné přírodě.
Místní obyvatelé velemloky loví kvůli jídlu a zároveň ničí jejich přirozené prostředí. To je smrtící kombinace a počty velemloků strmě klesají. Potvrzuje to i nedávný výzkum, při němž vědci v průběhu čtyř let prozkoumali celkem 97 lokalit, na nichž se tito velemloci vyskytovali.
TIP: Překvapení v jeskyni: Ohromný velemlok šokoval nálezce v JZ Číně
Navzdory velkému úsilí neobjevili ani jediného velemloka. Namísto kriticky ohrožených velkých obojživelníků našli ilegální pasti, lovecké nářadí a stopy po používání elektrického proudu i trávení vody jedem. O to větší je teď význam zoologických zahrad, v nichž velemloci žijí. Není jich mnoho a jednou z nich je i ZOO Praha, kde mají velemloci vlastní Velemlokárium.
Cell Press
HistorieMnožství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
PřírodaLuňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
