Noční obloha v dubnu: Zaostřeno na Venuši a maximum meteorického roje Lyrid

01.04.2018 - Jan Píšala



Po celý duben na podvečerní obloze září jako jasný maják Venuše neboli večernice. Nedlouho po západu Slunce zvěstuje na naoranžovělém soumrakovém nebi, nízko nad západním obzorem, příchod noci. A podobně jako maják i ona poblikává, i když velmi nepravidelně. Světlo, které k nám od ní přichází, se totiž v hustých přízemních vrstvách atmosféry náhodně láme a překotně mění směr svého putování. Výsledkem je soustavné a zcela nahodilé mihotání planety. Bílé Venušino světlo se současně rozkládá na barevné spektrum, což jí propůjčuje duhovou auru: Zřejmá je zejména v dalekohledu. 

Zářivá Venuše sice zapadne krátce po setmění, záhy ji ovšem vystřídá další velmi nápadná planeta. Žlutobílý Jupiter se vynoří nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vah a oblohu bude zdobit až do rána, kdy se k němu rovněž nad jihovýchodem přidají nažloutlý Saturn a načervenalý Mars ve Střelci. A zatímco na počátku dubna spatříme poslední dvě zmíněné planety na nebi poblíž sebe, v úhlové vzdálenosti cca 1,3°, na konci měsíce už je bude dělit 14°. Ve dnech 7. a 8. dubna se navíc nedaleko Marsu a Saturnu objeví i ubývající kotouč Měsíce.

Maximum meteorického roje

Lyridy jsou mezi meteorickými roji každoročním uvítáním do jara. Zejména v časných hodinách, kdy souhvězdí Lyry vrcholí, bývá možnost patřit i bolidy. Běžná hodinová frekvence v maximu dosahuje 20 meteorů za hodinu, ale výjimečně stoupá i k několikanásobku běžné frekvence.

Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 Thatcher, kterou objevil 4. dubna roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher a která se ke Slunci vrací každých 415 let. Zajímavostí je, že kometu Thatcher objevil v New Yorku. V té době to ovšem bylo možné, neboť elektrifikace města byla hudbou budoucnosti a Newyorčané tak ještě mohli vzhlížet k hvězdami poseté noční obloze. Dnes je New York jedním z nejpřesvětlenějších měst na světě a noční obloha může jeho obyvatelům nabídnout v podstatě jen Měsíc a nejjasnější planety. Zatímco na Thatcherovu kometu budou muset pozemšťané čekat až do roku 2276, meteory z jejího prachu uvolněném při průletech kolem Slunce nám ji připomínají každoročně.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. dubna6 h 26 min19 h 15 min
15. dubna5 h 58 min19 h 36 min
30. dubna5 h 30 min19 h 59 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 5:12 SELČ vstoupí do znamení Býka.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt8. dubna2 h 30 min11 h 22 min
Nov16. dubna6 h 32 min20 h 07 min
První čtvrt22. dubna10 h 55 min1 h 53 min
Úplněk30. dubna20 h 27 min6 h 06 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná večer nad západem
  • Mars – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Jupiter – viditelný téměř celou noc kromě večera
  • Saturn – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Uran – nepozorovatelný
  • Neptun – nepozorovatelný

Zajímavé úkazy v březnu 2018

  • 2. dubna – setkání Marsu a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem (Saturn se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 1,3° severně od Marsu)
  • 3. a 4. dubna – setkání Měsíce a Jupitera na nočním nebi nad jihovýchodem
  • 7. a 8. dubna – seskupení ubývajícího Měsíce, Saturnu a Marsu na ranní obloze nad jihovýchodem
  • 17. dubna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na soumrakovém nebi nízko nad západem
  • 18. a 19. dubna – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem
  • 22. dubna – maximum meteorického roje Lyrid
  • 24. dubna – těsné setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na nočním nebi (hodinu před půlnocí je bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,2°)
  • 30. dubna – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií

    archiv autora, Collen Gino


Další články v sekci