Nepořádný mořský vysavač: Pod vodou s dugongem indickým

23.10.2021 - Nikita Nashipae

V Marsa Alam prozatím nenajdete hlučné tržnice pro turisty, přeplněná obchodní centra, ani skladiště nebo továrny. Zato tam pod vodní hladinou můžete vidět podivuhodného tvora pasoucího se na mořských travinách

<p>Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. Vzhledově tato paralela dost vázne, ale je pravda, že v přítomnosti potápěčů se tito tvorové chovají velmi povzneseně.</p>

Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. Vzhledově tato paralela dost vázne, ale je pravda, že v přítomnosti potápěčů se tito tvorové chovají velmi povzneseně.


Reklama

Marsa Alam má nádherné moře s teplotou zpravidla o dva stupínky vyšší, než můžete čekat na severu Egypta a na Sinaji. Díky prozatím nízké návštěvnosti můžete pod vodou obdivovat nedotčenou přírodu. Korálové útesy jsou zbarvené jako malířská paleta, nejsou utrhané od kotev a zničené od turistů. Pokud se tu ale někdo narodil před 30 lety, dnes by toto místo stěží poznal. Původně totiž šlo o malou rybářskou vesnici, která je dnes mezi potápěči známá jako oblast výskytu ojedinělých podvodních dobráků – dugongů indických (Dugong dugon).

Leknutí u korálového útesu

Dugong je nevyhlášeným symbolem a maskotem podvodního světa Marsa Alam. Důvěřivého tvora lidé pojmenovali mořská kráva nebo také podvodní vysavač. Je paradoxní, že námořníci si v dřívějších staletích toto zavalité zvíře ztotožňovali s mořskými pannami. Tvarem těla totiž připomíná křížence mezi kravičkou, slonem a velrybou a když se pase na mořském dně, zůstává po něm pěkný „chlívek“ – jako po čuňátku.

Kdybyste dugonga s jeho velkou ploutví zahlédli zezadu, spletli byste si ho snadno s kytovcem. Je větší a těžší než člověk, ale chová se velmi přátelsky, takže se k němu můžete bez obav přiblížit na dosah. Je ovšem fakt, že jsem slyšela příběh potápěče, který se v klidu potápěl podél korálového útesu, kde se znenadání potkal s dugongem. Oba se hrozně lekli a potápěč prý od té doby koktá. O tom, jak se setkání podepsalo na zvířeti, není nic známo. Když si ale sama představím, jak na mě odněkud vyjukne ta obří přátelská hlava a zbytek rozměrného těla, říkám si, že by můj neopren asi nezůstal neposkvrněný.

Doprovod na podmořské pastvě

Dugong má rád teplo, takže ho nejčastěji najdete v mělké vodě. Po celý den snad nedělá nic jiného, než že se pase a každé dvě minuty se vynoří k nádechu na hladinou. Určitě i proto jsou jeho nozdry umístěny atypicky, prakticky až na vrcholu hlavy. Další adaptací na pastvě zasvěcený způsob života jsou velmi citlivé, na čenichu umístěné hmatové vousky, kterými dugongové vyhledávají potravu. Pasoucí se tlouštíci na dně pečlivě vybírají mořskou trávu, kterou pak vytrhávají ze dna. Svůj čenich, podobný silnějšímu prasečímu rypáčku, vrazí do písku a škubou trávu i s kořeny. Pomalu se pohybují kupředu a za nimi zůstávají mračna zvířeného písku. Někdy si pochutnají i na chaluhách a jejich kořínkách, případně nepohrdnou ani mořskými řasami.

Kolem dugonga se stále pohybují dva druhy ryb. Štítovci, kteří jsou téměř nalepení k jeho tělu a žlutí kranasové. Ti v rozrytém dně hledají potravu, zpravidla drobné korýše a malé rybky. Dugongové mají svá oblíbená místa a lokality, kam se rádi vracejí i ze svých toulek do hlubších vod. Je pozoruhodné, že přítomnost potápěčů je nijak nevzrušuje. O pár tisíc kilometrů dál jsou totiž lidmi stále ilegálně loveni pro maso a člověk je jejich hlavním nepřítelem.

Ubývající mořské krávy

Konkrétní místo, kde se dugongové momentálně pohybují, je závislé na fázích Měsíce, respektive přílivu a odlivu. Důvodem k přesunům je i teplota vody – nemají rádi chlad, a tak utíkají do teplejšího prostředí. Bylo prokázáno, že podnikají i delší výlety, až několik set kilometrů dlouhé. Později se ale opět vrací na své domovské místo. Proč je dugongů tak málo a jsou nám vzácní i na fotografiích? Jejich úroveň reprodukce je totiž velmi nízká. Samice mohou zabřeznout nejdříve v deseti letech věku a po 13 měsících březosti se jim rodí první mládě. Jde zpravidla o jediného potomka, kterého matka odstavuje až ve dvou letech. I pak je ale mládě na matce závislé ještě minimálně jeden rok, někdy i dalších pět let.

TIP: Obr z písečného oblaku: Dugong indický na podmořské pastvě

Dugongové se teoreticky mohou dožít padesáti let, ale během celého života jsou stále ohrožováni. Jejich gilotinou bývají vrtule člunů a větších lodí. Někdy jsou omylem zachyceni v rybářských sítích a zbaveni možnosti nádechu se prostě utopí. Jak už bylo uvedeno, jsou v některých částech světa stále loveni pro maso a v neposlední řadě je populace dugongů ohrožována ubývajícím množstvím mořských trav. Vadí jim celkové změny včetně poklesu čistoty vody v mořích, vzrůstající ruch a hluk. Počty dugongů tedy trvale klesají.

Dugong indický (Dugong dugon)

  • Třída: Savci (Mammalia)
  • Řád: Sirény (Sirenia)
  • Čeleď: Dugongovití (Dugongidae), jde o jediného žijícího zástupce této čeledi
  • Rozmnožování: Pohlavní dospělosti dosahuje až v 10 letech věku. Samice je březí 13 měsíců. Mláďata: Mláďata přijímají rostlinnou potravu brzy po narození, ale mateřské mléko sají až do 18 měsíců.
  • Velikost: Délka 2,4–3,2 metry, hmotnost většinou do 200 kg. Tvarem těla se podobá kytovcům.
  • Potrava: Kořínky chaluh a mořské trávy, které vyhrabávají ze dna.
    Věk: Teoreticky 50 let, ale šance na dožití tohoto věku ve volné přírodě je minimální.
  • Způsob života: Žije u dna v mělkých mořských zátočinách, ale stejně jako ostatní savci dýchá vzdušný kyslík.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Nikita Nashipae (se souhlasem k publikování)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907