Nový izraelský výzkum přinesl důkaz, že vhodnou terapií je možné zastavit a do jisté míry zvrátit stárnutí buněk a s nimi celého těla
Hyperbarická kyslíková terapie dokáže zvrátit stárnutí buněk.
Hyperbarická kyslíková terapie je tradiční léčebný postup pro zvýšení okysličení krve, který se využívá a zdokonaluje zhruba od poloviny šedesátých let. Při této léčbě lidé vdechují vzduch s vyšším obsahem kyslíku a za zvýšeného tlaku. Tým izraelských vědců a lékařů, které vedl Shai Efrati z Tel Aviv University, nedávno zjistil, že tento postup vlastně omlazuje krevní buňky u zdravých lidí.
Izraelský tým uspořádal experiment, kterého se zúčastnilo 35 zdravých seniorů ve věku 64 a více let. Tito lidé absolvovali celkem 60 hyperbarických sezení v průběhu 90 dní. Každý z účastníků experimentu poskytl vzorky krve, které jim vědci odebírali před zahájením léčby, v jejím průběhu i po ukončení léčby. V těchto vzorcích pak detailně analyzovali stav krevních buněk.
TIP: Našli jsme lék na stáří? DNA mitochondrií v buňkách ovládá stárnutí kůže
Výsledky experimentu potvrdily, že hyperbarická kyslíková terapie dokáže zvrátit průběh stárnutí buněk a to hned dvojím způsobem. Tato léčba výrazně prodloužila telomery, čili koncové část chromozomů v buněčném jádru, o 20 až 38 procent, podle typu buňky. Zkracování telomer je přitom hlavním příznakem stárnutí buněk.
Současně snížila zastoupení stárnoucích buněk v krvi účastníků experimentu. Podle jednotlivých typů buněk to bylo snížení o 11 až 37 procent. Hromadění stárnoucích buněk, které přestávají zvládat svou funkci a pro tělo jsou spíše hrozbou, je přitom dalším významným znakem stárnutí lidského těla na buněčné úrovni. Izraelský výzkum přinesl důkaz, že vhodnou terapií je možné zastavit a do jisté míry zvrátit stárnutí buněk a s nimi celého těla.
VědaPočet sebevražd je stále vysoký
VesmírCAPSTONE na orbitě Luny
ZajímavostiAfgánská kvalita
Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.
V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)
HistorieSopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).
