Jak dlouho zná lidstvo zubní kartáčky a kde se objevily poprvé?
Nejstarší verzi zubního kartáčku lze vystopovat zhruba do roku 3000 př. n. l.: už tehdy totiž v dávné Mezopotámii znali jakousi „žvýkací tyčinku“ s roztřepeným koncem. Jedná se o větvičku salvadory perské, muslimy k jejímu používání nabádá Korán a pod názvem miswak dodnes slouží jako kartáček velké části obyvatel severní Afriky, Blízkého východu či západní a jihovýchodní Asie.
Kartáčky podobné těm dnešním se objevily v Číně kolem roku 1498: štětiny se získávaly ze zadní strany prasečího krku a připevňovaly se na tyčinku z kosti či bambusu. Kartáček pronikl i na starý kontinent, kde se ovšem setkal s výsměchem – Evropané si tehdy čistili zuby jen výjimečně. O ústní hygienu se začalo dbát až v 18. století, kdy se s rostoucí konzumací sladkostí objevovalo i víc kazů. Na kartáčky vyrobené podle čínského vzoru se většinou používala zvířecí srst – kančí, koňská či třeba chlupy z jezevce.
V roce 1938 pak americká firma DuPont uvedla na trh premiérový kartáček s nylonovými vlákny, zatímco první elektrické kartáčky se zrodily ve Švýcarsku o rok později a původně měly sloužit coby alternativa pro tělesně postižené.
100+1 zahraniční zajímavost
ZajímavostiMamuti a koně
Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 letZřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.
VálkaPřestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho
VědaRajský plyn byl populární už v 19. století
VesmírRádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.
Zajímavosti
