Nově vyvinuté robotické vlákno snadno proklouzne i do cév v mozku

02.09.2019 - Stanislav Mihulka

Magneticky naváděný robotický pomocník se dostane i do těch nejtenčích cév v lidském těle. Například do mozku

<p>Robot ve tvaru vlákna je slibný pro léčbu mozku při mrtvici.</p>

Robot ve tvaru vlákna je slibný pro léčbu mozku při mrtvici.


Reklama

Někteří roboti důvěrně připomínají člověka. A jiní mohou vypadat třeba jako provázek. To je případ nového robota, kterého postavili inženýři Massachusettského technologického institutu. Jde o magneticky naváděný robotický provázek, který se protáhne i těmi nejtenčími cévami lidského těla.

Unikátní robot má magnetické „vnitřnosti“ a jeho povrch tvoří hydrogel, který snižuje tření. Takto vybavený robot specialista by mohl putovat lidskými cévami a mohl by se tím pádem stát velmi cenným pomocníkem pro léčbu mozkových mrtvicí a aneurysmat. Lékaři s takovým robotem by mohli zasáhnout včas a podstatně zvýšit pacientovy šance na úspěšné léčení.

TIP: Nový robotický červ ze Stanfordu bude zachraňovat přeživší při katastrofách

Podle tvůrců nového robota je mozková mrtvice v současnosti jednou z hlavních příčin úmrtí a velmi často mívá trvalé následky. Pokud dojde k úspěšnému léčebnému zákroku do zhruba 90 minut po mrtvici, tak tím velmi vzrůstají naděje pacienta na přežití a na to, že se vyhne trvalému poškození mozku. Právě takový šikovný robot, který se dostane do jinak obtížně přístupných částí těla, by to mohl v řadě případů zajistit.

Reklama

  • Zdroj textu:

    MIT

  • Zdroj fotografií: MIT, Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907