Noční obloha v prosinci: Víte, kde na nebi hledat trojčata z říše galaxií?

02.12.2019 - Jan Píšala

<p>Pro vyhledání galaxií na nebi je nezbytné použít podrobnou tištěnou či digitální mapu hvězdné oblohy anebo naváděnou montáž.</p>

Pro vyhledání galaxií na nebi je nezbytné použít podrobnou tištěnou či digitální mapu hvězdné oblohy anebo naváděnou montáž.


Reklama

Prosincovou podvečerní hvězdnou oblohu ozdobí na sklonku roku velmi nápadná večernice neboli planeta Venuše putující ze souhvězdí Střelce do Kozoroha. Na začátku prosince však získá silného konkurenta v podobě dorůstajícího Měsíce. Aby upevnila své výsostné postavení, spojí na pár dnů síly se Saturnem, rovněž ve Střelci, k němuž se na nebi přiblíží na přelomu druhého a třetího prosincového týdne. 

Prosincové Geminidy

V té době začne být na obloze čím dál aktivnější i meteorický roj Geminid, jehož činnost vyvrcholí v noci z 13. na 14. prosince. Bohužel jen o dva dny dřív nastane úplněk, takže se pozorování meteorů letos omezí zejména na ty nejjasnější v podobě tzv. bolidů. 

Na ranním nebi nalezneme na počátku prosince dvojici jasných planet v souhvězdí Vah nad jihovýchodem: Zatímco Mars budeme moct pozorovat až do konce roku, výhled na Merkur se nám naskytne pouze v první půli prosince – a navíc jen krátce před rozbřeskem nízko nad obzorem. 

Přejdeme-li od nápadných planet a žhnoucích bolidů ke hvězdám, bude se prosincová podvečerní obloha jevit poněkud fádně. Souhvězdí jako Vodnář, Ryby, Velryba či Eridanus jsou totiž chudá na jasné stálice a o mnoho lépe na tom není ani výše položený Pegas. Abychom tento prvotní dojem zvrátili, je potřeba si vypomoct dalekohledem: Teprve s ním ve vodních souhvězdích i v okřídleném lichokopytníkovi odhalíme řadu pozoruhodných objektů vzdáleného vesmíru.

Na lovu přízraků

Kromě nejrůznějších mlhovin či hvězdokup se nabízejí i nevšední galaktické triplety, tedy seskupení tří galaxií, jež se naráz vtěsnají do zorného pole dalekohledu. Jen je potřeba, aby přístroj disponoval objektivem o průměru alespoň 20 cm. Vždyť i nejbližší z uvedených hvězdných ostrovů leží od Země asi 50 milionů světelných roků a ten nejodlehlejší pak víc než pětkrát dál. Jejich jasnost se proto pohybuje v rozmezí 10–13 mag. 

V případě nenápadných galaxií platí dvojnásob, že je kromě dostatečně velkého dalekohledu nezbytná i tmavá obloha. Při sledování těchto úhlově malých a velmi slabých objektů je dobré se vyvarovat jakéhokoliv rušivého osvětlení, dokonce i vzdálených světel na horizontu (není-li zbytí, lze si při pozorování zastínit hlavu například kapucí apod.).

Pokud na první pohled nic neuvidíte, nebuďte zklamaní. Zkuste nepatrně pohybovat dalekohledem ze strany na stranu a lovit na sunoucím se hvězdném pozadí „mlhavé přízraky“. Vyzkoušejte i různá zvětšení, jež mají zásadní vliv na jas zorného pole: Optimální hodnota silně závisí na aktuálních pozorovacích podmínkách, počítejte však se zvětšením v rozsahu 50–120×.

V souhvězdí Pegase

Zpočátku si zřejmě povšimnete pouze nejjasnější galaxie z dané trojice a zbylé rozeznáte až o něco později. Anebo se místo tria dočkáte pouze dua… S pozorováním začněte u nejsnazšího cíle – galaktického tripletu v souhvězdí Pegase, který tvoří hvězdné ostrovy NGC 7769, NGC 7771 a NGC 7770

V prvním kroku vyhledejte na obloze dvojici stálic Beta a Gama Pegasi viditelnou pouhýma očima. Vydáte-li se od Gamy směrem k Betě, narazíte přibližně ve třetině cesty – asi 7,25° od Gama Pegasi – na nejnápadnější členku tripletu: Za dobrých podmínek rozpoznáte u přibližně kruhové NGC 7769 s 12 mag i její bodové jádro. 

Pouhých 5′ na jihovýchod pak objevíte podobně jasnou, avšak výrazně protáhlou NGC 7771 s 12,3 mag. Největší výzvou bude poslední z trojice, slaboučká NGC 7770 s 13,8 mag. Coby drobný flíček se nachází jižně přímo pod NGC 7771. Pozorování naznačují, že by danou trojici mohlo pojit vzájemné gravitační působení. Všechny zmíněné galaxie se totiž nacházejí zhruba stejně daleko od Země.

