Noční obloha v březnu: Zaostřete na Raka
Během březnových večerů kulminuje vysoko nad jižním obzorem souhvězdí Raka, které ukrývá i mlhovinu pro fajnšmekry
Výpravu za březnovou noční oblohou můžete zahájit u Marsu, který v závěru února vstoupil na výsostné území souhvězdí Býka. Po setmění jej tudíž spatříte vysoko nad západem, kde bude svým jasem i zbarvením směle konkurovat naoranžovělé stálici Aldebaran.
Na cestě zmíněným souhvězdím se navíc planeta ocitne poblíž Plejád a Hyád, známých otevřených hvězdokup. Zejména k první zmíněné bude mít počátkem měsíce na nebi opravdu blízko – 4. března ji od ní bude dělit úhlová vzdálenost zhruba 2,5°. K dané části oblohy se zkuste vrátit i 18. a 19. března, kdy tam doputuje úzký srpek dorůstajícího Měsíce.
Další jasné planety budou v březnu viditelné pouze na pomezí noci a dne: Saturn s Jupiterem se objeví za svítání nedlouho po sobě v souhvězdí Kozoroha, nad jihovýchodním horizontem. Nicméně než se od něj stihnou dostatečně vzdálit, zcela se rozední.
Zaměřte své přístroje
Od výrazných planet se nyní přesuňme k málo nápadným hvězdám – což sice nezní příliš atraktivně, ale naprosto přesně to vystihuje situaci v souhvězdí Raka, které během březnových večerů kulminuje vysoko nad jižním obzorem. Na první pohled z něj zachytíte nejspíš jen čtveřici mdlých stálic s jasnostmi v rozmezí 3,5–4,7 mag, zaujímajících tvar obráceného písmene „Y“.
Skutečně zajímavé hvězdy v Rakovi ukáže až dalekohled. I když vlastně ne tak docela: V principu je coby stálice šesté velikosti zahlédnete na tmavé obloze i pouhýma očima, nicméně v obou případech jde o pohledné vícenásobné systémy, které na jednotlivé složky rozlišíte právě až prostřednictvím přístroje. Možného maxima pak dosáhnete s objektivem o průměru alespoň 15 cm.
Vraťte se za pár let
Začněte třeba u Zéty Cancri alias Tegmine, vzdálené 83 světelných roků. Doputujete k ní, když se ze středu zmíněného Rakova „Y“, kde sídlí lehce rozpoznatelná stálice Delta Cancri, vydáte necelých 8° na západ. V úhlové vzdálenosti 5,9″ severovýchodně od Tegmine s 5,6 mag – kterou si pro pořádek přejmenujme na Zéta 1 Cancri – pak už v malém divadelním kukátku spatříte jejího průvodce neboli Zéta 2 Cancri, s 6,2 mag. Mimochodem, také v jeho případě jde o velmi obtížně rozlišitelnou trojhvězdu, sestávající z jedné složky podobné Slunci a dvou červených trpaslíků.
Vlastníte-li větší přístroj, prozkoumejte bedlivě Zétu 1. Ve vzdálenosti pouhé 1,1″ ji totiž doprovází jen o něco slabší žlutobílý souputník. Kolem svého jasnějšího souseda, přesněji řečeno kolem těžiště celé soustavy, oběhne jednou za necelých šedesát let. Uvedený údaj získá na zajímavosti, jakmile doplníme informace o eliptické oběžné dráze hvězdy: Nejenže ji totiž ze Země spatříme celou, ale díváme se na ni z nadhledu. V průběhu šesti dekád bychom tak mohli pozorovat, jak zmíněný průvodce Zétu 1 kompletně obkrouží.
Že nemůžete tak dlouho čekat? Nevadí! Zkuste si vzájemnou pozici obou hvězdných členů i s několika okolními stálicemi pečlivě zakreslit a vraťte se k nim za pár roků: Posun slabší složky vůči jasnější bude znatelný. Mimochodem, v současnosti dosahuje jejich úhlová vzdálenost maxima, přičemž do roku 2044 klesne na 0,6″.
