Oba Voyagery jsou už za heliopauzou: Která další sonda je může napodobit?

01.02.2019 - Stanislav Mihulka

Překročit hranici heliopauzy by mohlo celkem 5 amerických sond. Aktuálně jsou ve hře tři z nich. Která má největší šanci?

<p>Meziplanetární sonda Voyager 2</p>

Meziplanetární sonda Voyager 2


Reklama

V prosinci 2018 překonala americká meziplanetární sonda Voyager 2 heliopauzu, tedy bublinu nabitých částic obklopující Sluneční soustavu, a vlétla do mezihvězdného prostoru. Od svého startu v srpnu 1977 uletěla vzdálenost asi 120 AU. Do mezihvězdného prostoru vlétla jako druhá v pořadí. Následovala tak sesterskou sondu Voyager 1, která prolétla heliopauzou zhruba před 4 letyKdo ale bude v mezihvězdném prostoru jako další v pořadí?

V tuto chvíli je ve vesmíru pouze pět meziplanetárních sond, které jsou schopné heliopauzu překročit. Všechny jsou samozřejmě v barvách americké NASA. Dvě z nich, tedy Voyager 1 a 2, už jsou za heliopauzou.

Tři účastníci závodu

V závodě zbývají tři účastníci. Jsou to sondy Pioneer 10, Pioneer 11 a New Horizons. Která z nich překročí heliopauzu jako první? Letí různou rychlostí a po různých dráhách. Problém je ale hlavně v tom, že heliopauza není stabilní hranice, jako nějaká čára nakreslená na zemi. Její tvar se mění podle okolností, například kvůli změnám aktivity Slunce během slunečního cyklu.

TIP: Co je helipauza? Dostal se Voyager 1 za hranici Sluneční soustavy?

Pokud by heliopauza zůstala taková jako dnes, což se prakticky jistě nestane, jako třetí v pořadí by tuto hranici překročila sonda Pioneer 11, a to v roce 2027. Následovat by jim měla sonda New Horizons v roce 2043, a pak jako prozatím poslední lidská sonda Pioneer 10 v roce 2057. Na skutečné výsledky tohoto pomyslného závodu si ale budeme muset ještě pár let počkat.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907