Od směny k platbě: Kdy začaly v českých zemích cinkat první mince?
Přechod od naturální směny k peněžnímu hospodářství v českých zemích začal ve druhé polovině 10. století, kdy se objevily první stříbrné denáry, jejichž ražba měla zpočátku spíše prestižní než praktický význam.
Historici si nejsou jistí, kdy přesně se v českých zemích začaly razit stříbrné mince. Podle některých badatelů se tak stalo už v 50. či 60. letech 10. století za Boleslava I., jiní udávají až éru jeho nástupce Boleslava II. Pravdou zůstává, že od druhého zmíněného panovníka se dochovalo značné množství stříbrných denárů, zatímco jeho otci se dosud nepodařilo s jistotou přisoudit žádný. Tehdejší kroniky sice již hovoří o peněžní směně, pravděpodobně však ještě fungovala s cizími mincemi.
Přesné datum ovšem není tak důležité – podstatný je postupný přechod od naturální směny k peněžnímu hospodářství. Denáry zpočátku zřejmě sloužily výlučně k obchodování se zahraničními kupci a ražba mincí měla v 10. století spíš prestižní než hospodářský význam. Nerazili je přitom pouze Přemyslovci, ale také jejich konkurenti Slavníkovci.
V 11. století už se denáry běžně používaly v prostředí knížecího dvora, církve a pražských tržišť. Časem se dostaly do oběhu také v dalších významných hradištích, ale na venkově jich bylo podstatně méně. Přesto pronikly i tam, neboť poplatky vrchnosti se postupně začaly platit v penězích, takže každý hospodář nějakou tu hotovost potřeboval. Ovšem i po rozšíření peněz se dlouho udržela rovněž směna zboží, stejně jako poplatky odváděné v naturáliích.
