Vynálezy, které lidé nechtěli: Alfred Wegener a jeho země v pohybu

15.08.2019 - Kateřina Helán Vašků

Jeho současníci ho považovali za snílka a blouznivce stiženého motolicí. Alfred Wegener zemřel, aniž by se dozvěděl, že jeho teorie bude potvrzena

<p>Alfred Lothar Wegener byl německý vědec, který se zabýval mnoha vědními obory, světového uznání a věhlasu došel v geologii a v meteorologii. Jeho nejvýznamnějším přínosem byla teorie kontinentálního driftu. </p>

Alfred Lothar Wegener byl německý vědec, který se zabýval mnoha vědními obory, světového uznání a věhlasu došel v geologii a v meteorologii. Jeho nejvýznamnějším přínosem byla teorie kontinentálního driftu. 


Reklama

Alfred Wegener byl německý meteorolog a geolog, ale také astronom a geofyzik, který se narodil v Berlíně v roce 1880. V roce 1912 předložil na valné hromadě Jednoty geologů ve Frankfurtu úvahu o soustavném posouvání kontinentů. A způsobil tím skandál. Ještě během jeho výkladu odborní kolegové vyskakovali a horlivě diskutovali nad nesmyslností Wegenerovy vize. Ten svůj objev postavil hlavně na nálezech tehdy hojně publikovaných zkamenělin fauny a flóry, identických na rozdílných kontinentech. 

Původní euforii z objevu brzy vystřídalo tvrdé vystřízlivění. Vědci odmítli byť jen připustit, že by na jeho teorii mohlo být něco pravdy, a ve svých urážkách byli skutečně vynalézaví: Wegener se od svých vědeckých kolegů dozvěděl, že jeho objev je „sen velkého básníka“, on sám „člověk stižený motolicí, co blouzní v horečce“ a jeho bádání se koneckonců „provádělo nevyhovujícími prostředky“.

Průkopník nové teorie se však s názory kolegů nehodlal smířit a svoji práci Vznik pevnin a oceánů, kde mimo jiné hovoří o takzvaném Urkontinentu neboli jednolitém prapředkovi všech kontinentů (dnes známému jako Pangea), publikoval v průběhu následujících let celkem čtyřikrát.

Od nepřejícných kolegů geologů si také jezdil odpočinout na expedice do dalekého Grónska, kde se zabýval zkoumáním polární cirkulace vzduchu. Poslední expedice v roce 1930 se mu však stala osudnou – zahynul při návratu od skupiny svých spolupracovníků, kterým vezl zásoby.

TIP: Pokrok lemovaný omyly: Rozpínající se Země a další překonané teorie

K teorii kontinentálního driftu se vrátil až koncem padesátých let anglický experimentální fyzik Patrick Blackett (1897–1974) a nakonec jí daly za pravdu až geologické objevy v šedesátých letech. Teprve tehdy byl Wegener uznán za otce jedné ze zásadních vědeckých revolucí dvacátého století.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907