Netradiční materiály: Silnice z plastu, mrakodrapy ze dřeva a domy ze slámy

19.10.2020 - Nikol Patíková

V posledních letech hraje při výběru stavebního materiálu čím dál důležitější roli udržitelnost a šetrnost vůči přírodě. Buduje se tak nejen z recyklovaných surovin, ale třeba i ze slámy

<h3>Užitek z odpadu </h3><p><strong>plast</strong><br /><strong>stavba:</strong> silnice | <strong>kde:</strong> Nizozemsko</p><p>Plasty lze využít mimo jiné coby alternativu pro asfalt. Jejich nesporná výhoda totiž tkví v tepelné odolnosti, sahající od −40 °C do 80 °C. <strong>Vozovku z recyklátu navíc tolik neohrožují povětrnostní podmínky, a tudíž tak snadno nepodléhá erozi – oproti běžné asfaltové silnici má mít až trojnásobnou životnost</strong>. I pokládání recyklovaných cest je rychlejší, protože vznikají z předem připravených dílů, které se spojují k sobě. Komunikace se tak nebuduje měsíce, nýbrž pouhé týdny. </p>

Užitek z odpadu 

plast
stavba: silnice | kde: Nizozemsko

Plasty lze využít mimo jiné coby alternativu pro asfalt. Jejich nesporná výhoda totiž tkví v tepelné odolnosti, sahající od −40 °C do 80 °C. Vozovku z recyklátu navíc tolik neohrožují povětrnostní podmínky, a tudíž tak snadno nepodléhá erozi – oproti běžné asfaltové silnici má mít až trojnásobnou životnost. I pokládání recyklovaných cest je rychlejší, protože vznikají z předem připravených dílů, které se spojují k sobě. Komunikace se tak nebuduje měsíce, nýbrž pouhé týdny. 

<h3>Zpátky na stromy</h3><p><strong>dřevo</strong><br /><strong>stavba:</strong> mrakodrap | <strong>kde:</strong> Norsko</p><p>Zatímco u rodinných domků jsme si na dřevěné konstrukce už zvykli, do světa mrakodrapů a výškových budov proniká zmíněný materiál teprve v posledních letech. <strong>Ideální příklad nabízí Mjøstårnet, nejvyšší dřevěný mrakodrap planety</strong>, jenž se od roku 2019 tyčí do výšky 85,4 metru nad norským Brumunddalem. Jeho základ tvoří lepené desky a lamely, které jsou nejen pevné, ale také „ohnivzdorné“: Při požáru dle výrobců jednoduše zuhelnatí a zpomalí postup plamenů. </p>

Zpátky na stromy

dřevo
stavba: mrakodrap | kde: Norsko

Zatímco u rodinných domků jsme si na dřevěné konstrukce už zvykli, do světa mrakodrapů a výškových budov proniká zmíněný materiál teprve v posledních letech. Ideální příklad nabízí Mjøstårnet, nejvyšší dřevěný mrakodrap planety, jenž se od roku 2019 tyčí do výšky 85,4 metru nad norským Brumunddalem. Jeho základ tvoří lepené desky a lamely, které jsou nejen pevné, ale také „ohnivzdorné“: Při požáru dle výrobců jednoduše zuhelnatí a zpomalí postup plamenů. 

<h3>PET skládačka</h3><p><strong>recyklované PET lahve</strong><br /><strong>stavba:</strong> školy |<strong> kde:</strong> Afrika</p><p>Plastové cihly se podobají stavebnici a vznikají z recyklovaných PET lahví nebo třeba ze starých sandálů či pneumatik. <strong>Jsou tedy nejen lehké, ale oproti běžným cihlám také levnější, neboť materiálu k výrobě se všude nabízí dost</strong>. Jen v Česku se podle Kateřiny Novákové z Fakulty architektury ČVUT vyprodukují asi tři miliony „petek“ denně. V afrických zemích, například v Pobřeží slonoviny, tak hodlají z „plastové stavebnice“ budovat školy. </p>

