Zlaté české ručičky: Kteří naši vynálezci udělali díru do světa?

01.04.2020 - Radomír Dohnal

České země jsou odjakživa plné kutilů, objevitelů a vynálezců. I když se na české objevy někdy zapomnělo, nedočkaly se tolik očekávaného úspěchu nebo výsledky jejich práce připadly jiným, máme stále řadu velmi zvučných jmen.

<p>Zleva Jakub Kryštof Rad, Otto Wichterle a Josef Ressel.</p>

Zleva Jakub Kryštof Rad, Otto Wichterle a Josef Ressel.


Reklama

Josef Ressel (1793-1857) patří mezi vynálezce, kterého si s chutí připisují jak Češi, tak Rakušané a Slovinci. Nutno dodat, že právě Slovinsko bylo místem Resselových největších životních úspěchů. Ressel, vystudovaný lesník, tu jednak osázel holé vápencové svahy, ale také tu na řece Krka poprvé otestoval svůj nový model lodního šroubu.

Vynález to nebyl z nejnovějších. S tímto druhem alternativního pohonu to už v roce 1775 zkoušel americký ponorkář David Bushnell, ale neúspěšně. Ressel byl šikovnější - svůj kovový šroub připojil na turbínu parníku a dosáhl s ním při pokusu v Terstu rychlosti celých tří kilometrů v hodině! Na bezvětrné počasí to nebyla žádná sláva a navíc se císařský trůn postavil k této působivé inovaci odmítavě. Nápad jako takový však nezapadl. Titanic i Queen Mary vypluly vlastně jen díky Resselovu vynálezu.

Muž, který dal světu čočku

První kontaktní čočky coby náhražka brýlí se ve světě objevily v druhé polovině devatenáctého století. Byly vyrobeny z tvrdého skla, a stejně jako jejich nástupkyně z plexiskla měly jednu, zato podstatnou, vadu - nedaly se nosit.

V běžném životě použitelnou oční čočku vyrobil až přední český vědec, Otto Wichterle (1913 – 1998). Jak už to tak bývá, k úspěchu pomohla šťastná náhoda – či spíše jeho asistent. Ten jednou nestihl správně připravit materiál pro další experiment, protože pospíchal na vlak. Druhý den ráno Wichterle zjistil, že se nachystaná směs přes noc změnila v měkkou průhlednou hmotu. Tím vznikl základ pro měkké a funkční kontaktní čočky, jejichž pokročilé verze nosíme dodnes. 

Kostkový cukr pro všechny!

Když se projíždí Dačicemi, stojí na náměstí poněkud nezvyklý pomník geometricky pravidelného tvaru. Nejedná se o modernistické umění, ale památku toho, že nedaleko odtud, ve staré cukrové rafinérii, roku 1841 spatřila světlo světa vůbec první kostka cukru.

TIP: Propiska: Banální vynález, který změnil svět

V časech, kdy volně sypaný cukr neexistoval, a sladit jste si mohli jen hrubými krystalky odsekanými z tuhé ulepené homole, působil lis na cukrové kostky dojmem té nejpokročilejší uživatelské technologie. Za tímto mimořádným vynálezem stojí Jakub Kryštof Rad (1799-1871), ředitel cukrovaru. Nebo spíše jeho žena. Ta se při porcování homolí nejednou nehezky pořezala, a nezapomněla za to svému muži řádně vyčinit. V rámci zachování rodinné pohody Rad přišel s lisem, který místo nepraktických hrudek a homolí vyrábí elegantní kostičky. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907