Nová vakcína proti starému nepříteli moru vstupuje do klinických testů

31.07.2021 - Stanislav Mihulka

Zbrusu nová vakcína proti moru používá stejnou technologii jako pandemická vakcína od Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca

<p>Ve výřezu původce moru - bakterie <em>Yersinia pestis</em> (žlutě) v trávicí soustavě blechy.</p>

Ve výřezu původce moru - bakterie Yersinia pestis (žlutě) v trávicí soustavě blechy.


Reklama

Už je to téměř sedm století, co ve světě řádila černá smrt. Přesto jsou vzpomínky na mor stále živé a samotná nemoc stále ještě zabíjí lidi, byť v nesrovnatelně menším počtu. V posledních letech se ve světě objevuje několik set případů moru ročně, z nichž zhruba stovka končí úmrtím. Obvykle se to týká venkovských oblastí Afriky, Asie i Ameriky. Neléčený dýmějový mor má úmrtnost 30 až 60 procent, plicní forma je prakticky vždy fatální.

Původcem moru je bakterie Yersinia pestis a onemocnění je vlastně vcelku dobře léčitelné antibiotiky. Problém je v tom, že infekce postupuje rychle a mor se často objevuje ve velmi odlehlých oblastech, kam je obtížné se dostat. Chuť zabíjet mor za ta staletí nijak zvlášť nepřešla. Proto by bylo dobrým řešením v takových oblastech obyvatele ohrožené morem očkovat.

TIP: Slibná univerzální vakcína funguje proti všem kmenům Eboly

Specialisté na vakcíny z britské University of Oxford vyvinuli novou slibnou vakcínu proti moru, která navazuje na úspěšný vývoj britské pandemické vakcíny Vaxzevria od Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca. Používá totiž stejný nosič, upravený šimpanzí adenovirus ChAdOx1.

Tvůrci vakcíny před pár dny zahájili první kolo klinických testů. Čtyřicet zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 55 let vyzkouší, zda je vakcína bezpečná pro lidské zdraví a zda vytváří dostatečně silnou imunitní odpověď. Experti je budou sledovat po dobu 12 měsíců. V případě dobrých zpráv se vakcína posune do další fáze testů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907