Trojice z Velryby

Za dalším galaktickým triem se přesuňte do jihovýchodního cípu souhvězdí Velryby, poblíž hranice se sousedním souhvězdím Eridanu. Právě tam se nachází triplet složený z galaxií NGC 1035, NGC 1042 a NGC 1052. Nejnápadnější stálici v jeho blízkosti představuje Éta Eridani, kterou na nebi snadno dohledáte i bez dalekohledu. Od ní se přesuňte 4° na západ a trojice hvězdných ostrovů, rozmístěných do vrcholů rovnoramenného trojúhelníku, by se měla objevit v zorném poli vašeho přístroje. 

Nejvýraznější členkou skupiny je východně položená, mírně oválná NGC 1052 s 10,5 mag a jasným jádrem. Posunete-li se od ní asi 15′ na jihozápad, dospějete k o něco větší, avšak slabší NGC 1042 kruhového tvaru s 11,0 mag. Uvedená dvojice tvoří základnu zmíněného rovnoramenného trojúhelníku. Na jeho vrcholu pak objevíte maličkou a silně protáhlou NGC 1035 s 12,2 mag, ležící zhruba 25′ severozápadně od NGC 1052.

Ostrovy v Rybách

Poslední pohledný triplet, složený z NGC 7782, NGC 7778 a NGC 7779, okupuje souhvězdí Ryb nedaleko stálice čtvrté velikosti Omega Piscium. Od ní se vydejte 1,75° na severozápad a jako první vám nejspíš padne do oka dvojice přibližně stejně jasných kruhových galaxií NGC 7779 a NGC 7778 (obě s 12,7 mag). 

Na obloze je dělí pouze 2′, tudíž vypadají jako dvojčata. Jsou natolik atraktivní, že snadno zastíní i NGC 7782 s 12,2 mag, která je z celého tripletu úhlově největší a také nejzářivější. Nachází se zhruba 9′ severovýchodně od předchozí dvojice a vyniká jasným bodovým jádrem i oválným tvarem. 

V podobném duchu bychom mohli pokračovat – zmíněná trojice galaktických tripletů totiž představuje pouhý zlomek z mnoha dalších, jež lze na hvězdném nebi nalézt. Jejich počet navíc rychle roste se zvětšujícím se průměrem objektivu. Soustředěný pohled na „mlhavé přízraky“ přitom vždy znamená, že v jednom okamžiku obhlížíte stovky miliard hvězd naráz! 

Gravitace versus náhoda

S galaktickými triplety je to stejné jako s vícenásobnými hvězdnými soustavami čili dvojhvězdami, trojhvězdami apod. Některé utvářejí galaxie, jež spolu skutečně souvisejí a dohromady je váže vzájemné gravitační působení. Jiné jsou však pouhou hříčkou náhody a obsahují hvězdné ostrovy, které ve vesmírném prostoru dělí desítky milionů světelných let. Poblíž sebe je na nebi vidíme jen proto, že se při pohledu ze Země nacházejí přibližně ve stejném směru.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. prosince7 h 26 min15 h 46 min
15. prosince7 h 41 min15 h 43 min
31. prosince7 h 47 min15 h 53 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Střelce, 22. prosince v 5:19 SEČ vstoupí Slunce do znamení Kozoroha; nastává zimní slunovrat a začíná astronomická zima

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
První čtvrt4. prosince12 h 56 min23 h 41 min
Úplněk12. prosince16 h 10 min7 h 33 min
Poslední čtvrt19. prosince0 h 00 min12 h 28 min
Nov26. prosince7 h 52 min16 h 08 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný v první půli prosince zrána nad jihovýchodem
  • Venuše –  viditelná večer nad jihozápadem
  • Mars – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Jupiter – nepozorovatelný
  • Saturn – viditelný v první půli prosince večer nízko nad jihozápadem
  • Uran – viditelný po celou noc kromě rána
  • Neptun – viditelný večer nad jihozápadem

Zajímavé úkazy v prosinci 2019

  • 10. a 11. prosince – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na noční obloze
  • 11. prosince – setkání Venuše a Saturnu na večerním nebi nad jihozápadem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 1,8°)
  • 16. prosince – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na noční obloze (nejblíž si budou 17. prosince v ranních hodinách nad jihozápadem, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost cca 3°)
  • 23. prosince – setkání úzkého měsíčního srpku a Marsu na ranním nebi nízko nad jihovýchodem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 3°)
  • 28. a 29. prosince – setkání úzkého měsíčního srpku a Venuše na večerní obloze nízko nad jihozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stoupající hladiny způsobí ve městech škody, jejichž očekávaná výše dosáhne do konce století desítek trilionů korun.

Zajímavosti
Věda
Historie

Rekonstrukce hrubého vzhledu magnetického pole Slunce. Je zřejmé, že jde o velmi komplikovaný magnet

Vesmír

Menší obrázky ukazují, jak karty vidíme my, a větší, jak je vidí včely.

Zajímavosti

Příslušníci Local Defence Volunteers - konkrétně tito muži bojovali proti Němcům už v Belgii za Velké války

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907