Jak si mozek krokodýla poradí s vážnou hudbou? Odpověď hledá nový výzkum
Nový milovník vážné hudby?
Němečtí vědci se pustili do skutečně podivného výzkumu. Vzali mladé krokodýly nilské, posadili je do přístroje pro funkční magnetickou rezonanci a pak jim pouštěli klasickou hudbu. Jejich zvláštní počínání ale mělo dobrý důvod.
Badatelé pomocí magnetické rezonance sledovali mozky krokodýlích posluchačů vážné hudby. Tímto způsobem se snaží porozumět vývoji mozku živočichů a pochopit, jak vlastně mozek zpracovává komplexní zvuky, jako jsou právě tóny vážné hudby. Vědce zajímá hlavně to, jak se v této věci liší mozek krokodýlů od mozku ptáků, a také savců.
TIP: Velká egyptská mumie krokodýla obsahovala desítky mláďat
Asi netřeba zdůrazňovat, že šlo o velmi náročný vědecký experiment. Zavírat nevrlé krokodýly do drahého přístroje není jednoduché, ani když to nejsou dospělí krokodýlové. O něco takového se na studenokrevných zvířatech zatím nikdo nepustil, výsledky prý ale budou cenné.
Ruhr-Universität Bochum
ZajímavostiCesta ke špicberskému souostroví byla velmi komplikovaná. Skutečné problémy však tehdy Italii teprve čekaly.
VědaDávné značky (ve výřezu) ve starém kostele měly chránit před čarodějnicemi a černou magií.
Příroda„Plavit se“ umí i gekoni
Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu.
