Objev při studiu: Studentka astronomie odhalila čtyři nové exoplanety

06.06.2016 - Stanislav Mihulka

Kanadská studentka astronomie se může pochlubit velkým úspěchem. Během studia se jí podařilo objevit čtyři nové exoplanety


Reklama

Není nad to studovat astronomii a během studia si objevit cizí planety. Nedávno se to povedlo studentce Michelle Kunimoto z Univerzity Britské Kolumbie. Nebylo to ale zadarmo.

Čtyři jehly v kupce sena

V rámci jednoho kurzu strávila několik měsíců pečlivým prohledáváním dat vesmírného teleskopu Kepler, který ve službách NASA pátrá po exoplanetách. Kepler nasbíral ohromné množství dat a Kunimotová se snažila zjistit, zda něco neuniklo pozornosti vědců, kteří zpracovávali data před ní. Nakonec byla úspěšná a odhalila celkem 4 nové exoplanety.

Jedna z objevených planet je zhruba velikosti Merkuru, další dvě jsou o něco větší než Země a poslední z nich je srovnatelná s Neptunem. Nejzajímavější z nich je ta největší, která nese označení KOI-408.05. Jde nejspíš o plynného obra, podobného planetě Neptun. Obíhá hvězdu, vzdálenou 3 200 světelných let od Země, právě v takové vzdálenosti, že se tam může vyskytovat kapalná voda.

TIP: Šest let výzkumu sondy Kepler: Od úspěchu k úspěchu

Planeta samotná zřejmě nebude mít pevný povrch, tak jako ho nemá ani náš Neptun. Mohla by ale mít velké měsíce, na nichž si lze docela dobře představit oceány s kapalnou vodou.

  • Zdroj textu:

    University of British Columbia, Astronomical Journal

  • Zdroj fotografií: University of British Columbia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Čingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.

Zajímavosti

Solar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.

Vesmír

Slovenský prezident Jozef Tiso s Adolfem Hitlerem.

Historie

Vyvolávací cena státovky je jeden milion korun. „Odhaduji, že se její cena může vyšplhat až na čtyřnásobek,“ uvádí Aleš Kohout spolumajitel aukční společnosti. Naposledy se ve veřejné nabídce tato bankovka objevila v květnu 1994 a vydražila se za 280 000 Kč. 

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907