Astronomové rozluštili další kosmickou záhadu. Za podivnými rádiovými pulzy stojí neobvyklý hvězdný pár
Astronomové objevili nový typ hvězdného systému, který vysílá záhadné rádiové pulzy. Jeho odhalení by mohlo pomoci pochopit nejen vývoj dvojhvězd, ale také původ explozí supernov.
Bílý trpaslík skrytý ve svitu hvězdy podobné Slunci vysílá do vesmíru pravidelné rádiové pulzy. (ilustrace: ICRAR, CC BY-SA 4.0)
Od roku 2022 astronomové lámou hlavu nad novým druhem kosmických objektů označovaných jako dlouhoperiodické rádiové přechodné jevy (long-period radio transients). Jde o objekty, které do vesmíru vysílají jasné záblesky rádiových vln v intervalech od několika minut po několik hodin. U některých se povedlo zjistit, že pocházejí z dvojhvězdných systémů tvořených červeným trpaslíkem a bílým trpaslíkem.
Natasha Hurley-Walkerová z australské Curtinovy univerzity se svými kolegy popisuje ve studii, publikované ve vědeckém časopise Nature Astronomy, průlomový objev jiného typu zdroje jednoho z těchto záhadných přerušovaných rádiových vysílačů. I v tomto případě je součástí systému bílý trpaslík, tentokrát ale obíhá kolem hvězdy, která je mnohem podobnější našemu Slunci.
Rádiový zdroj s neobvyklou dvojicí hvězd
Jak tento neobvyklý hvězdný pár vznikl? Badatelé se domnívají, že hvězda, z níž se později stal bílý trpaslík, se nejprve nafoukla do podoby červeného obra a pohltila svého průvodce. Ten se postupně spirálovitě přibližoval k jejímu nitru, čímž se zmenšovala oběžná dráha systému. Nakonec došlo k odvržení vnějších vrstev červeného obra.
Hurley-Walkerová s kolegy jsou přesvědčeni, že podobné systémy mohou být ve vesmíru poměrně běžné. Bílé trpaslíky v těsné blízkosti jasných hvězd je ale obvykle velmi obtížné pozorovat. Záře jejich jasných hvězdných partnerů totiž relativně slabý svit bílých trpaslíků snadno překryje. Rádiové pulzy ale touto světelnou clonou snadno proniknou.
Poloha systému GPM J071507−114153. (ilustrace: ICRAR, CC BY-SA 4.0)
Pokud se ukáže, že se za dalšími dlouhoperiodickými přechodnými jevy skrývají bílí trpaslíci obíhající kolem jasných hvězd, mohly by rádiové přehlídky oblohy odhalit celou dosud neznámou populaci těchto objektů, které dnes optické a rentgenové teleskopy opomíjejí.
Pro astronomy je to důležité i proto, že některé dvojhvězdné systémy s bílými trpaslíky mohou být předchůdci supernov typu Ia. Astronomové tyto explodující hvězdy využívají jako velmi důležité „standardní svíčky“ pro měření kosmických vzdáleností a rozpínání vesmíru. Objevování podobných systémů by nám mohlo pomoci lépe pochopit, jak proces exploze supernov typu Ia probíhá.
Vědci očekávají, že s nástupem nové generace radioteleskopů, například observatoře SKA (Square Kilometre Array Observatory), objeví mnoho dalších podobných objektů. A pokud se jim podaří najít tyto zdroje rádiového záření kolem různých typů hvězd, získají nové poznatky o životě a zániku hvězd podobných našemu Slunci, a to nejen v naší Galaxii, ale i za jejími hranicemi.