Nepostradatelné markytánky: Jak to bylo se ženami v Napoleonově armádě?

12.05.2019 - Jiří Kovařík

Ženy a válka nejdou údajně dohromady. Napoleonovi vojáci by se ale bez služeb kantýnských či markytánek rozhodně neobešli


Reklama

Voják žil obklopen dalšími vojáky a ženská bytost pro něj byla mnohem vzácnější, než pro civilistu. Byl většinou mladý, plný energie, pochopitelně i sexuální, a zajímaly jej všechny osoby opačného pohlaví, mladé i starší, svobodné, vdané i vdovy. Ženy naopak podléhaly kouzlu uniformy (pokud byla vyčištěná a spravená), mužným knírům i drsně galantnímu chování, tolik odlišným od dvoření chasníků a měšťanských či řemeslnických synků.

Nepostradatelné společnice

V armádě bývalo žen pramálo. Předpisy povolovaly čtyři na batalion a myslely se tím nepostradatelné kantýnské či markytánky, jejichž kantýny se stávaly společenským centrem jednotky, „salonem“ mužstva i důstojníků.

„Ty dámy obvykle začínaly tak, že šly za vojákem, který jim vnukl něžné city. Nejprve jste je viděli jít pěšky se soudkem kořalky na popruzích přes prsa. O týden později už seděly pohodlně na nalezeném koni. Vlevo, vpravo, vepředu i vzadu měly dovedně a rovnoměrně upevněny soudky, klobásy, uzenky a sýr. Na konci měsíce už jim obvykle patřil povoz s dvojspřežím, plný zásob všeho druhu, což jen dokládalo rostoucí výdělečnost jejich živnosti.“ psal kapitán Blaze.

Markytánky se těšily úctě a generál Lasalle, největší husar všech dob, napsal dokonce pro jednu z nich jménem Fanchon kuplet, který se stal jednou z nejoblíbenějších písní Napoleonovy armády:

„Jak je její náruč žhavá, 
s námi se směje i pije, 
stejnou si vyzpěvuje, 
patří jí náš dík i sláva...“ 

Mnoho těchto žen vojenským životem zdrsnělo a okoralo, přesto jim však zůstalo citlivé srdce. Ne pro lásku, ale pro pomoc vojákům, kteří tvořili jejich velkou rodinu. Obětavě se staraly o nemocné a raněné, mnohé s chlapskou statečností vyvlekly zkrvavené z nejhustší palby či seče a spousta vojáků jim vděčila za život.

TIP: Němá tvář armády: Jakou roli hrál pes v Napoleonových bitvách?

Cathérine Béguin od 14. lehkého pluku nesla svého raněného manžela k ambulanci na zádech plných osm kilometrů! Kantýnskou Casajusovou od 57. řadového pluku citoval armádní rozkaz (a citace v rozkaze znamenala jednu z vojenských pochval), že navzdory husté palbě dvakrát pronikla na planinu, na níž zuřila bitva, jen proto, aby vojákům nalila na posilněnou kořalku. Plné dva soudky – a zdarma!

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Věda

Johanka z Arku během korunovace krále Karla VII. v katedrále v Remeši. Obraz francouzského malíře Jeana Auguste Dominique Ingrese z roku 1854.

Historie

Hrozba chemických zbraní se nad vojáky i civilisty vznáší od doby první světové války, kdy byly masově nasazeny na téměř všech frontách.

Válka

Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.

Vesmír

Hejno plameňáků se seskupilo a vytvořilo na hladině jezera Bogoria v západní Keni útvar, který připomíná srdce. Chtějí nám růžový jedinci něco sdělit?

Zajímavosti
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907