Nové zprávy o vodě na Měsíci přinášejí důvody k optimismu

02.03.2018 - Stanislav Mihulka

Dobré zprávy: Podle nejnovějšího zjištění vědců, se voda nachází prakticky všude po povrchu Měsíce...

<p>Budeme využívat na Měsíci vodu?</p>

Budeme využívat na Měsíci vodu?


Reklama

Když vědci před časem zjistili, že je na Měsíci voda, velmi to potěšilo všechny, kdo připravují projekty základen pro trvalé osídlení Měsíce. Je ale otázkou, jak je voda na Měsíci dostupná.

Joshua Bandfield s kolegy vypracoval novou analýzu, ve které zpracovali data ze dvou misí na oběžné dráze Měsíce. Využili k tomu měření teplot zařízením Diviner ze sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která dali dohromady s mapováním povrchu Měsíce spektrometrem Moon Mineralogy Mapper, instalovaným na palubě indické sondy Čandraján-1.

Voda je na Měsíci všude

Vědci dospěli k závěru, že se voda nachází prakticky všude po povrchu Měsíce a není svým výskytem omezená na určité oblasti, chemické složení povrchu či typ terénu. Stejně tak se ukazuje, že voda je na Měsíci dostupná ve dne i v noci, i když nemusí být vždy snadné ji získat.

TIP: Dobrá zpráva: Na budoucí kolonisty čekají na Měsíci ohromné zásoby vody

Výsledky nové studie pomohou odborníkům pochopit původ vody na Měsíci, i to, jak bychom ji mohli využít pro naše potřeby. Pokud je na Měsíci dost vody, která je rozumně dostupná, mohli by ji budoucí osadníci Měsíce pít i používat k výrobě raketového paliva.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA's Goddard Space Flight Center

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL/USGS

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907