Nespavci s chobotem: Kolik toho naspí sloni a zdají se jim sny?

08.04.2022 - Jaroslav Petr

Neznáme savce, který by spánkem trávil kratší dobu než slon africký. Jihoafricko-americký tým zoologů ovšem nedávno zjistil, že největší suchozemská zvířata věnují spánku ještě méně času, než jsme si mysleli

<p>Sloni spí obvykle vestoje, ale někdy uléhají, a tehdy na nich lze pozorovat neklamné známky snění, třeba záškuby nohou a chobotu. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Sloni spí obvykle vestoje, ale někdy uléhají, a tehdy na nich lze pozorovat neklamné známky snění, třeba záškuby nohou a chobotu. (foto: Shutterstock)


Reklama

Spolu s dalšími velkými býložravci jsou sloni afričtí (Loxodonta africana) uváděni za příklad savců, kteří vystačí s velmi krátkým spánkem. Na pomyslného žebříčku zvířecích spáčů byli s třemi až šesti prospanými hodinami denně protipólem třeba některým netopýrům, kteří spánku každý den věnují až dvacet hodin.

Sloni nejenže nespí dlouho, ale skrovnou porci spánku mají navíc rozdělenou do několika kratších úseků. Nejvíce toho naspí v noci a mělo se za to, že se probouzejí s úsvitem. Někdy spí vestoje s chobotem svěšeným až na zem. Jindy k spánku uléhají a pak u nich lze pozorovat neklamné známky snění, např. záškuby nohou a chobotu nebo pohyby uší. Někdy slon ze sna dokonce troubí. 

Bezpečí a jistoty prodlužují spánek

Tento obraz sloního spánku byl z valné části poskládán z pozorování zvířat chovaných v zajetí. Jedna z prvních studií z roku 1938 popisuje spánek cirkusových slonů afrických a indických. Studium denního režimu zvířat v přirozených podmínkách volné přírody však naplno umožnila až moderní elektronika. S její pomocí vědci zjistili, že naše představy o spánku volně žijících tvorů mohou být dost zkreslené. V zajetí mají zvířata k dispozici jen omezený prostor, nečelí přirozeným nepřátelům a dostatek potravy získávají bez toho, že by vynaložili větší úsilí. Za těchto podmínek spí zvířata o poznání déle, než když se musejí potýkat s nástrahami života ve volné přírodě.

Lenochod hnědokrký (Bradypus variegatus) (foto: Wikimedia Commons, SergiodelgadoCC BY-SA 3.0)

Například lenochod hnědokrký (Bradypus variegatus) byl na základě pozorování v zajetí považován za notorického ospalce, který denně prodříme kolem 16 hodin. Ve volné přírodě však spánkem netráví víc než deset hodin. Ostatně i člověk odkázaný na výdobytky moderní civilizace došel k závěru, že potřebuje denně osm hodin spánku, ačkoli lovci a sběrači žijící v přírodě spí obvykle jen kolem šesti hodin. 

S náramkem na chobotu

Jihoafricko-americký tým pod vedením Paula Mangera z Witwatersrandské university v Johannesburgu se podíval na spánek slonů afrických zevrubněji. Vědci využili elektronické zařízení, které se běžně používá k sledování spánku u lidí. Přístroj připomíná vzhledem hodinky, připíná se k zápěstí a registruje zrychlení pohybující se ruky. Období, kdy je ruka po delší dobu v klidu, vyhodnotí jako spánek. Pro sledování slonů vědci vyjmuli přístroj z náramku a zvířatům ho voperovali pod kůži. Místo končetiny zvolili chobot, protože ten vykonává podstatně víc pohybů a lépe reprezentuje aktivity zvířete. 

Zoologové vybavili přístrojem vůdčí samice dvou různých stád žijících v národním parku Chobe na severu Botswany. Obě slonice dostaly ještě obojek s GPS lokátorem a gyroskopem. Vědci tak měli přehled nejen o tom, kde se sloni nacházejí, ale také zda leží nebo stojí. Sledování po dobu 35 dní přineslo celou řadu zajímavých zjištění. V prvé řadě se ukázalo, že slonice spaly v průměru jen dvě hodiny denně. To je zatím nejkratší spánek, jaký byl u savců pozorován!

