Reklama


Noční obloha v červenci: Nepropásněte výjimečné úkazy na letní obloze!

02.07.2018 - Jan Píšala a redakce 100+1

Hlavní astronomickou událostí prázdninové sezony se bezesporu stane úplné zatmění Měsíce v noci z 27. na 28. července. K vidění toho však bude podstatně víc!

<p>Takto vypadalo zatmění Měsíce v roce 2015. Letošní zatmění připadá na 27. července.</p>

Takto vypadalo zatmění Měsíce v roce 2015. Letošní zatmění připadá na 27. července.


Reklama

V červenci se můžeme těšit na přehlídku jasných planet nebo třeba velkou opozici Marsu. A co teprve až ze Sluneční soustavy vyrazíte do skutečně vzdáleného vesmíru, abyste – ideálně s dalekohledem v ruce – pročesali zákoutí Mléčné dráhy a na hvězdném nebi pátrali po mlhovinách, hvězdokupách či galaxiích?

Přehlídka planet

Kde tedy začít? Nejspíš v říši planet, jelikož právě ta se nám v červenci otevírá hned z večera, dokonce ještě za soumraku. Poté, co Slunce zmizí za horizontem, bude nízko nad západem vidět zářivá Venuše – již o necelé dvě hodiny později ovšem zapadne. Jakmile se však začne stmívat, objeví se na hvězdném nebi i další nápadné planety: V červenci bude v první polovině noci nad jihozápadem pozorovatelný žlutobílý Jupiter v souhvězdí Vah, kdežto nad jihem bude ve Střelci zářit nažloutlý Saturn. A než odbije půlnoc, stihne nad jihovýchod vystoupat i naoranžovělý Mars v souhvězdí Kozoroha.  

Do hlubin kosmu

Octnete-li se o prázdninách pod tmavou oblohou – tedy mimo rušivé pouliční osvětlení a bez oslnivého Měsíce nad obzorem –, určitě zkuste dohledat i některé z jasnějších objektů vzdáleného vesmíru. Pokud bychom měli z každé kategorie vybrat po jednom až dvou zástupcích, mohl by „pozorovací plán“ vypadat následovně: Z otevřených hvězdokup stojí za pozornost i očima viditelná dvojitá hvězdokupa Chí a h v souhvězdí Persea. Bez dalekohledu vypadá jako mdlý mlhavý oblak s úhlovým průměrem 1°, v přístroji se však rozpadne na desítky samostatných blyštivých stálic. 

Jen o kousek dál, v souhvězdích Andromedy a Trojúhelníku, pátrejte po dvojici galaxií. První z nich nese označení M31 a říká se jí také Velká galaxie v Andromedě. Je snadno rozlišitelná i očima jako mírně oválný mlhavý obláček nedaleko stálice Ný Andromedae. V dalekohledu s velkým zorným polem bude zřetelné zejména její jasné čočkovité jádro o úhlovém průměru cca 2°. Druhý hvězdný ostrov – M33 – je spíš kruhový, o průměru asi 0,5°, a o poznání méně jasný. Při pročesávání oblohy na pomezí Andromedy a Trojúhelníku, například s triedrem v ruce, jej však rozhodně nepřehlédnete.

V sousedním souhvězdí Pegasa, zhruba 4° severozápadně od hezké dvojhvězdy Enif, natrefíte na kulovou hvězdokupu M15. Jako světlou okrouhlou skvrnku ji zahlédnete už v divadelním kukátku. Naopak kulová hvězdokupa M13 ze souhvězdí Herkula bude vidět coby slabá rozostřená hvězda i bez přístroje: Narazíte na ni na cestě mezi stálicemi Éta a Zéta Herculis, a v dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 12 cm se navíc při okrajích rozpadne na samostatné hvězdy. 

Z planetárních mlhovin lze i malým dalekohledem snadno spatřit M27 neboli Činku v souhvězdí Lištičky. Při jejím hledání se vydejte 3,25° na sever od hvězdy na hrotu souhvězdí Šípu, až narazíte na malou mlhavou skvrnku. Za dobrých podmínek bude přitom patrné i mírné vykrojení po stranách. Pokusit se můžete také o M57 alias Prstencovou mlhovinu v souhvězdí Lyry: Na nebi se nachází mezi stálicemi Beta a Gama Lyrae, při malém zvětšení ovšem vypadá spíš jako zelenkavá rozostřená hvězdička. 

Z emisních mlhovin lze jednoznačně doporučit M8, jinak také Lagunu, ze souhvězdí Střelce. Pod temným nebem je totiž vidět i pouhýma očima jako světlý oblak o úhlovém průměru asi 2°. S jejím hledáním začněte u hvězdy Mí Sagittarii, od níž se přesuňte 4° směrem na jih.

