Jak dopravit marsovské horniny na Zemi? NASA hledá nové řešení pro jeden z nejnákladnějších vesmírných projektů

Vesmír Martin Reichman 17.11.2026

NASA znovu hledá způsob, jak dopravit vzorky z Marsu na Zemi. Nejde přitom jen o hledání stop dávného života, ale také o přípravu astronautů na cestu k rudé planetě.




NASA znovu otevírá otázku dopravy vzorků z Marsu na Zemi. Její dlouho připravovaný program Mars Sample Return (MSR) se totiž dostal do vážných problémů: odhadované náklady rostou do astronomických výšek a termín návratu vzorků se posouvá stále dál do budoucnosti.

Nová iniciativa Perseverance Sample Retrieval Architecture (PSRA) má proto přinést nový pohled na to, jak dopravit na Zemi materiál, který na Marsu shromažďuje rover Perseverance.

NASA přehodnocuje plány

O zahájení nové iniciativy informovala 9. listopadu Tiffany Morganová, ředitelka programu NASA pro průzkum Marsu, během virtuálního setkání analytické skupiny Mars Exploration Program Analysis Group (MEPAG).

Tým PSRA má nezávisle posoudit možnosti, jak vyzvednout vzorky odebrané roverem Perseverance a dopravit je na Zemi. Zabývat se bude také požadavky na jednotlivé mise, zkušenostmi z předchozích projektů a současnými technickými možnostmi i variantami jejich zajištění. Práce týmu má začít v lednu 2027 a závěrečnou zprávu by měl předložit v zimě 2027–2028.

Rover Perseverance pracuje v kráteru Jezero od února 2021, kdy na Marsu přistál. Rover zde postupně odebírá vzorky hornin a půdy z různých míst. Ukládá je do uzavřených schránek, které odkládá na povrchu planety, část materiálu si přitom ponechává přímo na palubě.

V odebraných vzorcích by se mohly dochovat stopy někdejšího života na Marsu. NASA a Evropská kosmická agentura proto už několik let připravují společný projekt, jehož cílem je vyslat k planetě další sondy, vzorky vyzvednout a dopravit je na Zemi. Tady by je následně čekal podrobný rozbor pomocí špičkových přístrojů.

Plány na uskutečnění projektu MSR ale opakovaně narazily na nepříjemnou skutečnost: doprava vzorků se jeví jako mimořádně drahá. Nezávislé hodnoticí skupiny v minulosti předložily několik odhadů, přičemž jeden z posledních počítal s částkou kolem 11 miliard dolarů. Vzorky by se podle něj na Zemi dostaly až v roce 2040. NASA tento scénář odmítla jako příliš nákladný a časově neúnosný.

Jiná skupina odborníků dospěla k příznivějšímu závěru. Podle jejího hodnocení by bylo možné dopravit vzorky na Zemi už v roce 2035, přičemž náklady na stavbu a provoz potřebného systému by dosáhly přibližně osmi miliard dolarů.

Zatím není jasné, jak se nová iniciativa PSRA vypořádá s finanční náročností projektu ani s dalšími problémy, které jeho realizaci provázejí.

Proč potřebujeme vzorky?

Doprava marsovského materiálu na Zemi by neměla význam jen pro vědecký výzkum. Pomohla by také připravit budoucí pilotované výpravy na Mars a snížit rizika, kterým budou astronauti vystaveni.

Na setkání MEPAG na to upozornil Bruce Jakosky z Laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku při Coloradské univerzitě v Boulderu a Washingtonské univerzity. Představil doporučení vycházející z workshopu, který se konal loni v květnu pod záštitou organizace Explore Mars. Jeho účastníci se zaměřili především na to, jak může projekt MSR pomoci odhalit a omezit nebezpečí spojená s pobytem lidí na Marsu.

Jedním z hlavních úkolů by bylo zjistit, jaké škodlivé chemické látky se vyskytují v marsovské půdě. Odborníci už identifikovali například chloristany a chloromethany, ale pátrání by se mělo zaměřit také na případné další nebezpečné sloučeniny. Důležité je rovněž prozkoumat velmi jemný prach, který by astronauti mohli vdechovat a který by zároveň mohl poškozovat jejich vybavení.

Výzkum by měl přinést také podrobnější poznatky o vlastnostech prachu a regolitu, tedy materiálu pokrývajícího marsovský povrch. Tyto informace by se hodily například při konstrukci skafandrů a posuzování jejich odolnosti proti opotřebení.

Ještě před příletem astronautů by vědci měli také pátrat po známkách současného života, který by mohl přijít do kontaktu s pozemskými organismy. Předběžný výzkum by zároveň pomohl lépe připravit práci astronautů na povrchu a zvýšit vědecký přínos jejich výpravy.

Důležitou součástí příprav je také ověření, zda lidstvo dokáže uskutečnit cestu na Mars a bezpečně se vrátit. Taková mise by prověřila celý postup od vstupu do atmosféry přes sestup a přistání až po vzlet z povrchu planety. Ověřit by se měly také postupy planetární ochrany. Pilotované výpravy sice budou vyžadovat odlišná opatření, zkušenosti získané při robotických misích ale usnadní jejich plánování i uskutečnění.

Čína chce mít vzorky na Zemi už v roce 2031

NASA má navíc další důvod, proč své plány znovu přehodnocuje. Pokrok totiž zaznamenává také čínský program Tchien-wen 3, jehož cílem je dopravit marsovské vzorky na Zemi.

Podle Čínského národního kosmického úřadu bude sondu tvořit přistávací modul, vzletový stupeň, servisní modul, orbiter a návratové pouzdro. Start se plánuje přibližně na rok 2028 a k cestě mají posloužit dvě těžké nosné rakety Dlouhý pochod 5. Odstartují z kosmodromu Wen-čchang v jihočínské provincii Chaj-nan.

Čína chce na Zemi dopravit přibližně 500 gramů marsovského materiálu už v roce 2031. Pokud se jí plán podaří uskutečnit, mohla by získat vzorky z rudé planety výrazně dříve, než se to podaří NASA a jejím evropským partnerům.

Diskuze (0)

Další články v sekci