Noční obloha v září: Nechte se strhnout atmosférou největší planety naší Soustavy

01.09.2022 - Jan Píšala

Babí léto se ideálně hodí k pozorování Jupitera. Největší planeta Sluneční soustavy se v září ocitne v opozici se Sluncem a jen o několik hodin později se bude letos nacházet i nejblíž Zemi

<p>Ilustrační foto­grafie znázorňuje situaci 18. září 2022 ve 21:00 SELČ (sever nahoře): Tehdy bude při levém okraji planety vidět coby bodové zjasnění měsíc <strong>Io</strong>, doprovázený temným okrouhlým stínem, zatímco při pravém okraji bude pozorovatelná <strong>Velká červená skvrna</strong>. Obraz v dalekohledu však samozřejmě nebude tak detailní jako na přiloženém snímku – počítejte s mnohem méně kontrastním, poněkud rozmazaným a také bledším vzezřením. <em>(foto: NASA, CC0)</em></p>

Ilustrační foto­grafie znázorňuje situaci 18. září 2022 ve 21:00 SELČ (sever nahoře): Tehdy bude při levém okraji planety vidět coby bodové zjasnění měsíc Io, doprovázený temným okrouhlým stínem, zatímco při pravém okraji bude pozorovatelná Velká červená skvrna. Obraz v dalekohledu však samozřejmě nebude tak detailní jako na přiloženém snímku – počítejte s mnohem méně kontrastním, poněkud rozmazaným a také bledším vzezřením. (foto: NASA, CC0)


Reklama

Jaké bude noční nebe v září? Hned po setmění především planetární. Společně s prvními nejjasnějšími hvězdami – Arcturem z Pastýře, Vegou z Lyry a Capellou z Vozky – se totiž na obloze zjeví i dva plynní obři: Saturn v Kozorohovi a Jupiter v Rybách. Druhý zmíněný bude skutečně nepřehlédnutelný a Vegu coby nejnápadnější stálici podvečerního zářijového nebe překoná jasností přibližně 15×. 

Obr a jeho hvězdičky

Babí léto se k pozorování Jupitera zkrátka ideálně hodí. Planeta se 26. září ocitne v opozici se Sluncem a jen o několik hodin později se bude letos nacházet i nejblíž Zemi. V období kolem opozice zůstane pozorovatelná po celou noc a s ohledem na „blízkost“ bude také velmi jasná: Konkrétně dosáhne −2,9 mag. Uvozovky v předchozí větě jsou přitom namístě – světlu z Jupitera totiž stále potrvá celých 33 minut, než k nám doputuje skrz 591 milionů kilometrů v podstatě prázdného kosmického prostoru. Na takovou vzdálenost se z plynného obra stane na obloze drobný zářící disk, s úhlovým průměrem 50″.

Přesto na něm v dalekohledu spatříte spoustu podrobností, a dokonce i v těch nejmenších přístrojích rozlišíte čtveřici jeho „hlavních“ měsíců. I když jsou největší, pořád vypadají jako prosté „hvězdičky“ páté velikosti v blízkosti kotoučku planety. Jejich pohyb kolem plynného obra pak zaznamenáte již s odstupem několika desítek minut (viz Galileovské družice).

Na průzkum oblačnosti

Dalekohledy s objektivem kolem 5 cm ukážou, že je kotouček Jupitera nepatrně zploštělý: Plynná planeta je velmi tvárná a vlivem rychlé rotace se její rovníkový a polární průměr nacházejí v poměru asi 50 : 47. Na kotoučku snadno rozeznáte také dvojici tmavých oblačných pásů paralelních k rovníku – jeden na severní polokouli, druhý na jižní. Další fascinující atmosférické detaily si vyžádají alespoň středně velký přístroj, s objektivem o průměru 12 cm a více. Zjeví se v něm i méně nápadné oblačné pásy oddělené světlejšími zónami, a zcela jistě se přidá také některá z obřích anticyklon či cyklon. 

Zmíněné gigantické atmosférické víry vypadají jako oválné skvrnky usazené uvnitř pásů a zón, přičemž tu největší a nejnápadnější představuje tzv. Velká červená skvrna při jižním okraji jižního rovníkového pásu. Navzdory uvedenému přívlastku však počítejte spíš s jemně naoranžovělým až nahnědlým odstínem. Skvrna je nejsnáz pozorovatelná, když míjí střed kotoučku planety a má největší úhlový průměr – asi 10″. Kdy se tak stane, zjistíte pomocí počítačových planetárií či na specializovaných webových stránkách. Informace lze získat například z počítačového programu Stellarium či z aplikace SkySafari pro chytré telefony. 