Zatmění Měsíce

Na většinu z výše uvedených objektů bohužel můžeme zapomenout v období kolem měsíčního úplňku – svit našeho kosmického souseda je totiž spolehlivě přezáří. Letošní červencový úplněk však přinese víc než adekvátní náhradu v podobě úplného zatmění. A co víc, půjde o nejdelší úplné měsíční zatmění v tomto století! Čeští pozorovatelé přijdou pouze o jeho předehru v podobě počátečního polostínového úkazu a také o menší úsek následného částečného zatmění: To totiž začne ve 20:25 SELČ, zatímco Měsíc se nad jihovýchodním obzorem objeví až o 20 minut později. 

Zemský stín pak bude putovat od levého dolního k pravému hornímu okraji měsíčního kotouče a zcela se do něj Měsíc ponoří ve 21:30 SELČ, kdy začne úplné zatmění a potrvá až do 23:13 SELČ (střed úkazu připadne na 22:22 SELČ). Plný zemský stín poté začne z kotouče ustupovat směrem od jeho levého okraje a my budeme moct sledovat částečné zatmění, jež skončí 19 minut po půlnoci. Po něm bude následovat ještě velmi nenápadná polostínová fáze, která odezní v 1:29 SELČ.

Lze pozorovat zatmění i v zahraničí?

Jak bude měsíční zatmění, probíhající v noci z 27. na 28. července, vidět mimo území České republiky? V celém průběhu bude pozorovatelné z oblastí východní Afriky, západní poloviny Asie a z Indického oceánu. V Evropě, západní Africe, Atlantickém oceánu a také v Jižní Americe bude Měsíc v průběhu zatmění vycházet. Naopak pozorovatelům ve východní Asii, Austrálii a Oceánii během úkazu zapadne.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. července4 h 49 min20 h 52 min
15. července5 h 02 min20 h 44 min
31. července5 h 22 min20 h 25 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Raka, 22. července ve 23:01 SELČ vstoupí do znamení Lva.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt6. července1 h 00 min13 h 03 min
Nov13. července5 h 10 min21 h 10 min
První čtvrt19. července12 h 37 min1 h 02 min
Úplněk27. července21 h 04 min5 h 01 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná večer nízko nad západem
  • Mars – viditelný téměř celou noc
  • Jupiter – viditelný v první polovině noci
  • Saturn – viditelný téměř celou noc kromě rána
  • Uran – viditelný v druhé polovině noci
  • Neptun – viditelný téměř celou noc kromě večera

Zajímavé úkazy v červnu 2018

  • 6. července – Země nejdále od Slunce v roce 2018 (152,1 milionu kilometrů)
  • 10. července – setkání Venuše a jasné hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na podvečerní obloze nad západem (Regulus se bude nacházet v úhlové vzdálenosti 1° jižně od Venuše)
  • 15. července – seskupení úzkého měsíčního srpku, jasné hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva a Venuše na podvečerní obloze nad západem (zatímco Regulus se bude od Měsíce nacházet v úhlové vzdálenosti 0,7° jižně, Venuše bude od měsíčního kotouče cca 5,5° východně)
  • 20. července – setkání Měsíce a Jupitera na večerní obloze
  • 24. a 25. července – setkání Měsíce a Saturnu na noční obloze
  • 27. července – Mars v opozici se Sluncem (nastává tzv. velká opozice)
  • 27. července – setkání Měsíce a Marsu na noční obloze
  • 27. července – úplné zatmění Měsíce, zemský průvodce v průběhu zatmění vychází nad jihovýchodní obzor (východ částečně zatmělého Měsíce cca ve 20:45 SELČ, začátek úplného zatmění ve 21:30 SELČ, konec úplného zatmění ve 23:13 SELČ, konec částečného zatmění v 0:19 SELČ)
  • 31. července – Mars nejblíže Zemi v roce 2018 (vzdálenost 57,6 milionu kilometrů)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: archiv autora, Matt Cardy

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Slovo „grál“ pochází ve své nejstarší formě „graal“ ze staré francouzštiny a znamená pohár nebo mísa z hlíny, dřeva či kovu.

Zajímavosti
Věda

Příjezd Jana Lucemburského do Prahy.

Historie

Pohled z Malého na Velký Ostrý přes „čarostřelcovu“ Vlčí propast.

Příroda

Měsíc Titan na snímku sondy Cassini

Vesmír

Spartakus dal podle římského historika Flora dohromady deset tisíc otroků.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907