Reklama


Noční obloha v červenci: Nepropásněte výjimečné úkazy na letní obloze!

02.07.2018 - Jan Píšala a redakce 100+1

Hlavní astronomickou událostí prázdninové sezony se bezesporu stane úplné zatmění Měsíce v noci z 27. na 28. července. K vidění toho však bude podstatně víc!

<p>Takto vypadalo zatmění Měsíce v roce 2015. Letošní zatmění připadá na 27. července.</p>

Takto vypadalo zatmění Měsíce v roce 2015. Letošní zatmění připadá na 27. července.


Reklama

V červenci se můžeme těšit na přehlídku jasných planet nebo třeba velkou opozici Marsu. A co teprve až ze Sluneční soustavy vyrazíte do skutečně vzdáleného vesmíru, abyste – ideálně s dalekohledem v ruce – pročesali zákoutí Mléčné dráhy a na hvězdném nebi pátrali po mlhovinách, hvězdokupách či galaxiích?

Přehlídka planet

Kde tedy začít? Nejspíš v říši planet, jelikož právě ta se nám v červenci otevírá hned z večera, dokonce ještě za soumraku. Poté, co Slunce zmizí za horizontem, bude nízko nad západem vidět zářivá Venuše – již o necelé dvě hodiny později ovšem zapadne. Jakmile se však začne stmívat, objeví se na hvězdném nebi i další nápadné planety: V červenci bude v první polovině noci nad jihozápadem pozorovatelný žlutobílý Jupiter v souhvězdí Vah, kdežto nad jihem bude ve Střelci zářit nažloutlý Saturn. A než odbije půlnoc, stihne nad jihovýchod vystoupat i naoranžovělý Mars v souhvězdí Kozoroha.  

Do hlubin kosmu

Octnete-li se o prázdninách pod tmavou oblohou – tedy mimo rušivé pouliční osvětlení a bez oslnivého Měsíce nad obzorem –, určitě zkuste dohledat i některé z jasnějších objektů vzdáleného vesmíru. Pokud bychom měli z každé kategorie vybrat po jednom až dvou zástupcích, mohl by „pozorovací plán“ vypadat následovně: Z otevřených hvězdokup stojí za pozornost i očima viditelná dvojitá hvězdokupa Chí a h v souhvězdí Persea. Bez dalekohledu vypadá jako mdlý mlhavý oblak s úhlovým průměrem 1°, v přístroji se však rozpadne na desítky samostatných blyštivých stálic. 

Jen o kousek dál, v souhvězdích Andromedy a Trojúhelníku, pátrejte po dvojici galaxií. První z nich nese označení M31 a říká se jí také Velká galaxie v Andromedě. Je snadno rozlišitelná i očima jako mírně oválný mlhavý obláček nedaleko stálice Ný Andromedae. V dalekohledu s velkým zorným polem bude zřetelné zejména její jasné čočkovité jádro o úhlovém průměru cca 2°. Druhý hvězdný ostrov – M33 – je spíš kruhový, o průměru asi 0,5°, a o poznání méně jasný. Při pročesávání oblohy na pomezí Andromedy a Trojúhelníku, například s triedrem v ruce, jej však rozhodně nepřehlédnete.

V sousedním souhvězdí Pegasa, zhruba 4° severozápadně od hezké dvojhvězdy Enif, natrefíte na kulovou hvězdokupu M15. Jako světlou okrouhlou skvrnku ji zahlédnete už v divadelním kukátku. Naopak kulová hvězdokupa M13 ze souhvězdí Herkula bude vidět coby slabá rozostřená hvězda i bez přístroje: Narazíte na ni na cestě mezi stálicemi Éta a Zéta Herculis, a v dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 12 cm se navíc při okrajích rozpadne na samostatné hvězdy. 

Z planetárních mlhovin lze i malým dalekohledem snadno spatřit M27 neboli Činku v souhvězdí Lištičky. Při jejím hledání se vydejte 3,25° na sever od hvězdy na hrotu souhvězdí Šípu, až narazíte na malou mlhavou skvrnku. Za dobrých podmínek bude přitom patrné i mírné vykrojení po stranách. Pokusit se můžete také o M57 alias Prstencovou mlhovinu v souhvězdí Lyry: Na nebi se nachází mezi stálicemi Beta a Gama Lyrae, při malém zvětšení ovšem vypadá spíš jako zelenkavá rozostřená hvězdička. 

Z emisních mlhovin lze jednoznačně doporučit M8, jinak také Lagunu, ze souhvězdí Střelce. Pod temným nebem je totiž vidět i pouhýma očima jako světlý oblak o úhlovém průměru asi 2°. S jejím hledáním začněte u hvězdy Mí Sagittarii, od níž se přesuňte 4° směrem na jih.