Zákryty i zatmění

Zaregistrovat můžete i velmi temnou okrouhlou skvrnku, či dokonce skvrnky o úhlovém průměru kolem 1″, sunoucí se po disku planety v intervalu několika hodin. Tentokrát se ovšem nejedná o jevy v atmosféře, nýbrž o stíny, které na svrchní atmosférické vrstvy vrhají Jupiterovy měsíce. V danou chvíli se mohou nacházet jak v jeho okolí, tak přímo před ním a za dobrých pozorovacích podmínek je pak zaznamenáte coby jasné flíčky na světlém kotoučku

Oběžné dráhy souputníků leží přibližně v jedné rovině, jež se zhruba kryje s rovníkovou rovinou planety i s rovinou ekliptiky. Ze Země tak můžeme sledovat jejich vzájemné zákryty nebo zatmění! Nejčastěji lze zahlédnout výstup některého z nich zpoza planety či třeba jeho „zmizení“ – to když se ponoří do stínu, který vrhá plynný obr do prostoru. Také tyto úkazy umějí předpovědět specializované weby či počítačové programy.

Budete-li chtít z pozorování většími dalekohledy vytěžit maximum, počkejte, až Jupiter vystoupá co nejvýš nad obzor a vzdálí se od neklidných přízemních vrstev pozemského ovzduší. Dojde k tomu necelou hodinu po půlnoci, kdy se planeta ocitne v maximální výšce nad horizontem, asi 41° přímo nad jihem.

Galileovské družice

V roce 1610 zacílil Galileo Galilei svůj vlastnoručně vyrobený čočkový dalekohled na Jupiter, a nestačil se divit: Kolem planety se bez ustání pohybovalo několik zářících bodů! Během následných pozorování italský přírodovědec zjistil, že jsou měsíce celkem čtyři, a určil i jejich oběžné doby. V Jupiterově systému spatřoval Sluneční soustavu v malém a byl ohromen.

Stejný pocit si přitom můžete dopřát také – ke spatření družic, jimž se dnes říká galileovské, postačí i menší binokulár; kvůli chvění však bude lepší ho připevnit na stativ. Nejblíž a nejrychleji krouží kolem Jupitera měsíc Io (42 hodin), následuje Europa (3 dny, 13 hodin), Ganymed (7 dní, 4 hodiny) a Kallisto (16 dní, 17 hodin).

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. září6 h 07 min19 h 27 min
15. září6 h 27 min18 h 57 min
30. září6 h 49 min18 h 24 min

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Lva, 23. září ve 3:04 SELČ vstoupí do znamení Vah; nastává podzimní rovnodennost, začíná astronomický podzim

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
První čtvrt3. září14 h 24 min22 h 29 min
Úplněk10. září19 h 39 min5 h 48 min
Poslední čtvrt17. září22 h 12 min14 h 37 min
Nov25. září5 h 43 min18 h 50 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná v první polovině září ráno nízko nad východem
  • Mars – viditelný téměř po celou noc kromě večera
  • Jupiter – viditelný po celou noc
  • Saturn – viditelný téměř po celou noc kromě rána
  • Uran – viditelný téměř po celou noc kromě večera
  • Neptun – viditelný po celou noc

Zajímavé úkazy v září 2022

  • 9. září – dorůstající Měsíc poblíž Antara ze Štíra na večerní obloze
  • 7. září – planetka Juno v opozici se Sluncem
  • 7. a 8. září – setkání Marsu a Aldebaranu z Býka na ranním nebi (cca 6°)
  • 8. září – setkání téměř úplňkového Měsíce a Saturnu na noční obloze
  • 11. září – setkání Měsíce a Jupitera na nočním nebi; nejblíž se ocitnou ve večerních hodinách, kdy je budou dělit asi 3°
  • 14. září – zákryt Uranu Měsícem na noční obloze; začátek zhruba ve 23:23 SELČ, konec 15. září cca v 0:23 SELČ
  • 15. a 16. září – setkání ubývajícího Měsíce a Marsu na noční obloze; nejblíž se ocitnou v ranních hodinách 17. září vysoko nad východem, kdy je budou dělit zhruba 3°; poblíž pozorovatelný i Aldebaran a Plejády z Býka
  • 17. září – Neptun v opozici se Sluncem
  • 20. září – úzký měsíční srpek poblíž Polluxe z Blíženců na ranním nebi
  • 23. září – velmi úzký měsíční srpek poblíž Regula ze Lva na ranní obloze
  • 26. září – Jupiter v opozici se Sluncem
  • 30. září – měsíční srpek poblíž Antara ze Štíra na večerním nebi

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Objevený masový hrob na lokalitě Vráble. Téměř všechny nalezené kostry jsou bez hlavy. (foto: Martin FurholtCC BY 4.0)

Věda

Nedělní erupce třídy X v podobě jasného záblesku (vpravo nahoře), jak ji zachytila observatoř SDO. (foto: NASA, SDOCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Boeing B-17G Flying Fortress při letecké přehlídce. (foto: Wikimedia Commons, Airwolfhound, CC BY-SA 2.0)

Válka
Zajímavosti

První evropská kavárna vznikla v Benátkách v roce 1640. Česko si na svou první kavárnu počkalo až do roku 1714. Koncem 19. století už bylo v Praze více než 70 kaváren a v Brně téměř stovka. (foto: Pixabay, CC0)

Historie

Požár v proslulé katedrále Notre-Dame v Paříži vypukl v pondělí 15. dubna 2019 během rekonstrukce její střechy. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907