Nová metoda: Injektrody by mohly vylepšit léčbu stimulací nervů

15.11.2019 - Stanislav Mihulka

<p>Injektroda je elektroda pro stimulaci nervů, kterou je možné do pacienta vstříknout.</p>

Injektroda je elektroda pro stimulaci nervů, kterou je možné do pacienta vstříknout.


Reklama

Epilepsie, chronické bolesti a řada podobných obtíží se dnes může léčit pomocí elektrod, které stimulují příslušné nervy. Problém je v tom, že tyto elektrody bývají tvrdé, drahé a jejich vložení i vyjmutí obvykle vyžaduje chirurgický zákrok. Američtí biomedicínští inženýři teď elektrody pro stimulaci nervů pozoruhodným způsobem vylepšili.

Vyvinuli injektrody, čili injekčně vstříknutelné elektrody, které mohou při stimulaci nervů nahradit doposud používané elektrody. Klíčovou součástí injektrod je tekutý silikon, který je podobný chirurgickému lepidlu. Tento silikon v injektrodě obsahuje nanočástice kovu, díky nimž je elektricky vodivý.

TIP: Chcete si vylepšit paměť? Zkuste mozkový implantát!

Injektroda funguje tak, že se nejprve vstříkne injekcí k cílovému nervu. Tam vytvoří ohebnou hmotu, která není nepodobná biologické tkáni. Na rozdíl od běžných kovových elektrod je možné injektrodu podle potřeby ohýbat či kroutit, aniž by došlo k poškození okolních tkání pacienta nebo k poškození samotné injektrody.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907