Neuvěřitelná Aquilolamna z období křídy je jako žralok zkřížený s mantou

22.03.2021 - Stanislav Mihulka

Bizarně vyhlížející kříženec žraloka a rejnoka - Aquilolamna milarcae žil asi před 93 miliony lety, v oblasti dnešního Mexického zálivu

<p>Bizarně vyhlížející <em>Aquilolamna milarcae</em> plachtila v druhohorním oceánu.</p>

Bizarně vyhlížející Aquilolamna milarcae plachtila v druhohorním oceánu.


Reklama

Žraloci a rejnoci se na první pohled podstatně liší. Ve skutečnosti jsou si ale navzájem těsně příbuzní. Někteří žraloci mají na těle znaky, které obvykle přisuzujeme rejnokům, čímž vznikají podivuhodně stavěné paryby. Právě to je případ nedávno objeveného druhohorního žraloka z období křídy, u kterého je možné mluvit spíše o rozpětí křídel než o velikosti ploutví.

Bizarně vyhlížející Aquilolamna milarcae žila asi před 93 miliony let, v oblasti dnešního Mexického zálivu. Na aquilolamně okamžitě zaujmou ohromné prsní ploutve, díky nimž tento žralok nápadně připomíná rejnoka mantu. Jejich „rozpětí“ u nalezené fosilie Aquilolamny činí 1,9 metru, zatímco tělo žraloka měřilo jen 1,65 metru. 

TIP: Vědci zjistili, jak byl doopravdy velký legendární obrovský žralok megalodon

Aquilolamna možná působí dojmem přízračného predátora, ale ve skutečnosti to nejspíš byl zdatný filtrátor. Svědčí o tom její veliká tlama a množství malých zoubků. Prakticky kompletní fosilie tohoto stvoření byla objevena v roce 2012 v mexickém Valenciu. Na této lokalitě se nacházejí skvěle zachovalé fosilie z křídového oceánu, včetně spousty amonitů nebo ryb. Pro vědce je Aquilolamna fascinující novou kapitolou napínavé historie žraloků.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907