Zlaté české ručičky: Kteří naši vynálezci udělali díru do světa?

01.04.2020 - Radomír Dohnal

České země jsou odjakživa plné kutilů, objevitelů a vynálezců. I když se na české objevy někdy zapomnělo, nedočkaly se tolik očekávaného úspěchu nebo výsledky jejich práce připadly jiným, máme stále řadu velmi zvučných jmen.

<p>Zleva Jakub Kryštof Rad, Otto Wichterle a Josef Ressel.</p>

Zleva Jakub Kryštof Rad, Otto Wichterle a Josef Ressel.


Reklama

Josef Ressel (1793-1857) patří mezi vynálezce, kterého si s chutí připisují jak Češi, tak Rakušané a Slovinci. Nutno dodat, že právě Slovinsko bylo místem Resselových největších životních úspěchů. Ressel, vystudovaný lesník, tu jednak osázel holé vápencové svahy, ale také tu na řece Krka poprvé otestoval svůj nový model lodního šroubu.

Vynález to nebyl z nejnovějších. S tímto druhem alternativního pohonu to už v roce 1775 zkoušel americký ponorkář David Bushnell, ale neúspěšně. Ressel byl šikovnější - svůj kovový šroub připojil na turbínu parníku a dosáhl s ním při pokusu v Terstu rychlosti celých tří kilometrů v hodině! Na bezvětrné počasí to nebyla žádná sláva a navíc se císařský trůn postavil k této působivé inovaci odmítavě. Nápad jako takový však nezapadl. Titanic i Queen Mary vypluly vlastně jen díky Resselovu vynálezu.

Muž, který dal světu čočku

První kontaktní čočky coby náhražka brýlí se ve světě objevily v druhé polovině devatenáctého století. Byly vyrobeny z tvrdého skla, a stejně jako jejich nástupkyně z plexiskla měly jednu, zato podstatnou, vadu - nedaly se nosit.

V běžném životě použitelnou oční čočku vyrobil až přední český vědec, Otto Wichterle (1913 – 1998). Jak už to tak bývá, k úspěchu pomohla šťastná náhoda – či spíše jeho asistent. Ten jednou nestihl správně připravit materiál pro další experiment, protože pospíchal na vlak. Druhý den ráno Wichterle zjistil, že se nachystaná směs přes noc změnila v měkkou průhlednou hmotu. Tím vznikl základ pro měkké a funkční kontaktní čočky, jejichž pokročilé verze nosíme dodnes. 

Kostkový cukr pro všechny!

Když se projíždí Dačicemi, stojí na náměstí poněkud nezvyklý pomník geometricky pravidelného tvaru. Nejedná se o modernistické umění, ale památku toho, že nedaleko odtud, ve staré cukrové rafinérii, roku 1841 spatřila světlo světa vůbec první kostka cukru.

TIP: Propiska: Banální vynález, který změnil svět

V časech, kdy volně sypaný cukr neexistoval, a sladit jste si mohli jen hrubými krystalky odsekanými z tuhé ulepené homole, působil lis na cukrové kostky dojmem té nejpokročilejší uživatelské technologie. Za tímto mimořádným vynálezem stojí Jakub Kryštof Rad (1799-1871), ředitel cukrovaru. Nebo spíše jeho žena. Ta se při porcování homolí nejednou nehezky pořezala, a nezapomněla za to svému muži řádně vyčinit. V rámci zachování rodinné pohody Rad přišel s lisem, který místo nepraktických hrudek a homolí vyrábí elegantní kostičky. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907