Bezpečí má přednost 

I když obecně klesá délka spánku s velikostí těla, slonům se nemohou v tomto ohledu rovnat ani mnohonásobně těžší velryby. Například plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus) s hmotností až 40 tun prospí denně asi devět hodin, i když usíná střídavě vždy jen na jednu mozkovou hemisféru, zatímco druhá bdí. Nejbližším konkurentem slonů v soutěži o „nejbdělejšího savce“ je tak domácí kůň (Equus caballus), který spí denně asi tři hodiny. Další velký býložravec žirafa (Giraffa camelopardalis) prospí za den skoro pět hodin. Tento údaj byl ale opět získán pozorováním v zajetí a nelze vyloučit, že volně žijící žirafy spí méně.

Spící žirafa síťovaná (Giraffa reticulata) v chesterské zoo. (foto: Flickr, MarcCC BY-NC-ND 2.0)

Někdy sloni nenaspí ani své dvě hodiny. V několika případech přístroje nezaznamenaly spánek slonic po dobu 48 hodin. Vzhledem k tomu, že GPS zaregistroval ve stejné době urychlený přesun (za deset hodin urazili sloni vzdálenost kolem 30 kilometrů), dá se předpokládat, že zvířata byla vyrušena a prchala před nebezpečím. Na útěk se dala možná před lvy nebo před pytláky. Vyděsit je ale mohl i agresivní říjný sloní býk. Potvrdilo se, že sloni toho nejvíc naspí mezi druhou a šestou hodinou ranní. Nebudí se ale s východem slunce. Ze spánku procitají zjevně v reakci na změny teploty a vlhkosti vzduchu. 

Otázky kolem sloních snů

Pokud i pro slony žijící ve volné přírodě platí, že do fáze spánku se sny upadají, jen když spí vleže, pak si snových obrazů moc neužijí. Spánek vleže zaznamenaly přístroje u sledovaných slonic tak jednou za tři až čtyři dny a slonice ulehly obvykle na hodinu. Fáze spánku se sny je u savců včetně člověka důležitá pro ukládání informací do dlouhodobé paměti. Pozoruhodné je, že sloni si pamatují hodně a dlouho, i když jim k tomu sporadické snění nevytváří nejpříhodnější podmínky. 

Velmi krátká doba spánku se sny byla pozorována i u damanů stepních (Heterohyrax brucei), kteří patří k evolučně nejbližším příbuzným slonů. Z šesti hodin spánku připadá u damanů na fázi se sny pouhých šest minut! Jejich spící mozek však tráví plné tři čtvrtě hodiny zvláštní fází spánku, jakou u jiných savců neznáme. Vědci spekulují, že tato fáze nahrazuje fázi se sny. Jestli mají i sloni podobnou zvláštní fázi spánku a nakolik u nich může zastoupit fázi se sny, zůstává záhadou. V jihoafricko-americké studii vědci aktivitu mozku slonů během spánku nesledovali, a proto se mohou o charakteru fází sloního spánku jen dohadovat. 

Nespavost má své důvody

Ke krátkému spánku jsou sloni afričtí evolučně natlačeni celou řadou faktorů. Významnou roli tu zcela jistě hraje velikost těla a rostlinná potrava s nízkým obsahem živin. Sloni se proto musí takřka neustále krmit, aby pokryli potřeby svého několikatunového organismu. Pastvou tráví asi 18 hodin denně. Úprk slonů před nebezpečím na velkou vzdálenost provázený dvoudenní nespavostí zase naznačuje, že krátký spánek může být rovněž adaptací na riskantní život. Představa, že tak velkému zvířeti v přírodě vážnější rizika nehrozí, zjevně neodpovídá realitě. 

TIP: Chlupáči v říši snů: Opravdu mají psi podobné sny jako lidé?

I když jsou sloni mezi savci rekordními nespavci, ve srovnání s některými ptáky vypadají jako povaleči. Například rorýsi obecní (Apus apus) tráví drtivou většinu doby mezi podzimním odletem do zimovišť a jarním návratem na hnízdiště ve vzduchu. Někteří se plných deset měsíců nedotknou nohou pevného podkladu. Po celou tu dobu spí za letu a usínají zřejmě jen na krátké okamžiky.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Jakýkoliv pokus o dodatečnou úpravu, umazání části textu nebo jeho vyškrábání perořízkem po sobě na ovčí kůži zanechal viditelnou vadu na povrchu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Historie

Příslušníci Wehrmachtu v civilu tráví slunečný den v jedné z francouzských vil. (foto: Wikimedia Commons, Joachim DöhlerCC BY-SA 4.0)

Válka

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasqualeCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907