Noční obloha v květnu: Přicházející léto a meteorický roj Éta Akvarid

02.05.2017 - Redakce Tajemství vesmíru

Na počátku května rozzáří nebe částečky slavné Halleyovy komety - k vidění budou létavice z meteorického roje Éta Akvarid

Květnový meteorický roj Eta Akvaridy -<p>Na přelomu 5. a 6. května budou k vidění meteory z roje Eta Akvaridy.</p>
Květnový meteorický roj Eta Akvaridy -

Na přelomu 5. a 6. května budou k vidění meteory z roje Eta Akvaridy.


Reklama

Květnová noční obloha se klene mezi jarem a létem. Pohlédneme-li na hvězdné nebe zvečera, spatříme typická jarní souhvězdí, třeba Raka, Lva či Pannu. Ve druhé půli noci na nás však již dýchnou prázdniny. Nad obzorem se totiž objeví Herkules a Hadonoš, ale i Lyra, Orel a Labuť, v nichž se nacházejí nápadné hvězdy Vega, Altair a Deneb – vrcholy Velkého letního trojúhelníku. 

Napříč nocí spatříme i několik jasných planet. U první z nich bychom však neměli otálet: Zapadá totiž již krátce po setmění. Nalezneme ji nízko nad západním horizontem v souhvězdí Býka a prozradí ji výrazné naoranžovělé zabarvení. Už tušíte? Samozřejmě se jedná o Mars! A dál už to půjde pěkně popořádku: Následuje totiž žlutobílý Jupiter okupující souhvězdí Panny, který na obloze setrvá takřka celou noc a zapadne až nad ránem. Nedlouho po půlnoci se pak na pomezí Hadonoše a Střelce objeví nad jihovýchodním obzorem i nažloutlý Saturn. K ránu potom uděláme mohutný skok zpět a z vnějších partií světa planet se přeneseme na jeho počátek – to když se za rozbřesku nad východní horizont vyhoupne zářivá Venuše.

Navíc noční oblohu na počátku května oživí i létavice z meteorického roje Éta Akvarid, jehož maximální aktivitu lze očekávat v ranních hodinách 5. května. Jak už název napovídá, jeho radiant (místo na obloze, odkud zdánlivě vylétají jednotlivé meteory) nalezneme v souhvězdí Vodnáře, jehož latinské pojmenování zní Aquarius. Pod tmavou oblohou bychom v ideálním případě mohli zahlédnout až desítku jasných meteorů za hodinu. Částečky tohoto roje přitom pocházejí z jádra slavné Halleyovy komety. 

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. května5 h 27 min20 h 01 min
15. května5 h 06 min20 h 20 min
31. května4 h 50 min20 h 40 min

V první polovině měsíce je Slunce ve znamení Býka, 20. května ve 22:30 SELČ vstupuje Slunce do znamení Blíženců 

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
První čtvrt3. května12 h 08 min2 h 13 min
Úplněk10. května19 h 43 min5 h 24 min
Poslední čtvrt19. května1 h 59 min12 h 29 min
Nov25. května5 h 01 min20 h 01 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná ráno nízko nad východem
  • Mars – viditelný večer nízko nad západem
  • Jupiter – viditelný po většinu noci kromě rána
  • Saturn – viditelný po většinu noci kromě večera
  • Uran – nepozorovatelný
  • Neptun – nepozorovatelný

Úkazy na nebi

  • 1. května – setkání Měsíce a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze
  • 5. května – maximum meteorického roje Éta Akvarid
  • 5. května – setkání Marsu a hvězdy Aldebaran ze souhvězdí Býka na večerním nebi nad severozápadem
  • 7. a 8. května – setkání Měsíce, Jupitera a hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na noční obloze
  • 13. května – setkání Měsíce a Saturnu na nočním nebi
  • 18. května – Merkur v největší západní elongaci (v úhlové vzdálenosti 26° od Slunce)
  • 22. května – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nízko nad východem
  • 27. května – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerním nebi nízko nad severozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií: Mike Taylor, apod.nasa.gov, Jan Píšala

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, se stal první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa.

Zajímavosti

S větrem o závod

autor: Graeme Obree | model: Beastie

Beastie – anglicky „bestijka“ – je tzv. prone bike, tedy kolo, na němž se za jízdy leží břichem k zemi. Tento konkrétní model patří závodníkovi Graememu Obreemu, který si ho sám navrhl i sestavil a dál si k němu nechal vyrobit speciální aerodynamickou slupku s průčelím. S futuristicky vyhlížejícím strojem se pak v roce 2013 zúčastnil závodu World Human Powered Speed Championships v nevadské poušti, kde se mu povedlo zdolat rychlostní rekord v kategorii prone bike: Svoji Beastie „vybičoval“ k rychlosti 91,12 km/h. (foto: Profimedia)

Revue
Historie

Meganosorožec Paraceratherium linxiaense v krajině svrchního oligocénu.

Věda

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.

Příroda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907