Maximum meteorického roje Lyrid bude k vidění 22. dubna.
Po celý duben na podvečerní obloze září jako jasný maják Venuše neboli večernice. Nedlouho po západu Slunce zvěstuje na naoranžovělém soumrakovém nebi, nízko nad západním obzorem, příchod noci. A podobně jako maják i ona poblikává, i když velmi nepravidelně. Světlo, které k nám od ní přichází, se totiž v hustých přízemních vrstvách atmosféry náhodně láme a překotně mění směr svého putování. Výsledkem je soustavné a zcela nahodilé mihotání planety. Bílé Venušino světlo se současně rozkládá na barevné spektrum, což jí propůjčuje duhovou auru: Zřejmá je zejména v dalekohledu.
Zářivá Venuše sice zapadne krátce po setmění, záhy ji ovšem vystřídá další velmi nápadná planeta. Žlutobílý Jupiter se vynoří nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vah a oblohu bude zdobit až do rána, kdy se k němu rovněž nad jihovýchodem přidají nažloutlý Saturn a načervenalý Mars ve Střelci. A zatímco na počátku dubna spatříme poslední dvě zmíněné planety na nebi poblíž sebe, v úhlové vzdálenosti cca 1,3°, na konci měsíce už je bude dělit 14°. Ve dnech 7. a 8. dubna se navíc nedaleko Marsu a Saturnu objeví i ubývající kotouč Měsíce.
Lyridy jsou mezi meteorickými roji každoročním uvítáním do jara. Zejména v časných hodinách, kdy souhvězdí Lyry vrcholí, bývá možnost patřit i bolidy. Běžná hodinová frekvence v maximu dosahuje 20 meteorů za hodinu, ale výjimečně stoupá i k několikanásobku běžné frekvence.
Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 Thatcher, kterou objevil 4. dubna roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher a která se ke Slunci vrací každých 415 let. Zajímavostí je, že kometu Thatcher objevil v New Yorku. V té době to ovšem bylo možné, neboť elektrifikace města byla hudbou budoucnosti a Newyorčané tak ještě mohli vzhlížet k hvězdami poseté noční obloze. Dnes je New York jedním z nejpřesvětlenějších měst na světě a noční obloha může jeho obyvatelům nabídnout v podstatě jen Měsíc a nejjasnější planety. Zatímco na Thatcherovu kometu budou muset pozemšťané čekat až do roku 2276, meteory z jejího prachu uvolněném při průletech kolem Slunce nám ji připomínají každoročně.
| Datum | Východ | Západ |
| 1. dubna | 6 h 26 min | 19 h 15 min |
| 15. dubna | 5 h 58 min | 19 h 36 min |
| 30. dubna | 5 h 30 min | 19 h 59 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 5:12 SELČ vstoupí do znamení Býka.
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Poslední čtvrt | 8. dubna | 2 h 30 min | 11 h 22 min |
| Nov | 16. dubna | 6 h 32 min | 20 h 07 min |
| První čtvrt | 22. dubna | 10 h 55 min | 1 h 53 min |
| Úplněk | 30. dubna | 20 h 27 min | 6 h 06 min |
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
Tajemství vesmíru
VědaZlatá mísa z Ebreichsdorfu.
VesmírKrabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.
VálkaPřed zpozorováním odstřelovačem chrání prostor pohybu i prostá maskovací síť. Na snímku americký voják v Koreji, 1952.
HistorieMarii Terezii na dobru poddaných nezáleželo tak, jak se traduje. Důležitější byl stabilní stát.
ZajímavostiKrom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.
