Noční obloha v květnu: Meteorický roj Éta Akvarid a překvapení Jarního trojúhelníku

01.05.2021 - Jan Píšala

Počátek května bude ve znamení meteorického roje Éta Akvarid, skvělou podívanou ale nabídne i Regulus – podivuhodná čtyřhvězda na pokraji roztrhání

<p>Kdyby rychlost rotace Regula vzrostla o pouhou desetinu, roztrhala by jej odstředivá síla na kusy. <em>(foto: Wikimedia Commons, Scott Anttila, CC BY-SA 3.0)</em></p>

Kdyby rychlost rotace Regula vzrostla o pouhou desetinu, roztrhala by jej odstředivá síla na kusy. (foto: Wikimedia Commons, Scott Anttila, CC BY-SA 3.0)


Reklama

Květnové nebeské dění bude na začátku i na konci měsíce uvozeno sérií konjunkcí na ranní obloze. Všechny se odehrají za svítání nad jihovýchodem a budou sdílet i hlavní aktéry, tedy Jupiter s −2,2 mag v souhvězdí Vodnáře, Saturn s 0,7 mag v Kozorohovi a ubývající Měsíc. Náš souputník se k víceméně statické planetární dvojici přiblíží vždy od západu, načež pod ní během pár dní propluje směrem na východ. Poprvé se tak stane ve dnech 3. až 5. května, podruhé mezi 31. květnem a 2. červnem. 

Venuše, Merkur i Mars

Na pozadí světlé oblohy však můžeme v květnu pozorovat i další planetární pár. Tentokrát ovšem půjde o soumrakové nebe velmi nízko nad severozápadem, kde se po západu Slunce krátce zjeví Venuše s Merkurem. Na začátku měsíce se bude jasnější Venuše s −3,9 mag nacházet blíž u obzoru, zatímco méně výrazný Merkur s −1 mag spatříme zhruba 5° nad ní. V popsaném uspořádání se bude dvojice až do předposledního květnového týdne společným tempem vzdalovat od Slunce, ve dnech 13. a 14. května navíc za doprovodu uzounkého měsíčního srpku. Poté však Merkur zpomalí a Venuše se k němu začne rychle přibližovat. K jejich nejtěsnějšímu setkání na nebi dojde 28. května, kdy je bude dělit cca 0,5°. 

Poslední jasnou planetu květnového nebe musíme hledat v Blížencích, tedy na večerní obloze a vysoko nad západem: Naoranžovělý Mars v průběhu 31 dní protne nebeská dvojčata od západu na východ, mezi 15. a 16. květnem navíc za přispění dorůstajícího srpku Měsíce. O pouhé tři dny později doputuje zemský průvodce – již v první čtvrti – na obloze k Regulu, který je s 1,4 mag nejjasnější stálicí souhvězdí Lva. 

Na pokraji zkázy

Regulus zároveň představuje 22. nejjasnější hvězdu nočního nebe, a než k nám jeho světlo dorazí, uplyne zhruba 80 roků. Astronomové jej řadí mezi tzv. podobry, což naznačuje, že je sice větší a zářivější než Slunce, ale současně nemůže konkurovat těm největším známým stálicím z řad exotických obrů a veleobrů. Řečí čísel je zhruba 4× hmotnější i větší než naše hvězda, má přinejmenším 2× vyšší povrchovou teplotu a svítivostí překonává Slunce hned 300×. 

Rekordy ovšem Regulus láme jinde: Zcela mimořádných hodnot totiž dosahuje rychlost jeho rotace kolem vlastní osy. I zde si můžeme vypomoct Sluncem, jež se v rovníkových oblastech otočí přibližně jednou za 25 dní, takže každý bod na jeho rovníku urazí za hodinu přes 7 200 km. Jenže v případě Regula jde o neuvěřitelných 1,1 milionu kilometru! Čtyřikrát větší stálice tak jednu otočku zvládne za pouhých 16 hodin. Jedná se takřka o maximum možného, protože kdyby rychlost jeho rotace vzrostla jen o desetinu, odstředivá síla by jej roztrhala na kusy!

Jelikož Regulus představuje obří kouli žhavých plynů, pod vlivem rychlého otáčení se zploštil a protáhl do vejčitého tvaru. Jeho polární průměr je tak mnohem menší než rovníkový, což s sebou nese další zajímavý důsledek: Hvězda má v okolí pólů větší povrchovou gravitaci než na rovníku. Plyn v polárních oblastech je tedy pod větším tlakem, což se projevuje znatelným rozdílem povrchových teplot – póly Regula se zahřívají na 15 000 °C, zatímco rovníkové pásmo je zhruba o třetinu chladnější. Odborně se danému efektu říká gravitační zjasnění, respektive ztemnění. 

