Neodolatelné pupínky: Náš přístup k akné formují specifické procesy v mozku

24.11.2022 - Barbora Jelínková

Ačkoliv lékaři kvůli riziku infekce obecně nedoporučují akné a jiné zanícené pupínky vymačkávat, řada lidí zkrátka nedokáže odolat a snaží se vřídků zbavit. Vědci nyní zjišťovali, proč na někoho „bílé čepičky“ působí jako magnet, zatímco jiné nechávají chladnými

<p>Nepříjemné akné je způsobeno zánětlivým ucpáním mazových žláz.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Nepříjemné akné je způsobeno zánětlivým ucpáním mazových žláz. (foto: Shutterstock)


Reklama

Pokud analyzujeme emoce provázející vymačkávání akné, pak kromě uspokojení z odstranění nehezké vady na kráse nelze pominout ani pocit znechucení. Ten se u člověka vyvinul jako ochrana před potenciálními toxiny, jež se mohou skrývat například v plísních či shnilé potravě. Uvedeným způsobem reflexivně reagujeme i na tělní tekutiny a vyhýbáme se například cizím lidem, kteří smrkají či kašlou.  

Slast versus odpor

V otázce nehezkých pupínků pak vstupují do hry dva faktory: již zmíněné znechucení a dále potěšení, jejichž vzájemný poměr se přitom individuálně liší. Mnoho lidí sice nerado „rýpe“ do vlastního akné, ale sledování stejné činnosti u ostatních jim nevadí, případně si ho doslova užívají. Jejich mozek totiž v takové chvíli ví, že mu nehrozí reálné nebezpečí, a dokáže si udržet racionální odstup. Právě pocit kontroly hraje stěžejní roli – vymačkávání hnisu představuje cílenou aktivitu, nikoliv náhlou život ohrožující situaci, při níž by uspokojení okamžitě ustoupilo do pozadí pod vlivem adrenalinu. 

Za vším stojí mozek

Vědci z univerzity v rakouském Grazu nechali osmdesát dobrovolníků sledovat video zobrazující vymačkávání akné a pomocí magnetické rezonance měřili jejich mozkovou aktivitu. U těch, kdo záběry sledovali se zájmem, se přitom výrazněji zapojovaly oblasti zodpovědné za pocit odměny, zejména tzv. nucleus accumbens. Dané jádro zřejmě stojí i za faktem, že zmíněné osoby dokázaly snáz potlačit svůj odpor.

TIP: Co jsem to jenom chtěl? Proč při průchodu dveřmi tak často zapomínáme?

Podle neurologů je u nich totiž popsaná oblast lépe propojena s tzv. insulou, která se aktivuje mimo jiné při regulaci pocitů znechucení. U druhé skupiny dobrovolníků se pak uvedené části mozku při sledování videa nezapojovaly vůbec, nebo jen nepatrně. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907