Neznámý původ Ötziho: Vědci našli odlišnosti v jeho DNA i původu
Nová genetická studie ukazuje, že slavný ledový muž Ötzi měl zcela odlišný původ než jeho alpští sousedé – jeho mateřská linie dokonce mohla zcela vymřít.
Slavný ledový muž Ötzi, jehož mumie byla nalezena v roce 1991 v italských Alpách, má vědcům stále co nabídnout. Nová genetická analýza 47 jedinců, kteří žili v oblasti Tyrolských Alp mezi léty 6 400 a 1300 př. n. l., ukazuje, že Ötzi měl zcela odlišný původ než jeho sousedé ze stejné doby.
Výzkumníci pod vedením Valentiny Coia z Institutu pro studium mumií v Bolzanu analyzovali DNA 15 nově zkoumaných osob z pozdní doby kamenné (3 368–3 108 př. n. l.) a zjistili, že většina z nich sdílela velmi podobný genetický profil: všichni vykazovali vysoký podíl DNA (80–90 %) typické pro zemědělce z Anatolie (dnešní Turecko) a naopak nízký podíl lovců-sběračů. Podle vědců tato jednotná genetická struktura naznačuje homogenní osídlení Alp v tomto období.
Ötzi se ale od ostatních liší. Přestože měl podobně vysoký podíl anatolských zemědělců, jeho otcovská linie (sledovaná přes chromozom Y) byla jiná než u ostatních mužů z téže oblasti.
Ztracená krevní linie
Zatímco jeho současníci sdíleli původ typický pro tehdejší obyvatele dnešního Německa a Francie, Ötziho linie byla mnohem volnější. Ještě větší záhadou je jeho mateřská linie – ta nebyla dosud nalezena u žádného jiného známého starověkého ani moderního jedince, což naznačuje, že linie Ötziho matky mohla zcela vymřít.
Zjištěné rozdíly vedou vědce k hypotéze, že Ötzi mohl pocházet z jiného, izolovaného nebo migrujícího zemědělského společenství, možná z Anatolie či severní Itálie. K potvrzení této teorie však zatím chybí dostatek dat ze staršího neolitu.
Zajímavé informace poskytla i analýza fyzických rysů. U šesti jedinců, jejichž genom byl dostatečně kompletní, výzkumníci zjistili, že měli pravděpodobně podobně jako Ötzi tmavé vlasy a hnědé oči. Všichni tito lidé – včetně Ötziho – také trpěli laktózovou intolerancí, což odpovídá stavu evropské populace před rozšířením schopnosti trávit mléčný cukr.
Dalším poznatkem je možná struktura tehdejší společnosti – muži měli velmi podobné otcovské linie, zatímco mateřské linie byly různorodé. To podle vědců naznačuje, že ženy pravděpodobně přicházely do komunity „zvenčí“, zatímco muži zůstávali na místě, což je typický znak patrilineárně organizovaných společností.
