Nové tělo za 80 dnů: V lidském těle vzniká 3 800 000 buněk za sekundu

26.03.2021 - Martin Reichman

Izraelští vědci spočítali, že lidské tělo vyrobí každý den v rámci své obnovy 330 miliard buněk


Reklama

Jeden z nejstarších myšlenkových experimentů předkládá palčivou otázku identity: Kdy je nějaký objekt sám sebou a kdy už dokonalou napodobeninou sebe sama? Inspirací pro tuto filozofickou hříčku byl pro Platóna či Hérakleita příběh Thésea a jeho lodi. Příběh vypráví o Athéňanech, kteří se o bájnou Théseovu loď starali tak pečlivě, že kdykoli v ní shnil nějaký trám, vyměnili ho. To inspirovalo filozofy k přemítání: Pokud dojde postupně k výměně všech trámů, prken a dalších součástí lodi, jedná se stále o původní Théseovu loď?

Nové tělo za 80 dnů

Bájnou Théseovu loď si lze představit i jako lidské tělo. To, podobně jako Athéňané, postupně nahrazuje naše skomírající buňky, takže postupem času zůstává těchto základních „prken“ našeho těla jen velmi málo. Pro biomedicínu nejde o pouhou filozofickou otázku či myšlenkový experiment, protože se dotýká mnoha procesů v těle, od našeho metabolického zdraví až třeba po rakovinu. Jak ale takový proces výměny buněk probíhá?

Neuplyne sekunda, během níž by v našem těle neodumíraly buňky. Abychom se nerozpadli jako zombie, musí tělesná schránka neustále produkovat náhradu – a podle Rona Sendera a Rona Mila z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli se jedná o 330 miliard buněk denně, což odpovídá asi jednomu procentu všech našich buněk.

Z jejich studie vyplynulo, že náš organismus vyrobí každou sekundu 3,8 milionu buněk, přičemž 86 % z nich tvoří krvinky, druhé místo zaujímají buňky trávicího traktu s 12 % a pouhá 2 % připadají na zbytek těla. Vědci pracovali s modelovým příkladem muže ve věku 20–30 let, o hmotnosti 70 kg a výšce 170 cm.

TIP: Izraelští vědci přelstili stárnutí krevních buněk pomocí kyslíkové komory

Zhruba každých 80 dnů tak naše tělo vyprodukuje přibližně takové množství buněk, ze kterého je samo utvořené. Pokud jde o celkovou hmotnost, vygeneruje lidské tělo buněčný ekvivalent naší celkové hmotnosti zhruba za rok a půl. To je dáno především různou velikostí a rozdílnou frekvencí výměny jednotlivých buněk. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907