Vědci zjistili, jak byl doopravdy velký legendární obrovský žralok megalodon

06.09.2020 - Stanislav Mihulka

Strašlivý predátor třetihorních moří měřil na délku asi 16 metrů. Člověk by byl velký zhruba jako jeho hřbetní ploutev


Reklama

Fosilie jsou nesmírně cenným zdrojem informací o dávno ztraceném světě. Ne vždy je ale úplně snadné odvodit, jak vypadal tvor, jemuž dotyčná fosilie patří. Typickým příkladem je populární gigantický žralok megalodon (Carcharocles megalodon nebo také např. Otodus megalodon). Žraloci jsou paryby, a tudíž nemají v těle kosti, které by mohly dobře fosilizovat. Z megalodona známe hodně fosilií z celého světa, ale jsou to vždy jen zuby, obratle a koprolity, tedy zkamenělý trus. Proto je mimo jiné velice obtížné určit, jak byl megalodon vlastně velký. 

Catalina Pimiento z britské Swansea University a její kolegové ve své nové studii sestavili důmyslné matematické modely, s nimiž pak odvozovali jednotlivé rozměry megalodona během různých fází jeho života. Do modelů zahrnuli celkem pět současných druhů žraloků, které sdílejí některé charakteristiky s megalodonem.

TIP: Dávný předek dnešních keporkaků a plejtváků byl velkým a zuřivým predátorem

Tým Pimientové nakonec dospěl ke věrohodnému odhadu velikosti megalodona. Podle nich měl dospělý megalodon délku zhruba 16 metrů. Jeho hřbetní ploutev byla velká jako celý člověk. Hlava megalodona měřila téměř 5 metrů a svými děsivými čelistmi mohl vyvinout stisk o síle přes 10 tun. Dnešní velký predátor žralok bílý je sotva poloviční a svými čelistmi vyvine sílu „pouhých“ dvou tun.

Megalodoni žili ve třetihorních oceánech po celé Zemi, asi před 23 až 3,6 miliony let. Byli to vrcholoví predátoři, kteří nejspíš lovili velkou kořist, jako byly tehdejší velryby, ploutvonožci nebo velké želvy. K jejich vyhynutí v pliocénu zřejmě přispěl stále silnější vliv ledových dob a možná i konkurence kytovců, kteří lovili podobnou kořist.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Oliver E. Demuth



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907