Netypický farář: Krotitel blesku Václav Prokop Diviš

13.01.2016 - Dušan Uhlíř

Prokop Diviš si v české historii připsal zajímavé prvenství. Je totiž považován za tvůrce prvního bleskosvodu na světě!

<p><strong>Václav Prokop Diviš</strong> byl český katolický kněz, teolog, člen premonstrátského řádu, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu.</p>

Václav Prokop Diviš byl český katolický kněz, teolog, člen premonstrátského řádu, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu.


Reklama

Od roku 1736 pobýval Prokop Diviš na faře v Přímětcích, kde si vytvořil příjemné prostředí, v němž se mohl věnovat svým přírodovědným zálibám. Jen nakrátko byl roku 1741 povolán z titulu hodnosti převora do Louky, aby spravoval klášter v době pruské okupace jižní Moravy. V červenci 1742 byl už opět v Přímětcích, kde zůstal duchovním správcem až do smrti.

Povětrnostní mašina

Na faře si Prokop Diviš vybudoval laboratoř, ve které se zabýval experimenty z oblasti fyziky. Experimentoval s hydrotechnikou a zasloužil se o vybudování několika vodovodů, ale ze všeho nejvíc ho lákala statická elektřina. Tady vytvořil „electrum“, přístroj se skleněnou koulí, kde třením vyvolával elektrický proud. Pokusil se i o elektroléčbu, o které byl přesvědčen, že dokáže léčit epilepsii a revmatismus. V několika případech byl dokonce úspěšný. O výsledcích své elektroléčby poslal roku 1755 učenou zprávu akademii věd v Petrohradě, avšak zůstala bez odezvy. Své pokusy s elektřinou předváděl Diviš i na vídeňském dvoře v přítomnosti samotné císařovny Marie Terezie.

V červnu 1754 sestrojil svůj největší objev – bleskosvod. Nazval ho „machina meteorologica“  („povětrnostní mašina“). Pochopil totiž, že blesk je jen obrovská elektrická jiskra, kterou je možné svést do země a tak ho zbavit ničivé síly. Byl to poměrně složitý přístroj skládající se z několika železných ramen, na jejichž konci byly umístěny kovové krabičky naplněné železnými pilinami. V následujících měsících se osvědčil jako spolehlivá ochrana před přírodním živlem.

TIP: Zlaté české ručičky: Kteří naši vynálezci udělali díru do světa?

U svých farníků však přímětický farář se svými experimenty nenacházel příliš pochopení. Divišův bleskosvod či hromosvod, jak se mu také začalo říkat, nepřežil ani pět let. Když v roce 1759 nastalo velké sucho, rozbili rozzuření vesničané bleskosvod v přesvědčení, že farářovy pokusy s ním přivodily do kraje neúrodu. Naštěstí se zachoval podrobný popis bleskosvodu, takže ho bylo později možné rekonstruovat.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jeden z lepších nevěstinců na území okupované Francie. (foto: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Dietrich, CC-BY-SA 3.0)

Historie

Vasariho koridor spojuje Palazzo Vecchio (florentskou radnici) s palácem Pitti (vévodským sídlem) přes galerii Uffizi a horní část mostu Ponte Vecchio. (foto: Pixabay, Alexandra MerzCC0)

Zajímavosti
Revue

Babyboom invazivního plzáka španělského propuká zjara. Přemnožení hladovci hravě zničí celou úrodu. Spasou hlavně listy, ale zbytek porostu oslintají, pokálí a zválí. Počet dospělců kulminuje v létě. (foto: David Říha ©)

Příroda

Kupa galaxií SDSS J1004+4112, jak ji zachytil Hubbleův teleskop.

Vesmír

Rekonstrukce vzhledu dávného obrněného „červa“ Wufengella bengtsoni.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907