Vesmírný dalekohled Jamese Webba obstál v testech funkčnosti, čímž splnil jednu z posledních stěžejních podmínek před letem do vesmíru
Vesmírný dalekohled Jamese Webba během komplexního systémového testu. (zdroj: NASA/Chris Gunn)
Astronomové i milovníci vesmíru celého světa se snad už konečně dočkají. Po řadě odkladů se snad již konečně blíží start nového a nepochybně zásadního vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). V tuto chvíli je naplánovaný na 31. října letošního roku.
NASA právě ohlásila, že její odborníci úspěšně dokončili finální testy funkčnosti teleskopu. Testy potvrdily, že všechna zařízení vesmírného dalekohledu odesílají a přijímají data tak, jak by měla. Dalekohled přitom již dříve absolvoval podobné testy za „reálných“ podmínek, které napodobily situaci, jaké bude dalekohled vystaven během startu.
Testování trvalo 17 dní a bylo opravdu důkladné. Všechna klíčová zařízení jsou jištěná, aby dalekohled co nejlépe vyrovnal se všemi možnými problémy, k nimž může dojít. Je to nezbytné, protože dalekohled JWST bude operovat daleko za oběžnou dráhou Měsíce a je takřka vyloučené, že by tam kdy mohl zaletět nějaký tým opravářů.
TIP: Vesmírný dalekohled Jamese Webba se chystá ke startu: Na co se zaměří?
Jak se nechala slyšet Jennifer Love-Pruitt ze společnosti Northrop Grumman, vedoucí „elektrikářů“ vesmírného dalekohledu Jamese Webba, konstrukce takového zařízení je pro všechny skvělou zkušeností. S kolegy jsou pyšní na to, že elektrická zařízení dalekohledu obstála na jedničku. Je to další významný krok na cestě dalekohledu do vesmíru.
VesmírMagnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.
PřírodaMexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.
Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice
