Objev, který může změnit astrofyziku: Hvězdný objekt září v dosud neviděném rytmu
Astronomové objevili podivný kosmický objekt, který každých 44 minut vysílá záblesky rádiových vln i rentgenového záření. S ničím podobným se vědci doposud nesetkali.
V hlubokém vesmíru, přibližně 15 000 světelných let od Země, astronomové objevili skutečný kosmický rébus – objekt jménem ASKAP J1832–0911, který se chová naprosto unikátně. Během každého 44minutového cyklu po dobu dvou minut vysílá pravidelné záblesky rádiových vln a rentgenového záření, což z něj činí první známý objekt svého druhu, jenž září zároveň na nízkoenergetických i vysokoenergetických frekvencích.
Vesmírný maják
ASKAP J1832–0911 patří mezi takzvané dlouhoperiodické tranzienty (LPT – Long-Period Transients). Tyto objekty byly poprvé objeveny až v roce 2022 a vědci o nich zatím vědí velmi málo. Doposud bylo nalezeno asi deset takových zdrojů, ale žádný z nich se nechová tak zvláštně jako právě tento. Vědci se domnívají, že by studium těchto těles mohlo vést k pochopení nových fyzikálních jevů, nebo dokonce k úpravám dosavadních modelů vývoje hvězd.
Objev začal v Austrálii, kde teleskop ASKAP (Australian Square Kilometre Array Pathfinder) zachytil podivné opakující se rádiové signály. Vědci poté využili rentgenový dalekohled Chandra, aby zjistili, zda objekt vyzařuje i na jiných vlnových délkách. A trefili do černého – v přesně stejném rytmu jako u rádiových vln se objevily i záblesky v rentgenovém spektru.
„Bylo to jako najít jehlu v kupce sena,“ komentoval objev vedoucí výzkumu Zieng Wang z Curtinovy univerzity. Rentgenový teleskop Chandra má totiž velmi úzké zorné pole, takže šlo o šťastnou souhru okolností, že právě tehdy zkoumal stejnou oblast jako ASKAP.
Nová fyzika na obzoru?
Vědci se domnívají, že ASKAP J1832–0911 je pravděpodobně pozůstatek mrtvé hvězdy – může jít o magnetar, nebo o extrémní podobu bílého trpaslíka. Existuje ale i možnost, že jde o dvojhvězdný systém, kde jedna z hvězd je právě velmi magnetizovaný bílý trpaslík. Ani jedna z těchto hypotéz však zatím nedokáže plně vysvětlit podivné chování objektu.
Díky tomu, že ASKAP J1832–0911 produkuje slabé rádiové i extrémně energetické rentgenové záblesky, musí mít velmi výkonný a dosud neznámý mechanismus záření. Tato kombinace poskytuje vědcům klíč k rozluštění záhady: rentgenové záření totiž vyžaduje extrémní podmínky, což by mohlo pomoci omezit okruh možných vysvětlení.
Podle Nandy Reyové, další členky výzkumného týmu, tento objev naznačuje, že existuje mnohem více podobných objektů, které zatím čekají na své objevení. Pokud se potvrdí, že LPT objekty skutečně vyzařují i rentgenové záření, může to znamenat zcela novou třídu vesmírných jevů – nebo alespoň přinést zásadní korekci našich teorií o chování a vývoji hvězd. ASKAP J1832–0911 tak zůstává nejen záhadou, ale i příslibem nových objevů, které mohou změnit náš pohled na vesmír.
