Noční obloha v listopadu: Vydejte se na průzkum podzimních galaxií!

01.11.2021 - Jan Píšala

<p>Známá spirální galaxie <strong>M31</strong> neboli <strong>NGC 224</strong> v souhvězdí Andromedy. Zhruba s 3,4 mag představuje nejjasnější objekt svého druhu na pozemské obloze. <em>(foto: Wikimedia Commons, Adam Evans, CC BY 2.0)</em></p>

Známá spirální galaxie M31 neboli NGC 224 v souhvězdí Andromedy. Zhruba s 3,4 mag představuje nejjasnější objekt svého druhu na pozemské obloze. (foto: Wikimedia Commons, Adam Evans, CC BY 2.0)


Reklama

Sledování hvězdného nebe v listopadu ohraničí pětice planet viditelných i bez dalekohledu. Tou první a nejjasnější se stane zářivá večernice Venuše, pozorovatelná již krátce po západu Slunce nízko nad jihozápadem v souhvězdí Střelce. Záhy ji však budou následovat i planetární giganti Jupiter a Saturn, kteří se zjeví v Kozorohovi vysoko nad jihem až jihozápadem. 

Planetární trpaslíci

Ranní obloha za svítání bude naopak vyhrazena planetárním trpaslíkům v podobě Merkuru a Marsu, ovšem jen v omezené míře. Zatímco menší z oběžnic zahlédneme pouze na počátku listopadu v blízkosti světlého východního horizontu v již nerozpoznatelném souhvězdí Panny, Marsu se dočkáme až ve druhé polovině měsíce nad jihovýchodem v souhvězdí Vah. 

U planet ještě chvíli zůstaňme, ale jelikož půjde o trpasličí oběžnici, vyžádá si její sledování alespoň malý dalekohled. V noci z 2. na 3. listopadu jej zkuste zacílit na Aldebaran, velmi nápadnou stálici první velikosti v souhvězdí Býka. Zhruba 9‘ od ní najdete trpasličí planetu Ceres, s jasností 7,5 mag, a do rána pak zmíněný rozestup klesne ještě o čtvrtinu. K planetce Ceres se však určitě zkuste vrátit i během následujících nocí: Uvidíte, jak doslova utíká od Aldebaranu pryč směrem na severozápad. 

Prvotní odraz

Pro pořádek musíme dodat, že se 19. listopadu dočkáme i částečného zatmění Měsíce. Proč pro pořádek? Protože bude z našeho území v podstatě nepozorovatelné. Začne totiž až v sedm hodin ráno, kdy se bude úplňkový kotouč nacházet těsně nad severozápadním obzorem. A jelikož za něj zapadne již o 15 minut později, „spatříme“ během oné čtvrthodinky pouze první fázi extrémně nevýrazného polostínového zatmění. 

Naopak na bezměsíčném tmavém nebi se můžete pokusit o galaktický trojskok, musíte se však pořádně odrazit: Hned na úvod je totiž potřeba překlenout asi 2,5 milionu světelných roků – přibližně tak daleko se nachází první meta, známá spirální galaxie M31 neboli NGC 224 v souhvězdí Andromedy. Zhruba s 3,4 mag představuje nejjasnější objekt svého druhu na pozemské obloze, takže se na ní můžete skvěle rozcvičit.

Stačí se vydat necelé 4° na sever od stálice čtvrté velikosti Ný Andromedae, kde pouhýma očima zahlédnete oválnou mlhavou skvrnu o úhlovém průměru asi 2°. Vezmete-li si na pomoc malý dalekohled, přidá se k jejímu jasnému jádru i okolní slabé halo a rozměry M31 narostou o čtvrtinu. Ostatně nejde o žádného drobečka: V jejím nitru sídlí přes bilion stálic!

S triedrem do Trojúhelníku

Udělejte nyní další skok: na obloze do sousedního souhvězdí Trojúhelníku, ve vesmíru pak tři miliony světelných roků daleko od Země. Druhou metu tvoří spirální galaxie M33 neboli NGC 598, ve srovnání s M31 je však výrazně menší – obsahuje pouze 40 miliard hvězd. A protože leží ještě o kus dál, je také se svými 6 mag mnohem méně nápadná. 

I za dokonalých podmínek a pod velmi tmavou oblohou zůstává M33 na hranici viditelnosti bez dalekohledu, proto bude lepší po ní zapátrat třeba s triedrem v ruce. Zkuste se vydat od hvězdy třetí velikosti Alfa Trianguli zhruba 4,5° na severozápad a ve vašem zorném poli spočine takřka kruhová mlhavá skvrna o úhlovém průměru 0,8°. Mimochodem, různý tvar obou galaxií v dalekohledu není dán jejich uspořádáním, nýbrž úhlem, pod jakým je sledujeme. Jak M31, tak M33 mají totiž podobu plochého disku s jasným galaktickým jádrem. Na první z nich ovšem hledíme zboku, takže se jeví silně eliptická, zatímco druhou sledujeme z nadhledu, a proto vypadá spíš kruhová.