Další zajímavou dvojhvězdu najdete asi 1,5° východně od stálice 5. velikosti Chí Cancri, v severní části Raka. Jmenuje se Fí 2 Cancri a tentokrát půjde zejména o vzhled. Systém tvoří dvě stejně jasné složky s 6,2 mag, navzájem vzdálené 5,2″. Tato bíle zářící hvězdná dvojčata, ležící 280 světelných roků od Země, zkrátka mají své osobité kouzlo.
Mlhovina pro fajnšmekry
V souhvězdí Raka se ukrývá i jedna z největších planetárních mlhovin, pokud jde o úhlové rozměry na obloze. S průměrem 16′ se může poměřovat třeba s úplňkovým Měsícem, který dosahuje přibližně dvojnásobku. Divíte se, že jste si jí dosud nevšimli? Rozměry totiž nejsou všechno – na rozdíl od Měsíce představuje mlhovina Abell 31 velice slabý objekt pouze s 12 mag.
Abyste ji s jistotou zahlédli, budete potřebovat dalekohled s objektivem o průměru alespoň 25 cm, výborné pozorovací podmínky a nejlépe také tzv. mlhovinový O III filtr na okuláru. Ten potlačí jas hvězdného pozadí či rozptýlené světlo z pouličních lamp a propustí především viditelné záření mlhoviny. V zorném poli přístroje si jí tak všimnete mnohem snáz: Bude vypadat jako okrouhlé světlé zjasnění. V každém případě se na ni podívejte při menším zvětšení a velkém zorném poli – okolo 50× a alespoň 1°.
K jejímu vyhledání použijte podrobnou hvězdnou mapu anebo naváděnou montáž. Jako nápověda vám poslouží dvojice hvězd 10. velikosti, prosvítajících skrz mlhovinu. Na nebi je dělí úhlová vzdálenost kolem 8′ a jejich spojnice prochází z východu na západ.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. března | 6 h 32 min | 17 h 27 min |
| 15. března | 6 h 02 min | 17 h 49 min |
| 31. března | 6 h 28 min | 19 h 14 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Ryb, 20. března v 10:38 SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana; nastává jarní rovnodennost, začíná astronomické jaro.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Poslední čtvrt | 6. března | 1 h 45 min | 10 h 04 min |
| Nov | 13. března | 6 h 36 min | 17 h 47 min |
| První čtvrt | 21. března | 9 h 34 min | 1 h 33 min |
| Úplněk | 28. března | 17 h 50 min | 5 h 51 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – nepozorovatelná
- Mars – viditelný v první polovině noci
- Jupiter – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem
- Saturn – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem
- Uran – viditelný večer nad západem
- Neptun – nepozorovatelný
Zajímavé úkazy v březnu 2021
- 2. března – Měsíc poblíž Spiky z Panny na ranní obloze
- 4. března – setkání Marsu a Plejád z Býka na večerním nebi, cca 2,5°
- 4. března – planetka Vesta v opozici se Sluncem
- 5. a 6. března – Měsíc poblíž Antara ze Štíra na ranní obloze
- 6. března – Merkur v největší západní elongaci, cca 27° od Slunce
- 10. března – seskupení úzkého měsíčního srpku, Saturnu a Jupitera za svítání nízko nad jihovýchodem, na ploše o průměru cca 10°
- 18. a 19. března – seskupení úzkého měsíčního srpku, Marsu a Aldebaranu i Plejád z Býka na večerním nebi: 19. 3. Měsíc přímo mezi Marsem a Aldebaranem, tělesa shromážděna na ploše o průměru cca 7°
- 23. března – Měsíc poblíž Polluxe z Blíženců na noční obloze
- 25. března – Měsíc poblíž Regula ze Lva na nočním nebi
- 29. března – takřka úplňkový Měsíc poblíž Spiky z Panny na noční obloze
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
