Noční obloha v únoru: Zaostřeno na poklady mlhoviny v Orionu

03.02.2020 - Jan Píšala

Pohled na souhvězdí bájného lovce se díky rozmanitým stálicím a množství podmanivých mlhovin nikdy neomrzí...

<p>Širokoúhlý pohled na <strong>Mlhovinu v Orionu</strong> jak ji zachytil infradalekohled VISTA observatoře ESO.</p>

Širokoúhlý pohled na Mlhovinu v Orionu jak ji zachytil infradalekohled VISTA observatoře ESO.


Reklama

Noční obloha v zimě je mimořádně bohatá na jasné hvězdy. Většinu těch nejnápadnějších naleznete v tzv. zimním šestiúhelníku, jehož vrcholy vytyčují stálice Capella ze souhvězdí Vozky, Aldebaran z Býka, Rigel z Oriona, Sirius z Velkého psa, Procyon z Malého psa a Pollux z Blíženců. Uvnitř tohoto obrazce pak narazíte na dominantu Oriona, naoranžovělou hvězdu Betelgeuze.

Vláda večernice

Ve večerních hodinách však vaši pozornost nejspíš upoutá zcela jiný jasný bod na nebi – zářivá planeta Venuše. V v únoru ji coby večernici spatříte vysoko nad jihozápadním obzorem, postupně v souhvězdích Kozoroha, Vodnáře a Ryb. Se svými zhruba −4,0 mag snadno trumfne i nejjasnější hvězdu noční oblohy Siria s −1,5 mag, oproti níž bude asi desetkrát jasnější. O nápadnou planetu vás však nebe neošidí ani ráno před rozedněním. Nad jihovýchodem bude totiž zářit Mars na pomezí Vah a Štíra.

Poklady mlhoviny v Orionu

Vraťme se ale zpět mezi kontury zimního šestiúhelníku, do područí bájného lovce Oriona. Za podívanou zde rozhodně stojí překrásná emisní mlhovina v Orionu, jinak také M42. Její komplikovaná struktura vynikne pod tmavou oblohou, v dalekohledu s malým zvětšením a velkým zorným polem. Tentokrát se však zákoutími M42 zabývat nebudeme a upřeme pozornost na stálice v jejím blízkém okolí či přímo v ní.

Jižně od mlhoviny stojí za vidění Ióta Orionis, kterou i menší přístroj rozloží na jasnou hvězdu třetí velikosti v doprovodu nenápadného společníka s 7,7 mag, ve vzdálenosti 11,2″. Kromě Ióty vás však zcela jistě upoutá také další dvojčlenný systém: Leží pouhých 8′ jihozápadně od ní, takže se společně pohodlně vejdou do jednoho zorného pole. Dvojhvězdu s označením Struve 747 tvoří dvě stálice s 4,8 a 5,6 mag, vzdálené od sebe 36,1″. 

Jádro hvězdokupy

Cestu za vícenásobnými hvězdnými soustavami uzavřeme v samém srdci mlhoviny v Orionu, u Théty 1 Orionis. Bez dalekohledu vypadá jako stálice páté velikosti zanořená do zářícího plynu. Vezmete-li si však na pomoc třeba i menší přístroj, zjistíte, že ve skutečnosti sestává ze čtyř hvězd. A protože se nacházejí ve vrcholech zdánlivého lichoběžníku, přezdívá se tomuto uskupení Trapez. 

TIP: Souhvězdí Orion jak je nejspíš neznáte: Obří obraz složený z 1 400 snímků

Jednotlivé složky mají jasnost od 5,1 přes 6,7 (dvě členky) až po 8,0 mag, přičemž úhlový průměr Trapezu dosahuje asi 13 × 18″. Označení „čtyřhvězda“ však není zcela výstižné: Jedná se totiž o jádro mladé otevřené hvězdokupy, kterou utvářejí horké modrobílé stálice zrozené z materiálu okolní mlhoviny. Ve velkých dalekohledech pak Trapez obohatí několik dalších slabších hvězd. Stále jde ovšem jen o zlomek stálic, z nichž se zmíněná hvězdokupa skládá – podle optimistických odhadů jich totiž mohou být až dva tisíce. 

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. února7 h 23 min16 h 38 min
15. února7 h 00 min17 h 02 min
29. února6 h 33 min17 h 25 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Vodnáře, 19. února 2020 v 5:57 SEČ vstupuje do znamení Ryb.

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
První čtvrt2. února11 h 00 min00 h 35 min
Úplněk9. února17 h 05 min7 h 34 min
Poslední čtvrt15. února0 h 00 min10 h 11 min
Nov23. února9 h 02 min23 h 30 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – viditelný v první půli února nízko nad jihozápadem
  • Venuše –  viditelná večer vysoko nad jihozápadem
  • Mars – viditelný ráno nad jihovýchodem
  • Jupiter – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem
  • Saturn – nepozorovatelný
  • Uran – viditelný v první polovině noci
  • Neptun – na počátku února viditelný večer nad jihozápadem až západem

Zajímavé úkazy v únoru 2020

  • 3. a 4. února – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na nočním nebi
  • 7. února – setkání Měsíce a jasné hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců na noční obloze 
  • 9. února – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na nočním nebi
  • 10. únoraMerkur v největší východní elongaci (18° od Slunce)
  • 13. a 14. února – setkání Měsíce a jasné hvězdy Spica ze souhvězdí Panny na ranní obloze
  • 17. února – setkání ubývajícího Měsíce a jasné stálice Antares ze souhvězdí Štíra na ranním nebi
  • 18. února – setkání úzkého měsíčního srpku a Marsu na ranní obloze nízko nad jihovýchodem
  • 19. a 20. února – setkání úzkého měsíčního srpku a Jupitera na ranním nebi nízko nad jihovýchodem (nedaleko bude pozorovatelný i Mars)
  • 27. února – setkání dorůstajícího Měsíce a Venuše na večerní obloze nad západem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.

Zajímavosti
Zajímavosti

Rekonstrukce centrosaura.

Věda

Starship SN-5 během středečního testu.

Vesmír

Vyřazený sherman nedaleko Monte Cassina.

Válka

V nejslavnějším gagu nazvaném Zabte rozhodčího používal Slivers pouze několik rekvizit: bizarní masku chytače připomínají ptačí klec a mohutnou koženou lapačku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907