Los Angeles hrdě hlásí, že v jejich přístavu postaví SpaceX svou první revoluční raketu BFR
Rakety BFR by jednou měly vozit kolonisty na Mars. První by mohla vzlétnout již v příštím roce.
Když v roce 2016 představil šéf společnosti SpaceX Elon Musk plány na stavbu obří rakety BFR, tedy Big F*cking Rocket či Big Falcon Rocket, většina odborníků i veřejnosti měla za to, že její stavba odstartuje (pokud vůbec) nejdříve za mnoho let.
Nyní se zdá, že raketa BFR je nejen naprosto reálným projektem, ale navíc projektem, který se rychle blíží ke svému dokončení. Zní to až neuvěřitelně, ale první raketa BFR by mohla vzlétnout již v roce 2019.
Starosta Los Angeles Eric Garcetti totiž před pár dny oznámil, že první raketa BFR vznikne v přístavním komplexu Port of Los Angeles. Město Los Angeles tak pokračuje v úspěšné spolupráci se SpaceX. Společnost zde již od roku 2012 provozuje svou základnu operací na Západním pobřeží.
TIP: Překvapivé prohlášení: Raketa Big F*cking Rocket bude hotová už příští rok
Jak se zdá, díky SpaceX se dostáváme na pokraj skutečného kosmického věku. Podle aktuálních plánů by jedna raketa BFR mohla dopravit na Mars až 100 lidí. Zároveň nabízí možnost průzkumu vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy lidskými posádkami.
IFL Science, SpaceX
ZajímavostiTajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.
VesmírSonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.
PřírodaPři lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.
RevueLeTourneau: Terénní stonožka
Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.
Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.