Zatmění Měsíce

Na většinu z výše uvedených objektů bohužel můžeme zapomenout v období kolem měsíčního úplňku – svit našeho kosmického souseda je totiž spolehlivě přezáří. Letošní červencový úplněk však přinese víc než adekvátní náhradu v podobě úplného zatmění. A co víc, půjde o nejdelší úplné měsíční zatmění v tomto století! Čeští pozorovatelé přijdou pouze o jeho předehru v podobě počátečního polostínového úkazu a také o menší úsek následného částečného zatmění: To totiž začne ve 20:25 SELČ, zatímco Měsíc se nad jihovýchodním obzorem objeví až o 20 minut později. 

Zemský stín pak bude putovat od levého dolního k pravému hornímu okraji měsíčního kotouče a zcela se do něj Měsíc ponoří ve 21:30 SELČ, kdy začne úplné zatmění a potrvá až do 23:13 SELČ (střed úkazu připadne na 22:22 SELČ). Plný zemský stín poté začne z kotouče ustupovat směrem od jeho levého okraje a my budeme moct sledovat částečné zatmění, jež skončí 19 minut po půlnoci. Po něm bude následovat ještě velmi nenápadná polostínová fáze, která odezní v 1:29 SELČ.

Lze pozorovat zatmění i v zahraničí?

Jak bude měsíční zatmění, probíhající v noci z 27. na 28. července, vidět mimo území České republiky? V celém průběhu bude pozorovatelné z oblastí východní Afriky, západní poloviny Asie a z Indického oceánu. V Evropě, západní Africe, Atlantickém oceánu a také v Jižní Americe bude Měsíc v průběhu zatmění vycházet. Naopak pozorovatelům ve východní Asii, Austrálii a Oceánii během úkazu zapadne.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. července4 h 49 min20 h 52 min
15. července5 h 02 min20 h 44 min
31. července5 h 22 min20 h 25 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Raka, 22. července ve 23:01 SELČ vstoupí do znamení Lva.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt6. července1 h 00 min13 h 03 min
Nov13. července5 h 10 min21 h 10 min
První čtvrt19. července12 h 37 min1 h 02 min
Úplněk27. července21 h 04 min5 h 01 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná večer nízko nad západem
  • Mars – viditelný téměř celou noc
  • Jupiter – viditelný v první polovině noci
  • Saturn – viditelný téměř celou noc kromě rána
  • Uran – viditelný v druhé polovině noci
  • Neptun – viditelný téměř celou noc kromě večera

Zajímavé úkazy v červnu 2018

  • 6. července – Země nejdále od Slunce v roce 2018 (152,1 milionu kilometrů)
  • 10. července – setkání Venuše a jasné hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na podvečerní obloze nad západem (Regulus se bude nacházet v úhlové vzdálenosti 1° jižně od Venuše)
  • 15. července – seskupení úzkého měsíčního srpku, jasné hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva a Venuše na podvečerní obloze nad západem (zatímco Regulus se bude od Měsíce nacházet v úhlové vzdálenosti 0,7° jižně, Venuše bude od měsíčního kotouče cca 5,5° východně)
  • 20. července – setkání Měsíce a Jupitera na večerní obloze
  • 24. a 25. července – setkání Měsíce a Saturnu na noční obloze
  • 27. července – Mars v opozici se Sluncem (nastává tzv. velká opozice)
  • 27. července – setkání Měsíce a Marsu na noční obloze
  • 27. července – úplné zatmění Měsíce, zemský průvodce v průběhu zatmění vychází nad jihovýchodní obzor (východ částečně zatmělého Měsíce cca ve 20:45 SELČ, začátek úplného zatmění ve 21:30 SELČ, konec úplného zatmění ve 23:13 SELČ, konec částečného zatmění v 0:19 SELČ)
  • 31. července – Mars nejblíže Zemi v roce 2018 (vzdálenost 57,6 milionu kilometrů)

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: archiv autora, Matt Cardy

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vlče z doby ledové je skoro jako živé

Věda

Panoramatický pohled z vyhlídkové terasy na čajové plantáže Cameron Bharat

Příroda

První letušky Československých státních aerolinií: zleva Marie Stará, Hana Fuchsová a Marie Müllerová, 1937

Historie

Povrch Ceres na snímku sondy Dawn. Ahuna Mons je v horní části.

Vesmír

Větrná farma a bitcoinový důl

Věda

Inhalátory promění přírodní látky v páru, dochucenou třeba vanilkovou nebo jahodovou příchutí. Takto vypadá balení verze nazvané Strawberry Fields, která má příchuť jahod a obsahuje vitamíny

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907