Po celý duben na podvečerní obloze září jako jasný maják Venuše neboli večernice. Nedlouho po západu Slunce zvěstuje na naoranžovělém soumrakovém nebi, nízko nad západním obzorem, příchod noci. A podobně jako maják i ona poblikává, i když velmi nepravidelně. Světlo, které k nám od ní přichází, se totiž v hustých přízemních vrstvách atmosféry náhodně láme a překotně mění směr svého putování. Výsledkem je soustavné a zcela nahodilé mihotání planety. Bílé Venušino světlo se současně rozkládá na barevné spektrum, což jí propůjčuje duhovou auru: Zřejmá je zejména v dalekohledu.
Zářivá Venuše sice zapadne krátce po setmění, záhy ji ovšem vystřídá další velmi nápadná planeta. Žlutobílý Jupiter se vynoří nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vah a oblohu bude zdobit až do rána, kdy se k němu rovněž nad jihovýchodem přidají nažloutlý Saturn a načervenalý Mars ve Střelci. A zatímco na počátku dubna spatříme poslední dvě zmíněné planety na nebi poblíž sebe, v úhlové vzdálenosti cca 1,3°, na konci měsíce už je bude dělit 14°. Ve dnech 7. a 8. dubna se navíc nedaleko Marsu a Saturnu objeví i ubývající kotouč Měsíce.
Lyridy jsou mezi meteorickými roji každoročním uvítáním do jara. Zejména v časných hodinách, kdy souhvězdí Lyry vrcholí, bývá možnost patřit i bolidy. Běžná hodinová frekvence v maximu dosahuje 20 meteorů za hodinu, ale výjimečně stoupá i k několikanásobku běžné frekvence.
Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 Thatcher, kterou objevil 4. dubna roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher a která se ke Slunci vrací každých 415 let. Zajímavostí je, že kometu Thatcher objevil v New Yorku. V té době to ovšem bylo možné, neboť elektrifikace města byla hudbou budoucnosti a Newyorčané tak ještě mohli vzhlížet k hvězdami poseté noční obloze. Dnes je New York jedním z nejpřesvětlenějších měst na světě a noční obloha může jeho obyvatelům nabídnout v podstatě jen Měsíc a nejjasnější planety. Zatímco na Thatcherovu kometu budou muset pozemšťané čekat až do roku 2276, meteory z jejího prachu uvolněném při průletech kolem Slunce nám ji připomínají každoročně.
Datum | Východ | Západ |
1. dubna | 6 h 26 min | 19 h 15 min |
15. dubna | 5 h 58 min | 19 h 36 min |
30. dubna | 5 h 30 min | 19 h 59 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Berana, 20. dubna v 5:12 SELČ vstoupí do znamení Býka.
Fáze | Datum | Východ | Západ |
Poslední čtvrt | 8. dubna | 2 h 30 min | 11 h 22 min |
Nov | 16. dubna | 6 h 32 min | 20 h 07 min |
První čtvrt | 22. dubna | 10 h 55 min | 1 h 53 min |
Úplněk | 30. dubna | 20 h 27 min | 6 h 06 min |
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
Tajemství vesmíru
VědaEskortní torpédoborec USS Samuel B. Roberts (DE-413). (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)
VesmírExploze hvězdy v souhvězdí Býka, zachycená čínskými hvězdáři v roce 1054, je zřejmě nejznámější pozorovanou supernovou. V době výbuchu byla šestkrát jasnější než Venuše a na denní obloze zářila třiadvaceti dní. (foto: NASA, ESA, Hubble, J. Hester, A. Loll (ASU), CC BY 4.0)
RevueKřik Ashley Peldonové zazní například ve filmech Paranormal Activity, Free Guy nebo třeba Vřískot. (ilustrační foto: Unsplash, Hannah Popowski, CC0)