PET skládačka

recyklované PET lahve
stavba: školy | kde: Afrika

Plastové cihly se podobají stavebnici a vznikají z recyklovaných PET lahví nebo třeba ze starých sandálů či pneumatik. Jsou tedy nejen lehké, ale oproti běžným cihlám také levnější, neboť materiálu k výrobě se všude nabízí dost. Jen v Česku se podle Kateřiny Novákové z Fakulty architektury ČVUT vyprodukují asi tři miliony „petek“ denně. V afrických zemích, například v Pobřeží slonoviny, tak hodlají z „plastové stavebnice“ budovat školy. 

<h3>Chrám milionů lahví</h3><p><strong>skleněné lahve</strong><br /><strong>stavba:</strong> chrám, dům | <strong>kde:</strong> Thajsko</p><p>Na rozdíl od plastových lahví se z jejich skleněných protějšků nevyrábí recyklát, ale používají se v celku. Odřezává se jim však hrdlo, aby se daly postavit na sebe, načež se spojují maltou, stejně jako cihly. <strong>Ani v tomto případě nejde o převratnou novinku, protože nejstarší dochovaný dům ze skla vznikl již roku 1905: Zlatokopové v Nevadě na něj použili asi padesát tisíc sklenic</strong>. V Thajsku pak z recyklovaného skla postavili rovnou svatostánek – <strong>Wat Pa Maha Chedi Kaew</strong> neboli „chrám milionů lahví“ vyrůstal od roku 1984.</p>

Chrám milionů lahví

skleněné lahve
stavba: chrám, dům | kde: Thajsko

Na rozdíl od plastových lahví se z jejich skleněných protějšků nevyrábí recyklát, ale používají se v celku. Odřezává se jim však hrdlo, aby se daly postavit na sebe, načež se spojují maltou, stejně jako cihly. Ani v tomto případě nejde o převratnou novinku, protože nejstarší dochovaný dům ze skla vznikl již roku 1905: Zlatokopové v Nevadě na něj použili asi padesát tisíc sklenic. V Thajsku pak z recyklovaného skla postavili rovnou svatostánek – Wat Pa Maha Chedi Kaew neboli „chrám milionů lahví“ vyrůstal od roku 1984.

<h3>Seno? Sláma!</h3><p><strong>sláma</strong><br /><strong>stavba:</strong> domy | <strong>kde:</strong> Česko</p><p>Všichni dobře znají pohádku O třech prasátkách: Jediný dům, který vlk nerozfouká, je ten kamenný. Ovšem ani slámě není nutné se při stavbě vyhýbat. <strong>Slaměné balíky se využívají například při budování „přírodních“ domů: Slouží buď jako nosné zdi, nebo coby výplň dřevěných rámů. K výhodám patří cena a dostupnost</strong>. Podle výzkumů vás navíc v takovém obydlí nemusí trápit ani obavy z ohně, protože „balíková“ konstrukce plní účel ještě 120 minut po vypuknutí požáru. Zápor slámy pak spočívá v náchylnosti k hnilobě. </p>

Seno? Sláma!

sláma
stavba: domy | kde: Česko

Všichni dobře znají pohádku O třech prasátkách: Jediný dům, který vlk nerozfouká, je ten kamenný. Ovšem ani slámě není nutné se při stavbě vyhýbat. Slaměné balíky se využívají například při budování „přírodních“ domů: Slouží buď jako nosné zdi, nebo coby výplň dřevěných rámů. K výhodám patří cena a dostupnost. Podle výzkumů vás navíc v takovém obydlí nemusí trápit ani obavy z ohně, protože „balíková“ konstrukce plní účel ještě 120 minut po vypuknutí požáru. Zápor slámy pak spočívá v náchylnosti k hnilobě. 




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907