Obávané rakety SS-1 Scud (2): Sovětský potomek německé střely V-2

23.12.2021 - Tomáš Přibyl

Rakety Scud se po nacistické V-2 staly teprve druhou balistickou raketou nasazenou ve válečném konfliktu. Nejde však pouze o označení jediného typu střely, ale celé raketové rodiny, jejíž vývoj probíhal ještě desítky let po zahájení testů první verze

<p>Raketa Scud sestřelená systémem Patriot během války v Zálivu.</p>

Raketa Scud sestřelená systémem Patriot během války v Zálivu.


Reklama

Moskva pokračovala ve vývoji raket Scud v rámci programu R-300 Elbrus a to od roku 1968. První letová zkouška upravené rakety však proběhla až o 11 let později. Za dalších deset let byla R-300 připravena k operačnímu nasazení jako 9K720 Aerofon (Scud-D). Cíle se podařilo splnit (odchylka měla činit pouhých 50 m), ale i v tomto případě už armáda disponovala lepší technikou, a tak střelu do výzbroje nezařadila.

Předchozí část: Obávané rakety SS-1 Scud (1): Sovětský potomek německé střely V-2

Pro úplnost musíme dodat, že padesátimetrové přesnosti se podařilo dosáhnout oddělitelnou a samostatně naváděnou hlavicí. Řízení probíhalo pomocí počítače, který vyhodnocoval záběry palubní kamery a srovnával je s údaji ve své paměti.

Severní Korea a Írán

Někdy v roce 1979 nebo 1980 obdržela Severní Korea první dodávku Scud-B z Egypta. Metodou zpětného inženýrství (tedy dokumentovaného rozebrání do poslední součástky) získali její konstruktéři jasnou představu o podobě rakety a již v roce 1984 měli k dispozici první prototyp „vlastní“ rakety Hwasong-5.

Oproti svému vzoru měla dokonce několik vylepšení, například o 10–15 % delší dolet. Ještě v tomtéž roce proběhly zkoušky, o rok později už běžela sériová výroba, která u rakety počítala jaks klasickou, tak s kazetovou chemickou hlavicí.

V roce 1989 produkce skončila. Asi 90–100 těchto střel zakoupil v 80. letech Írán. Severní Korea mu následně pomohla vybudovat vlastní výrobní linku „licenčních“ raket, které později nesly označení Šaháb-1. Od roku 1988 Severokorejci intenzivně pracovali na pokročilejším nosiči Hwasong-6, který se premiérového letu dočkal v červnu 1990 (a ještě v tomtéž roce i výroby). Jeho dolet činil 500 km, ale nosnost jen 770 kg.

Raketa Scud-A

  • Původní název: R-11
  • Rok zavedení: 1957
  • Délka: 10,25 m
  • Průměr: 0,88 m
  • Dolet: 130 km
  • Kruhová odchylka: 4 000 m

Další odběratelé

Největším problémem se ukázala nutnost vyrobit vlastní dopravní a odpalovací zařízení, protože po rozpadu SSSR vznikla potíž s dostupností vozidel MAZ-543. Odhaduje se, že do roku 1999 vzniklo 600–1 000 kusů raket Hwasong-6. Z nich bylo 25 testovacích, 300–500 kusů šlo na export a dalších 300–600 zůstalo ve výzbroji severokorejských ozbrojených sil.

TIP: Mezikontinentální rakety Atlas vs. R-7 (1): Hrozba zničení světa

Jakožto spokojený zákazník odebral Írán blíže neupřesněný počet raket Hwasong-6. K nim zakoupil rovněž výrobní linku a tyto rakety začal s čínskou asistencí produkovat jako Šaháb-2. Druhým významným odběratelem korejských raket se stala Sýrie, která v letech 1991–1996 zakoupila asi 150 kusů. Pět střel putovalo do Libye (1999) a 45 do Jemenu (2001–2002).

Dokončení: Obávané rakety SS-1 Scud (3): Sovětský potomek německé střely V-2 (vychází ve čtvrtek 30. prosince)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Jakýkoliv pokus o dodatečnou úpravu, umazání části textu nebo jeho vyškrábání perořízkem po sobě na ovčí kůži zanechal viditelnou vadu na povrchu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Historie

Příslušníci Wehrmachtu v civilu tráví slunečný den v jedné z francouzských vil. (foto: Wikimedia Commons, Joachim DöhlerCC BY-SA 4.0)

Válka

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasqualeCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907