Vědci potvrzují teprve druhý systém s dvěma vznikajícími planetami. Hvězda WISPIT 2 připomíná velmi mladé Slunce

Astronomie zažívá zlatou éru objevů: počet známých exoplanet už překročil hranici šesti tisíc a stále utěšeně roste. S každým novým objevem se ukazuje, že planetární soustavy mohou mít velmi rozmanité podoby – často zcela odlišné od té naší. Klíčem k pochopení toho, jak tyto systémy vznikají, je ale něco mnohem náročnějšího: přímo sledovat planety ve fázi jejich zrodu.

Právě to se nyní podařilo, když astronomové objevili ne jednu, ale rovnou dvě mladé planety formující se kolem hvězdy nápadně podobné našemu Slunci.

Onou stálicí je WISPIT 2, vzdálená asi 437 světelných let. Podle vědců má zhruba stejnou hmotnost jako Slunce, je ale velmi mladá – pouhých 5 milionů let. To znamená, že ještě ani nezačala stabilně spalovat vodík ve svém jádře. Nachází se tedy ve fázi, kdy kolem ní stále vznikají planety.

Plynní obři u mladičké hvězdy

První planeta, WISPIT 2-b, byla objevena už v loňském roce. Jde o plynného obra asi pětkrát hmotnějšího než Jupiter, který obíhá ve vzdálenosti přibližně 57 astronomických jednotek (AU) od mateřské hvězdy.

Stejný výzkumný tým, který vedla Chloe Lawlorová z irské Univerzity v Galwayi, nedávno pozoroval systém WISPIT 2 znovu dalekohledem Very Large Telescope (VLT). Podařilo se jim v tomto systému objevit druhou exoplanetu, označenou jako WISPIT 2c.

Ta má podle odhadů má 8 až 12 hmotností Jupiteru a nachází se mnohem blíže ke hvězdě, asi ve vzdálenosti 14 AU (pro srovnání: Uran obíhá Slunce ve vzdálenosti 19 AU). Obě planety se nacházejí v mezerách v protoplanetárním disku – tedy v prstencové struktuře plynu a prachu, ze které planety vznikají.

K potvrzení existence WISPIT 2c tým využil přístroj SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch). Poté vědci zapojili přístroj GRAVITY+ na VLTI, který potvrdil, že se skutečně jedná o exoplanetu. „Pro naši studii bylo klíčové využití nedávného vylepšení přístroje GRAVITY+, bez kterého bychom nebyli schopni tak jasně detekovat planetu tak blízko její hvězdy,“ vysvětluje Guillaume Bourdarot, spoluautor studie a výzkumník z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v německém Garchingu.

„WISPIT 2 nám poskytuje dosud nejlepší pohled do naší vlastní minulosti,“ přibližuje Chloe Lawlorová, doktorandka na irské Univerzitě v Galway a hlavní autorka studie, která nedávno vyšla v časopise The Astrophysical Journal Letters.

WISPIT 2 je teprve druhým známým planetárním systémem, v němž obíhají minimálně dvě potvrzené exoplanety ve stadiu zrodu. První objevenou soustavou s nejméně dvěma vznikajícími exoplanetami byla soustava PDS 70. Dlouho byla jako jediná svého druhu modelovou soustavou pro studium vzniku exoplanet. Na rozdíl od PDS 70 má však WISPIT 2 velmi rozsáhlý disk pro formování planet s charakteristickými mezerami a prstenci. Soustava WISPIT 2 tak představuje příjemnou změnu, která podstatně rozšiřuje naše možnosti při výzkumu systémů na počátku své existence. 

Kromě mezer, ve kterých byly objeveny exoplanety, se v disku WISPIT 2 nachází i další menší mezera dále od hvězdy. „Máme podezření, že tuto mezeru vytváří třetí planeta,“ říká Lawlorová, „pravděpodobně o hmotnosti Saturnu, protože mezera je mnohem užší a mělčí“. Vědci doufají, že s připravovaným dalekohledem ELT (Extremely Large Telescope) bude možné i tuto exoplanetu přímo zachytit.