Netradiční výzkum: K čemu je dobré pouštět vážnou hudbu krokodýlovi?

10.05.2018 - Stanislav Mihulka

Jak si mozek krokodýla poradí s vážnou hudbou? Odpověď hledá nový výzkum

<p>Nový milovník vážné hudby?</p>

Nový milovník vážné hudby?


Reklama

Němečtí vědci se pustili do skutečně podivného výzkumu. Vzali mladé krokodýly nilské, posadili je do přístroje pro funkční magnetickou rezonanci a pak jim pouštěli klasickou hudbu. Jejich zvláštní počínání ale mělo dobrý důvod.

Badatelé pomocí magnetické rezonance sledovali mozky krokodýlích posluchačů vážné hudby. Tímto způsobem se snaží porozumět vývoji mozku živočichů a pochopit, jak vlastně mozek zpracovává komplexní zvuky, jako jsou právě tóny vážné hudby. Vědce zajímá hlavně to, jak se v této věci liší mozek krokodýlů od mozku ptáků, a také savců.

TIP: Velká egyptská mumie krokodýla obsahovala desítky mláďat

Asi netřeba zdůrazňovat, že šlo o velmi náročný vědecký experiment. Zavírat nevrlé krokodýly do drahého přístroje není jednoduché, ani když to nejsou dospělí krokodýlové. O něco takového se na studenokrevných zvířatech zatím nikdo nepustil, výsledky prý ale budou cenné.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Ruhr-Universität Bochum

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907