Neznámý konflikt na 38. rovnoběžce: Druhá korejská válka (1)

10.04.2018 - Petr Sehnálek

Tři roky trvající korejská válka skončila 27. července 1953 příměřím – a přinesla patovou situaci. Poblíž 38. rovnoběžky vznikla demilitarizovaná zóna oddělující obě znepřátelené země. A právě toto místo se na konci 60. let 20. století stalo dějištěm vzrůstající severokorejské agrese, která místy dokonce přerostla v malou válku

<p>Američtí vojáci hlídkují podél jižního okraje demilitarizované zóny, listopad 1969.<em> (foto: AP)</em></p>

Američtí vojáci hlídkují podél jižního okraje demilitarizované zóny, listopad 1969. (foto: AP)


Reklama

Vojensky nejsilněji obsazená hranice světa rozděluje od roku 1953 Severní a Jižní Koreu přibližně na úrovni 38. rovnoběžky severní šířky. Po uzavření příměří vznikla podél někdejší fronty demilitarizovaná zóna (DMZ) a oba státy se zavázaly, že stáhnout své síly dva kilometry od hraniční čáry. Tím vzniklo 250 km dlouhé a čtyři kilometry široké nárazníkové pásmo.

Každá ze zemí svou stranu pásma zajistila zátarasy a v blízkosti DMZ, jejímž středem vede vojenská demarkační linie, rozmístila vojenské posádky. Oběma stranám bylo dovoleno hlídkovat v DMZ, avšak nesměly překročit demarkační linii. Jelikož se Kim Ir-senova KLDR ani po uzavření příměří nevzdala snah o obsazení jižní části poloostrova a znovusjednocení Koreje, stal se prostor DMZ ohniskem napětí.

Studená válka na korejský způsob

Touhu KLDR po dobytí Korejské republiky zchladil odmítavý přístup jejích hlavních spojenců – Sovětského svazu a Čínské lidové republiky. Plány na pozemní invazi definitivně pohřbila sovětsko-čínská roztržka v 60. letech. Jelikož KLDR v mezinárodních vztazích spíše tíhla k Číně, Moskva přestala mít o severokorejského spojence zájem. A bez sovětských technologií musela Korejská lidová armáda na nové tažení na jih zapomenout.

Záhy se však Severokorejci přeorientovali a zaměřili své úsilí na nekonveční bojové operace a informační válku. První akce sice zahájili už v roce 1964, ovšem ideální podmínky pro ofenzivu nastaly v druhé polovině 60. let, kdy se USA, které byly hlavním garantem jihokorejské bezpečnosti, plně zapojily do konfliktu v jihovýchodní Asii. Do války ve Vietnamu vyslala své jednotky také Jižní Korea, což začátek severokorejských akcí ještě urychlilo.

Klíčem jsou partyzánské útoky?

V říjnu 1966 severokorejský diktátor vyjádřil na sjezdu Korejské dělnické strany názor, že pomocí nekonvenčních akcí v podobě partyzánských útoků na vojenské i civilní objekty po celém území Jižní Koreje lze dosáhnout rozkolu mezi Korejskou republikou a USA, který by mohl vést až k odchodu Američanů z Korejského poloostrova.

Klíčem k úspěchu měla být rozsáhlá aktivita speciálních severokorejských jednotek na jihu, která by vyvolala dojem, že v Jižní Koreji probíhá, podobně jako na území Vietnamské republiky, protivládní povstání. K dosažení tohoto cíle začaly být přes DMZ na jih postupně vysílány malé skupiny příslušníků elitních jednotek Korejské lidové armády.

Odrazit invazi

V roce 1966 měli Severokorejci v bezprostřední blízkosti DMZ dislokováno osm pěších divizí. Dalších 12 divizí (pěších, motostřeleckých i tankových) bylo udržováno v dosahu. Proti nim stálo devět divizí jihokorejské armády a jedna brigáda 2. pěší divize US Army, přičemž zhruba 30km americké pásmo, které se nacházelo v západním úseku DMZ, představovalo pro protivníka nejrychlejší invazní trasu k hlavnímu městu Soulu.

Divize zajišťující hranice podléhaly velitelství sil OSN v Koreji, které od konce války zůstávalo zodpovědné za obranu Korejské republiky. Hlavním úkolem těchto jednotek bylo odrazit případnou pozemní invazi a tomu odpovídala i jejich příprava, organizace a vybavení. V rámci nové strategie však začali Severokorejci infiltrovat přes DMZ elitní komanda, která prošla výcvikem ve zvláštním útvaru 124 Korejské lidové armády, a tím obránce jihokorejské strany DMZ připravované na konvenční boj zaskočili.

Nový konflikt na obzoru

K prvním incidentům došlo již v roce 1964 a do roku 1966 jim padly za oběť tři desítky jihokorejských vojáků a civilistů. Útoky se zpočátku vyhýbaly americkému pásmu v DMZ, ale v listopadu 1966 přepadli Severokorejci hlídku z 1. praporu 23. pěšího pluku americké 2. pěší divize a zabili šest Američanů a jednoho Jihokorejce. Útoky se začaly množit v průběhu roku 1967, načež Američané a Jihokorejci zesílili svá obranná opatření.

Severokorejští záškodníci vedle léček začali napadat i pevná strážní postavení a 22. května 1967 dokonce vyhodili do vzduchu kasárna 1. praporu 23. pěšího pluku, přičemž padli dva Američané a 17 utrpělo zranění. Další rozšířenou taktikou bylo minování komunikací, jež mělo za následek zničení několika amerických vozidel.

Dokončení: Neznámý konflikt na 38. rovnoběžce: Druhá korejská válka (2)

Vrchní velitel amerických jednotek v Koreji a současně i velitel sil OSN v Koreji generál Charles H. Bonesteel III vypracoval se svým štábem protiinfiltrační strategii, v níž zavedl četná vylepšení ostrahy hranice a povolil jednotkám v okolí DMZ agresivnější typy operací. V blízkosti hranice se tak naplno rozhořel konflikt přezdívaný jako druhá korejská válka.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií:

    Associated Press




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907