Objev v jeskyni Chiquihuite dramaticky posouvá příchod lidí na americký kontinent

25.07.2020 - Stanislav Mihulka

Objev nástrojů a dalších artefaktů ve vysokohorské jeskyni v Mexiku naznačuje, že na americkém kontinentu žili lidé již před 31 tisíci lety. Je to o více než 15 tisíc let dřív, než si vědci doposud mysleli

<p>Nálezy z jeskyně Chiquihuite v mexickém státě Zacatecas zahrnují 1 930 nástrojů.</p>

Nálezy z jeskyně Chiquihuite v mexickém státě Zacatecas zahrnují 1 930 nástrojů.


Reklama

Původní domovinou lidské rasy je dnešní Afrika, kde naši předci po dlouhou dobu žili. Později vyrazili na cesty a postupně si podmanili celý svět. Do Severní a Jižní Ameriky se přitom dostali poměrně nedávno. Doposud jsme si mysleli, že k tomu došlo před zhruba 15 tisíci lety. Nedávné fascinující objevy nástrojů ve vysokohorské jeskyně Chiquihuite v centrálním Mexiku, ale posouvají příchod lidí našeho druhu do Ameriky mnohem hlouběji do minulosti.

Archeolog Ciprian Ardelean z mexické Universidad Autonoma de Zacatecas vedl tým odborníků, který v jeskyni Chiquihuite odkryl zhruba 1 900 kamenných nástrojů a řadu dalších artefaktů. Šlo zejména nástroje z vápence, mezi nimiž jsou i jemná ostří, která mohla být užívána ke krájení masa, a špičaté objekty, jež mohly sloužit jako hroty oštěpů či kopí. Tyto nálezy ukazují, že jeskyně byla osídlená lidmi zhruba po dobu 20 tisíc let. Podle radiokarbonového datování pocházejí nejstarší nástroje v jeskyni z doby před 33 až 31 tisíci lety.

TIP: Lebky z Řecka zdvojnásobují stáří prvního příchodu moderních lidí do Evropy

Určitou vadou na kráse jinak rozhodně fascinujícího objevu je, že archeologové neobjevili ani stopu po lidské DNA, lidských kostech nebo třeba zvířecích kostech poznamenaných lidskou rukou. Nenašli dokonce ani ohniště. Nejen kvůli tomu bude nutné převratné závěry výzkumu důkladně ověřit. Vědci se nicméně dušují, že nalezené artefakty jsou skutečnými lidmi vyrobenými nástroji. Výsledky výzkumu rovněž potvrzují, že to byli lidé, kdo byl na amerických kontinentech zodpovědný za vyhubení většiny takzvané megafauny, tj. velkých živočichů té doby.

Jak se měří uhlík?

Radiokarbonová metoda datování (též uhlíková nebo radiouhlíková metoda) je chemicko-fyzikální metoda určená pro zjištění stáří biologického materiálu. Je založena na výpočtu stáří z poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku ¹⁴C. Radiokarbonová metoda byla objevena roku 1940 a používá se především v archeologii, ale taky ve vědách etnobotanických.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Nature

  • Zdroj fotografií: Devlin A. Gandy

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907