Netradiční materiály: Silnice z plastu, mrakodrapy ze dřeva a domy ze slámy

19.10.2020 - Nikol Patíková

V posledních letech hraje při výběru stavebního materiálu čím dál důležitější roli udržitelnost a šetrnost vůči přírodě. Buduje se tak nejen z recyklovaných surovin, ale třeba i ze slámy

<h3>Užitek z odpadu </h3><p><strong>plast</strong><br /><strong>stavba:</strong> silnice | <strong>kde:</strong> Nizozemsko</p><p>Plasty lze využít mimo jiné coby alternativu pro asfalt. Jejich nesporná výhoda totiž tkví v tepelné odolnosti, sahající od −40 °C do 80 °C. <strong>Vozovku z recyklátu navíc tolik neohrožují povětrnostní podmínky, a tudíž tak snadno nepodléhá erozi – oproti běžné asfaltové silnici má mít až trojnásobnou životnost</strong>. I pokládání recyklovaných cest je rychlejší, protože vznikají z předem připravených dílů, které se spojují k sobě. Komunikace se tak nebuduje měsíce, nýbrž pouhé týdny. <em>(foto: PlasticRoad BV)</em></p>

Užitek z odpadu 

plast
stavba: silnice | kde: Nizozemsko

Plasty lze využít mimo jiné coby alternativu pro asfalt. Jejich nesporná výhoda totiž tkví v tepelné odolnosti, sahající od −40 °C do 80 °C. Vozovku z recyklátu navíc tolik neohrožují povětrnostní podmínky, a tudíž tak snadno nepodléhá erozi – oproti běžné asfaltové silnici má mít až trojnásobnou životnost. I pokládání recyklovaných cest je rychlejší, protože vznikají z předem připravených dílů, které se spojují k sobě. Komunikace se tak nebuduje měsíce, nýbrž pouhé týdny. (foto: PlasticRoad BV)

<h3>Zpátky na stromy</h3><p><strong>dřevo</strong><br /><strong>stavba:</strong> mrakodrap | <strong>kde:</strong> Norsko</p><p>Zatímco u rodinných domků jsme si na dřevěné konstrukce už zvykli, do světa mrakodrapů a výškových budov proniká zmíněný materiál teprve v posledních letech. <strong>Ideální příklad nabízí Mjøstårnet, nejvyšší dřevěný mrakodrap planety</strong>, jenž se od roku 2019 tyčí do výšky 85,4 metru nad norským Brumunddalem. Jeho základ tvoří lepené desky a lamely, které jsou nejen pevné, ale také „ohnivzdorné“: Při požáru dle výrobců jednoduše zuhelnatí a zpomalí postup plamenů. <em>(foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Zpátky na stromy

dřevo
stavba: mrakodrap | kde: Norsko

Zatímco u rodinných domků jsme si na dřevěné konstrukce už zvykli, do světa mrakodrapů a výškových budov proniká zmíněný materiál teprve v posledních letech. Ideální příklad nabízí Mjøstårnet, nejvyšší dřevěný mrakodrap planety, jenž se od roku 2019 tyčí do výšky 85,4 metru nad norským Brumunddalem. Jeho základ tvoří lepené desky a lamely, které jsou nejen pevné, ale také „ohnivzdorné“: Při požáru dle výrobců jednoduše zuhelnatí a zpomalí postup plamenů. (foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0)

<h3>PET skládačka</h3><p><strong>recyklované PET lahve</strong><br /><strong>stavba:</strong> školy |<strong> kde:</strong> Afrika</p><p>Plastové cihly se podobají stavebnici a vznikají z recyklovaných PET lahví nebo třeba ze starých sandálů či pneumatik. <strong>Jsou tedy nejen lehké, ale oproti běžným cihlám také levnější, neboť materiálu k výrobě se všude nabízí dost</strong>. Jen v Česku se podle Kateřiny Novákové z Fakulty architektury ČVUT vyprodukují asi tři miliony „petek“ denně. V afrických zemích, například v Pobřeží slonoviny, tak hodlají z „plastové stavebnice“ budovat školy. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

