Noční obloha v říjnu: Maximum Orionid i nevšední podívaná na Rudou planetu

01.10.2020 - Jan Píšala

Bude-li něco na říjnovém nebi poutat náležitou pozornost, pak rozhodně Mars. Sousední planeta totiž po dvou letech dospěje do opozice se Sluncem a nám se na ni otevře velmi dobrý výhled – nejlepší za poslední dva roky

<p><strong>Syrtis Major</strong> připomíná svým klínovitým tvarem černý kontinent vzhůru nohama.</p>

Syrtis Major připomíná svým klínovitým tvarem černý kontinent vzhůru nohama.


Reklama

V prvé řadě dodejme, že jde o opozici rudé planety se Sluncem. Označuje se tak situa­ce, kdy se Mars – ale i jakákoliv další oběžnice kroužící dál než Země – ocitne vůči pozorovateli přesně na opačné straně oblohy než naše centrální hvězda. V principu se samozřejmě jedná o pouhý okamžik a v nejbližším případě nastane 14. října v 1:25:59 SELČ. Níže uvedené však platí i pár týdnů před opozicí a po ní. 

Po celou noc

Na co se tedy můžeme těšit? Začněme u toho, že Mars bude pozorovatelný po celou noc. Vyskytuje-li se totiž na nebi přímo naproti Slunci, znamená to, že vychází nad obzor přibližně v době jeho západu a setrvává na obloze od soumraku do svítání. Napříč nocí se však budou podmínky pro jeho sledování různit. 

Ideální konstelace nastane, jakmile rudá planeta vystoupá co nejvýš nad horizont. V době kolem opozice k tomu dojde přímo nad jihem, tři čtvrtě hodiny po půlnoci, kdy její úhlová výška nad obzorem dosáhne 46°. A to už je dost, aby se vymanila z vlivu neklidných přízemních vrstev atmosféry. Jejich soustavný pohyb totiž dokáže spolehlivě rozmazat titěrné detaily na marsovském povrchu, o nichž se ještě zmíníme.

Velký a jasný

Zůstaňme však zatím u popisu našeho souseda při pohledu pouhýma očima. Na hvězdném nebi ho letos v říjnu zastihnete v souhvězdí Ryb a určitě jej nepřehlédnete: Jeho jasnost se totiž vyšplhá až na −2,6 mag, čímž asi třikrát překoná nejjasnější stálici noční oblohy Sirius. Zanedbatelný ovšem nebude ani úhlový průměr kotoučku planety, jenž dosáhne 22,6″. Pro srovnání: Zmíněná hodnota může při pohledu ze Země kolísat v rozmezí 3,5″–25,1″ a úměrně s ní samozřejmě roste i klesá množství detailů viditelných v dalekohledu.

Ptáte se, jak to, že bude Mars tak nezvykle jasný a velký? Dostáváme se tím ke druhému podstatnému aspektu letošní opozice. V daném období se totiž planeta ocitne velmi blízko Země (6. října je bude dělit pouhých 62,1 milionu kilometrů), což se projeví právě nárůstem jasu i úhlového průměru kotoučku. Popsaná souhra, k níž dochází jednou za necelých 780 pozemských dní, zařadí Mars mezi nejnápadnější objekty noční oblohy.

Kličkování na nebi

Nicméně nemáte-li k dispozici dalekohled, zůstane planeta stále jen nebývale jasným oranžovým bodem sunoucím se před hvězdným pozadím. Pokud byste se na její pohyb zaměřili dva měsíce před opozicí a po ní, zjistili byste, že po obloze kličkuje. Za vše může skládání pohybu Země a Marsu při jejich oběhu kolem Slunce po mírně eliptických dráhách. Modrá planeta krouží k centrální hvězdě blíž, s periodou zhruba 365 dní, zatímco vzdálenějšímu Marsu trvá jeden oběh 687 dní. Každých 26 měsíců tak nastává situace, kdy se „rychlejší“ Země k sousedovi nejdřív blíží, poté se obě tělesa ocitnou na svých trajektoriích v bodě maximálního přiblížení, načež naše planeta rudou kolegyni předežene a nechá ji za sebou.

Na pozemské obloze se díky tomu Mars nejdřív posouvá přímočaře od západu na východ. V okamžiku míjení se Zemí však změní svůj pohyb na retrográdní, „zařadí zpátečku“ a opíše mezi stálicemi charakteristickou kličku. Po dvou měsících, zhruba v polovině daného intervalu, nastává opozice. Následuje opět změna a rudá planeta se začne pohybovat stejně jako na počátku, tedy od západu na východ. 

Zmíněná klička přitom může nabývat různých tvarů: Občas se jeví jako zploštělé a zaoblené písmeno Z, jindy coby uzavřená smyčka. Orbity Země a Marsu jsou totiž navzájem mírně skloněny, takže finální podobu kličky ovlivňuje, v jakém místě svých trajektorií se planety minou. Podobné netradiční linie pak na nebi vykreslují i další oběžnice kroužící dál než Mars a jejich zdánlivě zcela nevyzpytatelné chování přivádělo k šílenství nejednoho starověkého či středověkého astronoma.

