Neviditelnost reflexních ryb: Sardinky se rády blýsknou

04.11.2018 - Zuzana Teličková

Ryby zbarvené do stříbrna, jako například sardinky, šproti či sledi, se dokážou stát takřka neviditelnými

<p>Lesklý povrch těla umožňuje sardinkám v mořském prostředí vynikající maskování</p>

Lesklý povrch těla umožňuje sardinkám v mořském prostředí vynikající maskování


Reklama

Jak všichni rybáři a fotografové dobře vědí, reflexní povrch jejich těla způsobuje odlesky, které je třeba odblokovat použitím polarizačních brýlí a filtrů. Vědci Tom Jordan a Julian Partridge z University of Bristol nyní zjistili, že kůže stříbřitých ryb základní pravidlo odrazu světla ještě překonává. Obsahuje totiž několikavrstvé uspořádání reflexních guaninových krystalů. Kůže sardinek a sleďů má dokonce dva typy těchto krystalů, každý s jinými optickými vlastnostmi.

TIP: Hledání osamělé velryby - Vědci již několik let pátrají po největší velrybě světa

Jejich smícháním dochází k tomu, že kůže nepolarizuje odražené světlo a ponechává si vysokou reflektivitu. Výsledkem je optická iluze, která způsobuje, že ryba je pro ostatní obyvatele moře prakticky neviditelná.

„Myslíme si, že se tato zvláštní několikavrstvá struktura vyvinula u některých druhů ryb proto, aby jim pomohla ukrýt se před predátory, jako jsou delfíni a tuňáci,“ vysvětlují vědci. „Ryby si našly způsob, jak maximalizovat reflektivitu ze všech úhlů pohledu. Tak nejlépe splynou s okolím oceánu.“

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

Příroda

Zámek Valtice

Historie

Stalin si dobře zapamatoval slabost carské policie, která lidi „jen“ posílala do exilu. Své protivníky pak rovnou střílel.

Zajímavosti
Vesmír

Hexakoptéra Acecore Noa s „filmařskou“ výbavou

Věda

Loď Crew Dragon vynesla do kosmu raketa Falcon 9.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907