PET skládačka

recyklované PET lahve
stavba: školy | kde: Afrika

Plastové cihly se podobají stavebnici a vznikají z recyklovaných PET lahví nebo třeba ze starých sandálů či pneumatik. Jsou tedy nejen lehké, ale oproti běžným cihlám také levnější, neboť materiálu k výrobě se všude nabízí dost. Jen v Česku se podle Kateřiny Novákové z Fakulty architektury ČVUT vyprodukují asi tři miliony „petek“ denně. V afrických zemích, například v Pobřeží slonoviny, tak hodlají z „plastové stavebnice“ budovat školy. (foto: Shutterstock)

<h3>Chrám milionů lahví</h3><p><strong>skleněné lahve</strong><br /><strong>stavba:</strong> chrám, dům | <strong>kde:</strong> Thajsko</p><p>Na rozdíl od plastových lahví se z jejich skleněných protějšků nevyrábí recyklát, ale používají se v celku. Odřezává se jim však hrdlo, aby se daly postavit na sebe, načež se spojují maltou, stejně jako cihly. <strong>Ani v tomto případě nejde o převratnou novinku, protože nejstarší dochovaný dům ze skla vznikl již roku 1905: Zlatokopové v Nevadě na něj použili asi padesát tisíc sklenic</strong>. V Thajsku pak z recyklovaného skla postavili rovnou svatostánek – <strong>Wat Pa Maha Chedi Kaew</strong> neboli „chrám milionů lahví“ vyrůstal od roku 1984. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Chrám milionů lahví

skleněné lahve
stavba: chrám, dům | kde: Thajsko

Na rozdíl od plastových lahví se z jejich skleněných protějšků nevyrábí recyklát, ale používají se v celku. Odřezává se jim však hrdlo, aby se daly postavit na sebe, načež se spojují maltou, stejně jako cihly. Ani v tomto případě nejde o převratnou novinku, protože nejstarší dochovaný dům ze skla vznikl již roku 1905: Zlatokopové v Nevadě na něj použili asi padesát tisíc sklenic. V Thajsku pak z recyklovaného skla postavili rovnou svatostánek – Wat Pa Maha Chedi Kaew neboli „chrám milionů lahví“ vyrůstal od roku 1984. (foto: Shutterstock)

<h3>Seno? Sláma!</h3><p><strong>sláma</strong><br /><strong>stavba:</strong> domy | <strong>kde:</strong> Česko</p><p>Všichni dobře znají pohádku O třech prasátkách: Jediný dům, který vlk nerozfouká, je ten kamenný. Ovšem ani slámě není nutné se při stavbě vyhýbat. <strong>Slaměné balíky se využívají například při budování „přírodních“ domů: Slouží buď jako nosné zdi, nebo coby výplň dřevěných rámů. K výhodám patří cena a dostupnost</strong>. Podle výzkumů vás navíc v takovém obydlí nemusí trápit ani obavy z ohně, protože „balíková“ konstrukce plní účel ještě 120 minut po vypuknutí požáru. Zápor slámy pak spočívá v náchylnosti k hnilobě. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Seno? Sláma!

sláma
stavba: domy | kde: Česko

Všichni dobře znají pohádku O třech prasátkách: Jediný dům, který vlk nerozfouká, je ten kamenný. Ovšem ani slámě není nutné se při stavbě vyhýbat. Slaměné balíky se využívají například při budování „přírodních“ domů: Slouží buď jako nosné zdi, nebo coby výplň dřevěných rámů. K výhodám patří cena a dostupnost. Podle výzkumů vás navíc v takovém obydlí nemusí trápit ani obavy z ohně, protože „balíková“ konstrukce plní účel ještě 120 minut po vypuknutí požáru. Zápor slámy pak spočívá v náchylnosti k hnilobě. (foto: Shutterstock)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Výzkumníci objevili dosud neznámou imunitní reakci uvnitř nosu, která bojuje proti virům způsobujícím infekce horních cest dýchacích. Další testy odhalily, že tato ochranná reakce je při nižších teplotách výrazně slabší – a to zvyšuje pravděpodobnost nákazy. (foto: Profimedia)

Věda

Osamělá akácie v roce 1961. (foto: Wikimedia Commons, Michel MazeauCC BY-SA 2.0)

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907