Neznámí hrdinové: Kdo jsou první a poslední oběti války

20.02.2019 - Kateřina Vašků

Vždy je někdo první a platí to bohužel i pro oběti válek. Kdo byl prvním a posledním vojákem, kteří padli v první a druhé světové válce


Reklama

Prvním padlým první světové války se stal Němec Albert Mayer. Byl zabit v přestřelce 2. srpna 1914, den před oficiálním vyhlášením války. Za posledního padlého tohoto konfliktu se považuje Američan Henry Gunther, který zemřel 11. listopadu 1918 v 10:59, pouhou minutu před uzavřením příměří.

Prvním padlým druhé světové války se stal Franciszek Honiok – naposledy vydechl 31. srpna 1939 při přepadení vysílače v Gliwicích, patřících tehdy Německu. Zmíněný fiktivní útok provedla speciální jednotka SS převlečená do polských uniforem. Na místě pak Němci zanechali těla polských vězňů z Dachau, jež předtím zastřelili a rovněž oblékli do uniforem. Zinscenované přepadení následně posloužilo jako záminka k vyhlášení války Polsku. Prvními oběťmi se stalo asi 1 200 obyvatel obce Wieluń, kteří zemřeli 1. září 1939.

Určení posledních padlých druhé světové války zůstává bohužel nejasné, protože boje leckde pokračovaly i po oficiálním konci konfliktu. Navíc nadále umírali váleční zajatci nebo lidé ozáření při svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki. K obětem obou válek navíc patří rovněž ti, kdo zahynuli v pozdějších letech při deaktivaci nevybuchlé munice.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Flickr

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907