Noční obloha v dubnu: Zaostřeno na Venuši a maximum meteorického roje Lyrid

01.04.2018 - Jan Píšala

<p>Maximum meteorického roje Lyrid bude k vidění 22. dubna.</p>

Maximum meteorického roje Lyrid bude k vidění 22. dubna.


Reklama

Po celý duben na podvečerní obloze září jako jasný maják Venuše neboli večernice. Nedlouho po západu Slunce zvěstuje na naoranžovělém soumrakovém nebi, nízko nad západním obzorem, příchod noci. A podobně jako maják i ona poblikává, i když velmi nepravidelně. Světlo, které k nám od ní přichází, se totiž v hustých přízemních vrstvách atmosféry náhodně láme a překotně mění směr svého putování. Výsledkem je soustavné a zcela nahodilé mihotání planety. Bílé Venušino světlo se současně rozkládá na barevné spektrum, což jí propůjčuje duhovou auru: Zřejmá je zejména v dalekohledu. 

Zářivá Venuše sice zapadne krátce po setmění, záhy ji ovšem vystřídá další velmi nápadná planeta. Žlutobílý Jupiter se vynoří nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vah a oblohu bude zdobit až do rána, kdy se k němu rovněž nad jihovýchodem přidají nažloutlý Saturn a načervenalý Mars ve Střelci. A zatímco na počátku dubna spatříme poslední dvě zmíněné planety na nebi poblíž sebe, v úhlové vzdálenosti cca 1,3°, na konci měsíce už je bude dělit 14°. Ve dnech 7. a 8. dubna se navíc nedaleko Marsu a Saturnu objeví i ubývající kotouč Měsíce.

Maximum meteorického roje

Lyridy jsou mezi meteorickými roji každoročním uvítáním do jara. Zejména v časných hodinách, kdy souhvězdí Lyry vrcholí, bývá možnost patřit i bolidy. Běžná hodinová frekvence v maximu dosahuje 20 meteorů za hodinu, ale výjimečně stoupá i k několikanásobku běžné frekvence.

Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 Thatcher, kterou objevil 4. dubna roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher a která se ke Slunci vrací každých 415 let. Zajímavostí je, že kometu Thatcher objevil v New Yorku. V té době to ovšem bylo možné, neboť elektrifikace města byla hudbou budoucnosti a Newyorčané tak ještě mohli vzhlížet k hvězdami poseté noční obloze. Dnes je New York jedním z nejpřesvětlenějších měst na světě a noční obloha může jeho obyvatelům nabídnout v podstatě jen Měsíc a nejjasnější planety. Zatímco na Thatcherovu kometu budou muset pozemšťané čekat až do roku 2276, meteory z jejího prachu uvolněném při průletech kolem Slunce nám ji připomínají každoročně.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. dubna6 h 26 min19 h 15 min
15. dubna5 h 58 min19 h 36 min
30. dubna5 h 30 min19 h 59 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 5:12 SELČ vstoupí do znamení Býka.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt8. dubna2 h 30 min11 h 22 min
Nov16. dubna6 h 32 min20 h 07 min
První čtvrt22. dubna10 h 55 min1 h 53 min
Úplněk30. dubna20 h 27 min6 h 06 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná večer nad západem
  • Mars – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Jupiter – viditelný téměř celou noc kromě večera
  • Saturn – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Uran – nepozorovatelný
  • Neptun – nepozorovatelný

Zajímavé úkazy v březnu 2018

  • 2. dubna – setkání Marsu a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem (Saturn se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 1,3° severně od Marsu)
  • 3. a 4. dubna – setkání Měsíce a Jupitera na nočním nebi nad jihovýchodem
  • 7. a 8. dubna – seskupení ubývajícího Měsíce, Saturnu a Marsu na ranní obloze nad jihovýchodem
  • 17. dubna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na soumrakovém nebi nízko nad západem
  • 18. a 19. dubna – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem
  • 22. dubna – maximum meteorického roje Lyrid
  • 24. dubna – těsné setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na nočním nebi (hodinu před půlnocí je bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,2°)
  • 30. dubna – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: archiv autora, Collen Gino

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zlatá mísa z Ebreichsdorfu.

Věda
Zajímavosti

Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

Vesmír

Před zpozorováním odstřelovačem chrání prostor pohybu i prostá maskovací síť. Na snímku americký voják v Koreji, 1952.

Válka

Marii Terezii na dobru poddaných nezáleželo tak, jak se traduje. Důležitější byl stabilní stát.

Historie

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907