Americká sonda Voyager 2 proletěla heliopauzou a teď ji opékají intenzivní paprsky kosmického záření
Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 145 AU.
Podle představitelů NASA je teď na čase říct sbohem jednomu z největších poutníků, jaké kdy lidská civilizace vyslala na cesty. NASA právě oznámila, že jejich sonda Voyager 2, která se vydala do vesmíru 20. srpna 1977, nedávno překročila hranici mezihvězdného prostoru. Aktuálně sondu od Země dělí vzdálenost 120 AU.
Sonda Voyager 2 je doposud jedinou kosmickou sondou, která navštívila všechny čtyři plynné obry naší Sluneční soustavy. Na svoje konto si připsala objev celkem 16 měsíců, stejně jako zvláštní přechodný fenomén Velké tmavé skvrny v atmosféře Neptunu nebo praskliny na povrchu ledového měsíce Europa.
Vědci čekali na tento okamžik od loňského srpna, kdy data z Voyageru 2 ukázala, že se sonda nachází poblíž heliopauzy, „bubliny“ komplikovaného tvaru, kterou vytváří proudění elektricky nabitých částic slunečního větru. V heliopauze se vyrovnává působení slunečního větru a okolního mezihvězdného prostředí. Právě heliopauza je přitom jednou z oblastí, které je možné považovat za hranici Sluneční soustavy.
TIP: Co je helipauza? Dostal se Voyager 1 za hranici Sluneční soustavy?
Podle údajů sondy překročil Voyager 2 heliopauzu zřejmě 5. listopadu, tedy asi před měsícem. Teď se Voyager 2 pohybuje v mezihvězdném prostředí, kde se setkává s mnohem intenzivnějším kosmickým zářením. Nárůst množství detekcí vysokoenergetických částic kosmického záření operátorům sondy prozradil, že se dostala za heliopauzu. Voyager 2 by to měl bez problémů zvládnout a bude pokračovat dál ke hvězdám. Stejný úspěch si před více než čtyřmi lety připsala i sonda Voyager 1. I ta stále funguje a aktuálně se nachází ve vzdálenosti 145 AU od Země.
Space.com
ZajímavostiV roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio.
VědaPetriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.
HistoriePro meč až do Francie
Anna Boleynová (1501–1536)
Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.
Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…
VálkaAmerický náklaďák GMC CCKW-353