Náročný vrchol

Třetí skok vás zavede na jih, do souhvězdí Ryb, bude však ze všech nejnáročnější. Na jeho konci totiž čeká jeden z nejobtížněji pozorovatelných objektů slavného Messierova katalogu: Spirální galaxie M74 či NGC 628 má jasnost jen 9,5 mag, a tu plošnou dokonce ještě o 4,5 mag menší! Abyste ji tedy zahlédli, připravte si dalekohled s objektivem o průměru alespoň 50 mm a použijte malé zvětšení, díky němuž se galaxie snáz oddělí od hvězdného pozadí. 

S pozorováním začněte u hvězdy čtvrté velikosti Éta Piscii a vydejte se od ní 1,5° na severovýchod. M74 bude vypadat jako nepatrné difuzní zjasnění v zorném poli, zkuste však trochu „zašilhat“ (viz Boční vidění), a promění se v okrouhlou mlhavou skvrnku o úhlovém průměru 8′. S rostoucím průměrem objektivu pak bude čím dál zřetelnější: Ten 10centimetrový přidá světlé bodové jádro, uložené poněkud mimo geometrický střed útvaru, a v dalekohledu s 20–25centimetrovým objektivem se objeví i dvojice spirálních ramen. 

Jak daleko jsme tedy nakonec doskočili? Asi do vzdálenosti 30 milionů světelných roků – což bohatě stačí, aby se z majestátní galaxie o průměru 100 tisíc světelných let a se 100 miliardami hvězd stal na pozemské obloze snadno přehlédnutelný mlhavý flíček…

Boční vidění

Naše oči vnímají světlo z pozorovaného objektu prostřednictvím světlocitlivých buněk na sítnici, které ji však nepokrývají rovnoměrně, ale od středu směrem k okrajům jejich hustota narůstá. Při sledování slabých objektů se proto vyplatí použít tzv. boční vidění: Nastavte objekt do centra zorného pole a poté se podívejte mimo něj. Tehdy bude jeho světlo dopadat nikoliv doprostřed vaší sítnice, ale na okraj s větším množstvím světlocitlivých buněk. Cíl se tak bude jevit o něco zřetelnější, ale vlivem periferního vidění i mírně zkreslený.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. listopadu6 h 40 min16 h 21 min
15. listopadu7 h 03 min16 h 00 min
30. listopadu7 h 25 min15 h 46 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Štíra, 22. listopadu ve 3:34 SEČ vstupuje Slunce do znamení Střelce.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Nov4. listopadu5 h 45 min16 h 19 min
První čtvrt11. listopadu13 h 39 min22 h 44 min
Úplněk19. listopadu16 h 04 min7 h 00 min
Poslední čtvrt27. listopadu23 h 18 min13 h 07 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný na začátku listopadu ráno nízko na východem
  • Venuše – viditelná večer nad jihozápadem
  • Mars – viditelný ve druhé polovině listopadu ráno nízko nad jihovýchodem
  • Jupiter – viditelný v první polovině noci
  • Saturn – viditelný večer nad jihozápadem
  • Uran – viditelný téměř po celou noc kromě rána
  • Neptun – viditelný v první polovině noci

Zajímavé úkazy v listopadu 2021

  • 2. listopadu – setkání trpasličí planety Ceres a Aldebaranu z Býka na noční obloze, nejmenší vzdálenost cca 0,12° ráno 3. 11.
  • 3. listopadu – seskupení velmi úzkého měsíčního srpku, Merkuru a Spicy z Panny před rozedněním nízko nad jihovýchodem, na ploše o průměru cca 7°
  • 5. listopadu – Uran v opozici se Sluncem
  • 7. a 8. listopadu – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na soumrakovém nebi nízko nad jihozápadem (7. 11. cca 8°, 8. 11. cca 6°), nad jihem pozorovatelné také planety Saturn a Jupiter
  • 10. a 11. listopadu – seskupení Měsíce, Saturnu a Venuše na večerní obloze: 10. 11. Měsíc cca 5° od Saturnu, 11. 11. cca 5,5° od Jupitera
  • 17. listopadu – v noci nastává maximum činnosti meteorického roje Leonid
  • 19. listopadu – částečné zatmění Měsíce, z ČR v podstatě nepozorovatelné
  • 20. listopadu – takřka úplňkový Měsíc poblíž Aldebaranu z Býka na nočním nebi
  • 23. listopadu – Měsíc poblíž Polluxe z Blíženců na noční obloze 
  • 27. listopadu – Měsíc poblíž Regula ze Lva na ranním nebi; trpasličí planeta Ceres v opozici se Sluncem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907