Objev utajené černé díry: Existují další černé díry v blízkosti naší Země?

08.07.2016 - Stanislav Mihulka

V Mléčné dráze je zřejmě spousta černých děr, které zatím unikaly naší pozornosti. Některé mohou být nebezpečně blízko


Reklama

Astronomové zkombinovali data vesmírné rentgenové observatoře Chandra, Hubbleova dalekohledu a soustavy radioteleskopů Karl G. Jansky Very Large Array (VLA). Výsledky odhalily pravou povahu zvláštního zdroje rádiových vln, které vědci původně považovali za záření vzdálené galaxie. Nyní ale vyšlo najevo, že objekt VLA J2130+12 je vlastně docela blízká dvojhvězda, kterou tvoří malá hvězda o hmotnosti desetiny až pětiny Slunce a černá díra.

Nenápadná černá díra s malou hvězdou

Vědci zjistili, že ve vzdálenosti asi 7 200 světelných let od Země černá díra o hmotnosti několika Sluncí velmi zvolna pojídá svého hvězdného partnera. Právě kvůli „lenosti“ černé díry astronomové nepředpokládali, že by objekt VLA J2130+12 mohl představovat černou díru. Postrádá totiž některé typické znaky binárních systémů.

Černé díry ve dvojhvězdých systémech obvykle požírají materiál svého partnera s velkou chutí. Rozžhavená hmota přitom jasně září v rentgenové oblasti, což ale není případ objektu VLA J2130+12. Jeho černá díra je v rentgenové oblasti téměř neviditelná.

TIP: Černá díra V404 Cygni se po 26 letech probudila: Má hmotnost 10 sluncí

Podle vědců by takových utajených černých děr mohlo být v Mléčné dráze velmi mnoho. Některé z nich mohou být Zemi blíž, než jsme si doposud mysleli

Reklama

  • Zdroj textu:

    International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR)

  • Zdroj fotografií: NASA, CXC, Univ. of Alberta, STScI, NSF, AUI, NRAO,

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nález zhruba 25 tisíc let staré sošky se stal vědeckou senzací, která k moravským vykopávkám přitáhla zraky světových odborníků. Do Věstonic dorazil obdivovat poklady historie i velikán francouzské archeologie Henri Begouën.

Zajímavosti

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Příroda

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Mozek pacienta s Creutzfeldtovou–Jakobovou chorobou. Šipky ukazují místa zasažená prionem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907