Polární čepička a marsovská „Afrika“

A co můžete očekávat, namíříte-li na Mars dalekohled? Záleží, jak velký bude průměr jeho objektivu a použité zvětšení. A také jak příznivé počasí bude panovat na Zemi i přímo na rudé planetě. Její povrch totiž mohou na dlouho zahalit nahodile se vyskytující prachové bouře, často globální. Každopádně budete-li chtít na Marsu v dalekohledu něco zahlédnout, sáhněte po přístroji s objektivem o průměru alespoň 15 cm.

V případě letošní opozice se nejvýraznějším detailem stane jižní polární čepička neboli zalednění v oblasti jižního geografického pólu planety, který se aktuálně přiklání k Zemi. Bude vypadat jako rozmazané zjasnění či světlá skvrna při okraji oranžového kotoučku. Kromě toho byste mohli spatřit i různé tmavší fleky, jež ovšem nepředstavují konkrétní terénní útvary, nýbrž spíš odlišné typy tamního povrchu. 

Nejvýraznější z těchto tzv. albedových útvarů představuje bezesporu Syrtis Major. Rozsáhlá tmavá oblast, táhnoucí se ze severní polokoule na jižní, připomíná africký kontinent orientovaný vzhůru nohama. Velké dalekohledy pak za výborných pozorovacích podmínek ukážou i další, méně nápadné detaily. Buďte však obezřetní, neboť bujná představivost může udělat své – stačí si vzpomenout známou kauzu marsovských kanálů… Každopádně ať už s přístrojem, či bez něj, určitě se na rudou planetu v říjnu podívejte. Obdobně dobrý výhled se nám totiž v jejím případě naskytne až v roce 2035.

Orionidy v maximu

V noci z 21. na 22. října vyvrcholí již pár týdnů narůstající aktivita meteorického roje Orionid. Nejlepší podmínky k jeho sledování nastanou ve druhé polovině noci, kdy se radiant roje – v severovýchodní části souhvězdí Orionu – ocitne výš nad jihovýchodním obzorem. Měsíc tentokrát pozorování rušit nebude, neboť spěje do první čtvrti, a tudíž zapadá už večer. 

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. října6 h 52 min18 h 21 min
15. října7 h 13 min17 h 52 min
31. října6 h 39 min16 h 22 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Vah, 23. října 2020 v 1:00 SELČ vstupuje do znamení Štíra.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Úplněk1. října18 h 46 min5 h 55 min
Poslední čtvrt10. října23 h 31 min15 h 18 min
Nov16. října6 h 13 min18 h 10 min
První čtvrt

23. října

14 h 53 min23 h 12 min
Úplněk31. října16 h 44 min6 h 02 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše –  viditelná ráno vysokonad východem až jihovýchodem
  • Mars – viditelný po celou noc
  • Jupiter – viditelný zvečera na jihu až jihozápadě
  • Saturn – viditelný zvečera na jihu až jihozápadě
  • Uran – viditelný po celou noc
  • Neptun – viditelný takřka celounoc kromě rána

Zajímavé úkazy v září 2020

  • 2. října – setkání Měsíce a Marsu na noční obloze (nejmenší vzdálenost cca 1,2° v ranních hodinách 3. 10.)
  • 3. října – těsné setkání Venuše a Regula ze souhvězdí Lva na ranním nebi nad severovýchodem (nejmenší vzdálenost cca 0,15° při východu těles nad obzor kolem 3:15 SEČ)
  • 6. října – setkání Měsíce a Aldebaranu z Býka na noční obloze
  • 13. října – setkání úzkého měsíčního srpku a Regula ze Lva na ranním nebi nad východem (vzdálenost cca 4°), níž nad horizontem pozorovatelná i Venuše
  • 14. října – Mars v opozici se Sluncem
  • 14. října – setkání velmi úzkého měsíčního srpku a Venuše na ranní obloze nad východem (vzdálenost cca 3,7°)
  • 21. října – maximum činnosti meteorického roje Orionid
  • 22. a 23. října – seskupení dorůstajícího Měsíce, Jupitera a Saturnu na večerním nebi nad jihem (22. 10. na ploše o průměru cca 7°, 23. 10. cca 14°)
  • 29. října – setkání Měsíce a Marsu na noční obloze (nejmenší vzdálenost cca 3,5° v první polovině noci)
  • 31. října – Uran v opozici se Sluncem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědictví v podobě ručně malovaných krabiček, truhliček či talířků, které pod rukama zručných umělců vznikají, si místní předávají už od konce 18. století.

Zajímavosti

Šikovné medicínské mikroboty pohání při průchodu lidským tělem rotující vnější magnetické pole. Ve výřezu mikrobot na jednocentové minci.

Věda

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907