Nepostradatelné markytánky: Jak to bylo se ženami v Napoleonově armádě?

12.05.2019 - Jiří Kovařík

Ženy a válka nejdou údajně dohromady. Napoleonovi vojáci by se ale bez služeb kantýnských či markytánek rozhodně neobešli


Reklama

Voják žil obklopen dalšími vojáky a ženská bytost pro něj byla mnohem vzácnější, než pro civilistu. Byl většinou mladý, plný energie, pochopitelně i sexuální, a zajímaly jej všechny osoby opačného pohlaví, mladé i starší, svobodné, vdané i vdovy. Ženy naopak podléhaly kouzlu uniformy (pokud byla vyčištěná a spravená), mužným knírům i drsně galantnímu chování, tolik odlišným od dvoření chasníků a měšťanských či řemeslnických synků.

Nepostradatelné společnice

V armádě bývalo žen pramálo. Předpisy povolovaly čtyři na batalion a myslely se tím nepostradatelné kantýnské či markytánky, jejichž kantýny se stávaly společenským centrem jednotky, „salonem“ mužstva i důstojníků.

„Ty dámy obvykle začínaly tak, že šly za vojákem, který jim vnukl něžné city. Nejprve jste je viděli jít pěšky se soudkem kořalky na popruzích přes prsa. O týden později už seděly pohodlně na nalezeném koni. Vlevo, vpravo, vepředu i vzadu měly dovedně a rovnoměrně upevněny soudky, klobásy, uzenky a sýr. Na konci měsíce už jim obvykle patřil povoz s dvojspřežím, plný zásob všeho druhu, což jen dokládalo rostoucí výdělečnost jejich živnosti.“ psal kapitán Blaze.

Markytánky se těšily úctě a generál Lasalle, největší husar všech dob, napsal dokonce pro jednu z nich jménem Fanchon kuplet, který se stal jednou z nejoblíbenějších písní Napoleonovy armády:

„Jak je její náruč žhavá, 
s námi se směje i pije, 
stejnou si vyzpěvuje, 
patří jí náš dík i sláva...“ 

Mnoho těchto žen vojenským životem zdrsnělo a okoralo, přesto jim však zůstalo citlivé srdce. Ne pro lásku, ale pro pomoc vojákům, kteří tvořili jejich velkou rodinu. Obětavě se staraly o nemocné a raněné, mnohé s chlapskou statečností vyvlekly zkrvavené z nejhustší palby či seče a spousta vojáků jim vděčila za život.

TIP: Němá tvář armády: Jakou roli hrál pes v Napoleonových bitvách?

Cathérine Béguin od 14. lehkého pluku nesla svého raněného manžela k ambulanci na zádech plných osm kilometrů! Kantýnskou Casajusovou od 57. řadového pluku citoval armádní rozkaz (a citace v rozkaze znamenala jednu z vojenských pochval), že navzdory husté palbě dvakrát pronikla na planinu, na níž zuřila bitva, jen proto, aby vojákům nalila na posilněnou kořalku. Plné dva soudky – a zdarma!

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

T-Pod společnosti Einride se jako první autonomní kamion může zařadit do běžného provozu.

Zajímavosti
Revue

Oblíbené smažené vodní ploštice na trhu v Thajsku

Věda

Rover Curiosity se blyští na snímku kamery HiRISE

Vesmír

Batolec červený v plné kráse   

Příroda
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907