Nešťastná dcera milované královny: Johana Habsburská lásku svých rodičů neprožila

Nenarodila se zrovna pod šťastnou hvězdou. Psal se rok 1547, když 24. ledna za třeskutých mrazů přišlo v Praze na svět poslední, patnácté dítě královského páru Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské. Narození bylo bohužel draze vykoupeno smrtí královny, která zesláblá zemřela tři dny po porodu. 

Klášterní výchova 

Maličká Johana tedy přišla o matku, a tak ji brzy poslali do jezuitského kláštera v Innsbrucku, podobně jako kdysi její sestry. Ty ovšem do něj odešly v pozdějším věku. Nejstarší z nich, Alžbětu, vůbec Johana nepoznala. Byla totiž o jednadvacet let starší, stihla se stát polskou královnou a bohužel také umřít dva roky před Johaniným narozením. V klášteře získala princezna dobré vzdělání. Studovala hudbu, umění a filozofii, ale především rozvíjela své nadání na jazyky. Vedle rodné němčiny se domluvila francouzsky, italsky, španělsky a maďarsky, uměla i latinsky. Učila se tedy všemu, co by měla budoucí vznešená nevěsta znát. A tou se stala velice brzo…

Bohatý ženich 

V roce 1564 zemřel Johanin otec Ferdinand I., který byl od roku 1556 i císařem Svaté říše římské. Jeho nástupcem se stal Johanin nejstarší bratr Maxmilián II. Brzy se na pořad dne dostala otázka Johaniných vdavek. Maxmilián jí našel bohatého ženicha Francesca Mediciho, syna florentského vévody Cosima. Pro Medicejské představovalo příbuzenství s Habsburky velkou prestiž, Maxmilián si od sňatku zase sliboval především finanční zdroj pro sebe. Habsburkové totiž odjakživa zápasili s financemi. Zachránil je a dokonale zabezpečil teprve v 18. století František Štěpán Lotrinský, díky jehož obchodnímu talentu už nemuseli Habsburkové nikdy v budoucnu „živořit“. 

Přednost milence 

V roce 1565 se tedy Johana provdala do Florencie k Medicejským. Manželství rozhodně nepatřilo mezi šťastné. Johana to měla ve Florencii mimořádně těžké. Nepříliš atraktivní, navíc příliš zbožná dívka působila nepřístupně. A Florenťané navíc neměli Habsburky obecně v lásce. Johanu si oblíbil pouze Franceskův otec Cosimo, který sňatek domlouval. Manžel Francesco ji přehlížel a ponižoval vztahem ke své milence Biance Cappello, která byla pravým opakem Johany. Považovali ji za krasavici, i když dnešní měřítka krásy by možná nesplňovala. 

Její příběh je pikantní. Bianca pocházela z jedné z nejbohatších benátských rodin. V dětství ji zasnoubili se synem furlanského dóžete. V patnácti letech se ale bezhlavě zamilovala do Pietra Bonaventuriho. Že pochází ze zchudlé rodiny, ovšem netušila a uprchla s ním z Benátek. Předtím ale vybrala rodinnou pokladnu. Milenci se tajně vzali a žili ve Florencii. Bianca si zvykla na luxus, ten ovšem s manželem nezažívala. Navíc se museli skrývat, protože Biančin otec požadoval na florentském vévodovi Cosimovi Medicim jejich vydání. Pietrovi se podařilo na svou stranu získat Cosimova syna Franceska, kterého seznámil se svou ženou Biankou, jež se chopila příležitosti a brzy se stala Franceskovou milenkou. 

Konečně syn 

Francesco se svým vztahem vůbec netajil. Milence koupil palác a okatě ji zahrnoval dary. Johana jeho avantýru nesla velice těžce. Nicméně během necelých třinácti let porodila manželovi osm dětí. V prvních šesti případech šlo ovšem „jen“ o dcery. Poslední z nich, Marie Medicejská se proslavila jako pozdější francouzská královna. Francesco ovšem potřeboval syna, což trvale vyvolávalo v manželství neshody. Bianca mezitím ovdověla, jejího manžela Pietra totiž kdosi zavraždil. S největší pravděpodobností s tichým souhlasem Franceska Mediciho. 

V roce 1577 se Johaně konečně narodil syn, který dostal jméno Filip. Chlapeček však trpěl na hydrocefalus a v pěti letech zemřel. Toho se však už Johana nedožila. Zemřela rok po jeho narození během dalšího těhotenství. A velmi tragicky – v požehnaném stavu v roce 1578 spadla ze schodů velkovévodského paláce ve Florencii. O několik hodin později v krutých bolestech předčasně porodila svého druhého syna. Nedonošené děťátko ale zemřelo při porodu. Následujícího dne skonala v jednatřiceti letech i Johana. 

 

Boží mlýny melou… 

Brzy se začaly šířit zvěsti, že se na Johanině úrazu a její smrti významně podíleli Francesco s Biankou. Dokonce se spekulovalo o tom, že ji otrávili. Otrava byla sice při nedávném zkoumání a analýze Johaniných ostatků vyloučena, nicméně k pádu jí pomoci mohli. Johana při něm utrpěla rupturu dělohy, navíc měla už od mládí silně zdeformovanou páteř i pánev, takže je až s podivem, že své porody vůbec přežila. Odborníci se shodli na tom, že při všech musela zažívat velké utrpení. 

TIP: Nevěrní Habsburkové: Láska, sex a nevěry v mocné dynastii

Francesco se s Biankou brzy oženil, nejdříve tajně a o něco později i veřejně. Bianca se tak oficiálně stala velkovévodkyní. Bylo jim dopřáno ještě devět let společného života. Zemřeli téměř současně – den po sobě v říjnu 1587. Oficiálně šlo o malárii, už tehdy se ale hovořilo o otravě. Nedávná toxikologická analýza – v souladu s někdejším podezřením – skutečně otravu arzenikem potvrdila. Jed údajně připravila Bianca, která se v nich dobře vyznala. Byl určen pro Franceskova bratra, kardinála Ferdinanda. Jenže omylem ho požil Francesco, a když to Bianca zjistila, raději také zvolila smrt…