Z obra trpaslíkem

Vše, co jsme si dosud o Regulovi řekli, se přitom týká pouze jeho jedné čtvrtiny – jde totiž o čtyřhvězdu. Hlavní modrobílou složku neboli Regulus A jsme si již popsali. Náleží k ní i průvodce v podobě bílého trpaslíka, o němž však víme jen na základě spektroskopických pozorování a přímo ho zahlédnout nemůžeme. Je pouze jisté, že zmíněné složky oběhnou kolem společného těžiště jedenkrát za 40 dní. 

Nicméně na počátku existence popsaného systému, jehož stáří atakuje miliardu roků, bychom narazili na zcela jiné „rozložení sil“. Trpasličí souputník byl totiž v minulosti nejspíš obří stálicí, jež soustavě dominovala velikostí i hmotností. Jakmile však dospěla do stadia červeného obra, zvětšila se natolik, že začala silně interagovat se svým menším sousedem – původním Regulem A. Dělo se tak víc než intenzivně, prostřednictvím látky, která z červeného obra přetékala na jeho souputníka. Ten se v důsledku toho zvětšil a zrychlila i jeho rotace, zatímco z giganta v sousedství zbylo jen drobné, obnažené a nesmírně horké jádro, současný bílý trpaslík.

Trpasličí dvojice

Druhé dvě složky systému se nacházejí v úhlové vzdálenosti 176″ severozápadně od popsaného spektroskopického páru alias Regula A. První z nich je oranžový trpaslík osmé hvězdné velikosti neboli Regulus B. Dostatečná jasnost a úhlová vzdálenost z něj dělají objekt snadno přístupný i menším dalekohledům, přičemž také on má svého hvězdného průvodce, s nímž je gravitačně svázán: Regulus C představuje rovněž trpaslíka, pro změnu však červeného. Jelikož ovšem leží na nebi pouze 2,5″ od Regula B a dosahuje jasnosti 13,2 mag, lze ho spatřit jen ve velkých astronomických přístrojích.

Královská stálice

Coby jasná hvězda poblíž ekliptiky poutal Regulus pozornost lidí od nepaměti. Navíc tvořil součást nápadného souhvězdí Lva, jež máme doloženo už ze starověku. Jeho dnešní latinské pojmenování však zavedl až polský astronom Mikuláš Koperník. Nese význam „princ“ či „malý král“, a souzní tak s tím, jak Regula vnímaly generace astronomů napříč časem i kontinenty: Pro Akkádce z Mezopotámie představoval „Krále nebeské sféry“, pro Babyloňany „Královskou hvězdu“, pro Řeky a Araby „srdce Lva“ a pro Číňany „žlutého císaře“.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. května5 h 27 min20 h 01 min
15. května5 h 06 min20 h 21 min
31. května4 h 50 min20 h 40 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Býka20. května ve 21:37 SELČ vstupuje do znamení Blíženců.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Poslední čtvrt3. května2 h 31 min10 h 48 min
Nov11. května5 h 13 min20 h 03 min
První čtvrt19. května11 h 18 min2 h 10 min
Úplněk26. května20 h 57 min4 h 47 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný večer nízko nad severozápadem
  • Venuše – viditelná večer nízko nad severozápadem
  • Mars – viditelný večer vysoko nad západem
  • Jupiter – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Saturn – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Uran – nepozorovatelný
  • Neptun – nepozorovatelný

Zajímavé úkazy v květnu 2021

  • 3. až 5. května – seskupení Měsíce, Saturnu a Jupitera na ranní obloze nad jihovýchodem, nejblíž si budou 4. a 5. května na ploše o průměru cca 16°, respektive 18°
  • 6. května – maximum meteorického roje Éta Akvarid v ranních hodinách
  • 13. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Merkuru na soumrakovém nebi nízko nad severozápadem (cca 2,7°), níž nad horizontem pozorovatelná i Venuše
  • 15. a 16. května – setkání úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerní obloze: 15. 5. cca 5°, 16. 5. cca 6,5°
  • 16. květnaMěsíc poblíž Polluxe z Blíženců na nočním nebi
  • 17. květnaMerkur v největší východní elongaci, cca 22° od Slunce
  • 19. květnaMěsíc poblíž Regula ze Lva na noční obloze
  • 23. květnaMěsíc poblíž Spiky z Panny na noční obloze
  • 26. května – úplňkový Měsíc poblíž Antara ze Štíra na nočním nebi
  • 28. května – setkání Merkuru a Venuše (cca 0,5°) na soumrakové obloze nízko nad severozápadem 
  • 31. května až 2. června – seskupení Měsíce, Saturnu a Jupitera na brzkém ranním nebi: 31. 5. Měsíc cca 5° od Saturnu, 1. a 2. 6. cca 8° od Jupitera

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

S rostoucím počtem flexitariánů, tedy lidí, kteří jedí maso jen zřídka, a silnějším obavám z dopadu masa na životní prostředí, se zvyšuje i potenciál rostlinných alternativ.

Revue

Program na záchranu zemědělství beží v Kalifornii už dvacet let. Kolaps se možná podaří zpomalit.

Zajímavosti

Tank Matilda postupuje Západní pouští během operace Compass.

Válka
Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907