NASA hledá nové způsoby, jak dopravit shromážděné vzorky z Marsu

Zatímco rover Perseverance na povrchu Marsu pilně shromažďuje vzorky, vědci na Zemi si drbou hlavy. Již nějakou dobu je totiž zřejmé, že ambiciózní mise Mars Sample Return (MSR) se v původní podobě rozhodně neuskuteční.

Původní plán počítal s tím, že Perseverance shromážděné vzorky odloží na povrchu rudé planety, kde je v rámci mise Mars Sample Return sesbírá evropský robotický rover a dopraví je do přistávacího modulu. Z něj je měl na jaře 2029 vynést na oběžnou dráhu Marsu nosič MAV alias Mars Ascend Vehicle a připravit cenný náklad pro evropskou sondu ERO neboli Earth Return Orbiter (s plánovaným startem v roce 2026). Úkolem sondy ERO byla následná doprava vzorků zpět na Zemi, s plánovaným přistáním v roce 2031. Nákladný plán, který by podle nejnovějších odhadů vyšel až na 11 miliard amerických dolarů, později doznal několika dílčích změn. 

Tou nejzásadnější byla změna ve způsobu dopravy vzorků do přistávacího modulu – nově je měl doručit přímo rover Perseverance. Původní plán měl sloužit jako záloha pro případ, že by Perseverance nebyl schopen vzorky doručit. Další navrhovanou změnou byl způsob vyzvednutí záložních vzorků uložených na povrchu – vzhledem k úspěchům marsovského dronu Ingenuity, neměl mít sběr vzorků na starosti rover, ale dvojice dronů označovaných jako Sample Recovery. 

I takto upravený koncept ale NASA nepovažuje za realistický, především kvůli vysokým finančním nákladům, což ostatně potvrdil i loňský audit, který mimo jiné ukázal, že při zachování původní architektury mise Mars Sample Return nelze očekávat návrat vzorků před rokem 2040. Odhadované náklady ve výši 9 až 11 miliard dolarů jsou navíc zhruba třikrát vyšší než rozpočet z roku 2020, který hovořil o 3,8 až 4,4 miliardách dolarů. Již tehdy se přitom hovořilo o prodražování mise. 

Rychleji a hlavně levněji

Cenného nákladu se ale NASA nechce jen tak vzdát. Nově proto oslovila desítku firem, které mají přijít s vlastním konceptem dopravy vzorků na Zemi. Mezi oslovenými nechybí ani nejtěžší váhy vesmírného průmyslu – Aerojet Rocketdyne, Blue Origin, Lockheed Martin, Northrop Grumman, Quantum Space, SpaceX a Whittinghill Aerospace. Sedmičku oslovených doplňuje vlastní výzkumné centrum NASA, Caltech JPL a Johns Hopkins APL. 

„Návrat vzorků z Marsu bude jednou z nejsložitějších misí, které NASA podnikla, a je velmi důležité, abychom ji uskutečnili rychleji, s menším rizikem a s nižšími náklady,“ uvádí v prohlášení k vypsaným kontraktům administrátor NASA Bill Nelson. 

Oslovené společnosti mají nyní 90 dnů na vypracování vlastního konceptu dopravy vzorků z rudé planety zpět na Zemi. Dobrou zprávou je, že ani Evropa zřejmě nepřijde zkrátka – jedním z požadavků NASA je totiž zachování evropské části mise.