Neznámý konflikt na 38. rovnoběžce: Druhá korejská válka (1)

10.04.2018 - Petr Sehnálek

Tři roky trvající korejská válka skončila 27. července 1953 příměřím – a přinesla patovou situaci. Poblíž 38. rovnoběžky vznikla demilitarizovaná zóna oddělující obě znepřátelené země. A právě toto místo se na konci 60. let 20. století stalo dějištěm vzrůstající severokorejské agrese, která místy dokonce přerostla v malou válku

<p>Američtí vojáci hlídkují u demilitarizované zóny, prosinec 1968</p><p> </p>

Američtí vojáci hlídkují u demilitarizované zóny, prosinec 1968

 


Reklama

Vojensky nejsilněji obsazená hranice světa rozděluje od roku 1953 Severní a Jižní Koreu přibližně na úrovni 38. rovnoběžky severní šířky. Po uzavření příměří vznikla podél někdejší fronty demilitarizovaná zóna (DMZ) a oba státy se zavázaly, že stáhnout své síly dva kilometry od hraniční čáry. Tím vzniklo 250 km dlouhé a čtyři kilometry široké nárazníkové pásmo. Každá ze zemí svou stranu pásma zajistila zátarasy a v blízkosti DMZ, jejímž středem vede vojenská demarkační linie, rozmístila vojenské posádky. Oběma stranám bylo dovoleno hlídkovat v DMZ, avšak nesměly překročit demarkační linii. Jelikož se Kim Ir-senova KLDR ani po uzavření příměří nevzdala snah o obsazení jižní části poloostrova a znovusjednocení Koreje, stal se prostor DMZ ohniskem napětí.

Studená válka na korejský způsob

Touhu KLDR po dobytí Korejské republiky zchladil odmítavý přístup jejích hlavních spojenců – Sovětského svazu a Čínské lidové republiky. Plány na pozemní invazi definitivně pohřbila sovětsko-čínská roztržka v 60. letech. Jelikož KLDR v mezinárodních vztazích spíše tíhla k Číně, Moskva přestala mít o severokorejského spojence zájem. A bez sovětských technologií musela Korejská lidová armáda na nové tažení na jih zapomenout.

Záhy se však Severokorejci přeorientovali a zaměřili své úsilí na nekonveční bojové operace a informační válku. První akce sice zahájili už v roce 1964, ovšem ideální podmínky pro ofenzivu nastaly v druhé polovině 60. let, kdy se USA, které byly hlavním garantem jihokorejské bezpečnosti, plně zapojily do konfliktu v jihovýchodní Asii. Do války ve Vietnamu vyslala své jednotky také Jižní Korea, což začátek severokorejských akcí ještě urychlilo.

Klíčem jsou partyzánské útoky?

V říjnu 1966 severokorejský diktátor vyjádřil na sjezdu Korejské dělnické strany názor, že pomocí nekonvenčních akcí v podobě partyzánských útoků na vojenské i civilní objekty po celém území Jižní Koreje lze dosáhnout rozkolu mezi Korejskou republikou a USA, který by mohl vést až k odchodu Američanů z Korejského poloostrova.

Klíčem k úspěchu měla být rozsáhlá aktivita speciálních severokorejských jednotek na jihu, která by vyvolala dojem, že v Jižní Koreji probíhá, podobně jako na území Vietnamské republiky, protivládní povstání. K dosažení tohoto cíle začaly být přes DMZ na jih postupně vysílány malé skupiny příslušníků elitních jednotek Korejské lidové armády.

Odrazit invazi

V roce 1966 měli Severokorejci v bezprostřední blízkosti DMZ dislokováno osm pěších divizí. Dalších 12 divizí (pěších, motostřeleckých i tankových) bylo udržováno v dosahu. Proti nim stálo devět divizí jihokorejské armády a jedna brigáda 2. pěší divize US Army, přičemž zhruba 30km americké pásmo, které se nacházelo v západním úseku DMZ, představovalo pro protivníka nejrychlejší invazní trasu k hlavnímu městu Soulu.

Divize zajišťující hranice podléhaly velitelství sil OSN v Koreji, které od konce války zůstávalo zodpovědné za obranu Korejské republiky. Hlavním úkolem těchto jednotek bylo odrazit případnou pozemní invazi a tomu odpovídala i jejich příprava, organizace a vybavení. V rámci nové strategie však začali Severokorejci infiltrovat přes DMZ elitní komanda, která prošla výcvikem ve zvláštním útvaru 124 Korejské lidové armády, a tím obránce jihokorejské strany DMZ připravované na konvenční boj zaskočili.

Nový konflikt na obzoru

K prvním incidentům došlo již v roce 1964 a do roku 1966 jim padly za oběť tři desítky jihokorejských vojáků a civilistů. Útoky se zpočátku vyhýbaly americkému pásmu v DMZ, ale v listopadu 1966 přepadli Severokorejci hlídku z 1. praporu 23. pěšího pluku americké 2. pěší divize a zabili šest Američanů a jednoho Jihokorejce. Útoky se začaly množit v průběhu roku 1967, načež Američané a Jihokorejci zesílili svá obranná opatření.

Severokorejští záškodníci vedle léček začali napadat i pevná strážní postavení a 22. května 1967 dokonce vyhodili do vzduchu kasárna 1. praporu 23. pěšího pluku, přičemž padli dva Američané a 17 utrpělo zranění. Další rozšířenou taktikou bylo minování komunikací, jež mělo za následek zničení několika amerických vozidel.

TIP: První nasazení letounu MiG-15 v korejské válce

Vrchní velitel amerických jednotek v Koreji a současně i velitel sil OSN v Koreji generál Charles H. Bonesteel III vypracoval se svým štábem protiinfiltrační strategii, v níž zavedl četná vylepšení ostrahy hranice a povolil jednotkám v okolí DMZ agresivnější typy operací. V blízkosti hranice se tak naplno rozhořel konflikt přezdívaný jako druhá korejská válka. 

Dokončení ve čtvrtek 12. dubna

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE

  • Zdroj fotografií: pinterest.com

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Současná podoba RMC v afghánských misích.

Válka

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

Příroda

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Čingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907