Noční obloha v dubnu: Zaostřeno na Venuši a maximum meteorického roje Lyrid
Po celý duben na podvečerní obloze září jako jasný maják Venuše neboli večernice. Nedlouho po západu Slunce zvěstuje na naoranžovělém soumrakovém nebi, nízko nad západním obzorem, příchod noci. A podobně jako maják i ona poblikává, i když velmi nepravidelně. Světlo, které k nám od ní přichází, se totiž v hustých přízemních vrstvách atmosféry náhodně láme a překotně mění směr svého putování. Výsledkem je soustavné a zcela nahodilé mihotání planety. Bílé Venušino světlo se současně rozkládá na barevné spektrum, což jí propůjčuje duhovou auru: Zřejmá je zejména v dalekohledu.
Zářivá Venuše sice zapadne krátce po setmění, záhy ji ovšem vystřídá další velmi nápadná planeta. Žlutobílý Jupiter se vynoří nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vah a oblohu bude zdobit až do rána, kdy se k němu rovněž nad jihovýchodem přidají nažloutlý Saturn a načervenalý Mars ve Střelci. A zatímco na počátku dubna spatříme poslední dvě zmíněné planety na nebi poblíž sebe, v úhlové vzdálenosti cca 1,3°, na konci měsíce už je bude dělit 14°. Ve dnech 7. a 8. dubna se navíc nedaleko Marsu a Saturnu objeví i ubývající kotouč Měsíce.
Maximum meteorického roje
Lyridy jsou mezi meteorickými roji každoročním uvítáním do jara. Zejména v časných hodinách, kdy souhvězdí Lyry vrcholí, bývá možnost patřit i bolidy. Běžná hodinová frekvence v maximu dosahuje 20 meteorů za hodinu, ale výjimečně stoupá i k několikanásobku běžné frekvence.
Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 Thatcher, kterou objevil 4. dubna roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher a která se ke Slunci vrací každých 415 let. Zajímavostí je, že kometu Thatcher objevil v New Yorku. V té době to ovšem bylo možné, neboť elektrifikace města byla hudbou budoucnosti a Newyorčané tak ještě mohli vzhlížet k hvězdami poseté noční obloze. Dnes je New York jedním z nejpřesvětlenějších měst na světě a noční obloha může jeho obyvatelům nabídnout v podstatě jen Měsíc a nejjasnější planety. Zatímco na Thatcherovu kometu budou muset pozemšťané čekat až do roku 2276, meteory z jejího prachu uvolněném při průletech kolem Slunce nám ji připomínají každoročně.
Východy a západy Slunce
Datum | Východ | Západ |
1. dubna | 6 h 26 min | 19 h 15 min |
15. dubna | 5 h 58 min | 19 h 36 min |
30. dubna | 5 h 30 min | 19 h 59 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 5:12 SELČ vstoupí do znamení Býka.
Fáze, východy a západy Měsíce
Fáze | Datum | Východ | Západ |
Poslední čtvrt | 8. dubna | 2 h 30 min | 11 h 22 min |
Nov | 16. dubna | 6 h 32 min | 20 h 07 min |
První čtvrt | 22. dubna | 10 h 55 min | 1 h 53 min |
Úplněk | 30. dubna | 20 h 27 min | 6 h 06 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – nepozorovatelný
- Venuše – viditelná večer nad západem
- Mars – viditelný ráno nad jihovýchodem
- Jupiter – viditelný téměř celou noc kromě večera
- Saturn – viditelný ráno nad jihovýchodem
- Uran – nepozorovatelný
- Neptun – nepozorovatelný
Zajímavé úkazy v březnu 2018
- 2. dubna – setkání Marsu a Saturnu na ranní obloze nad jihovýchodem (Saturn se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 1,3° severně od Marsu)
- 3. a 4. dubna – setkání Měsíce a Jupitera na nočním nebi nad jihovýchodem
- 7. a 8. dubna – seskupení ubývajícího Měsíce, Saturnu a Marsu na ranní obloze nad jihovýchodem
- 17. dubna – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na soumrakovém nebi nízko nad západem
- 18. a 19. dubna – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem
- 22. dubna – maximum meteorického roje Lyrid
- 24. dubna – těsné setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na nočním nebi (hodinu před půlnocí je bude dělit úhlová vzdálenost cca 0,2°)
- 30. dubna – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno