Nový objev: V atmosféře Marsu jsou vrstvy kovů, které by tam neměly existovat

13.04.2017 - Stanislav Mihulka

V okolí Země jsou kovové částice uspořádané podle magnetického pole. Jak ale vznikly vrstvy kovů u Marsu?

MAVEN -<p>Meziplanetární sonda MAVEN nás zásobuje jedním zajímavým objevem za druhým</p>
MAVEN -

Meziplanetární sonda MAVEN nás zásobuje jedním zajímavým objevem za druhým


Reklama

V poslední době se vyrojilo více zajímavých novinek z rudé planety. Americká sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Emission) opět hlásí z oběžné dráhy Marsu pozoruhodný objev v marťanské atmosféře.

MAVEN objevil vrstvy elektricky nabitých atomů kovových prvků, jejichž výskyt odporuje dosavadním představám o atmosféře Marsu, které jsme si utvořili podle zkušeností ze Země. Budeme se muset smířit s tím, že atmosféry jiných planet mohou fungovat velmi odlišným způsobem.

Kovy v atmosféře

Meziplanetární prostor Sluneční soustavy je plný prachu s kovovými prvky. Když se takový prach dostane k planetě s atmosférou, tak ho část obvykle shoří a zůstanou po něm kovové částice, tvořené například železem nebo hořčíkem. Země má k dispozici poměrně výkonné magnetické pole, takže se kovové částice z vesmíru uspořádávají podle jeho magnetických siločar.

TIP: Mise splněna: Sonda MAVEN potvrdila, že Mars přišel o 90 % oxidu uhličitého

Mars ale nemá žádné magnetické pole, které by stálo za řeč. Joseph Grebowsky z NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, stát Maryland a jeho kolegové, kteří objevili vrstvy železa a hořčíku v atmosféře Marsu, si proto lámou hlavu, jak se tam takové vrstvy mohou udržet a proč jsou uspořádané podle výšky nad povrchem Marsu. Prozatím ale žádné vysvětlení nemají.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: NASA/Goddard Space Flight Center

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907