Od tvrdých chlapů po slečinky: Historie nejoblíbenějšího sportu na světě

05.06.2021 - Vilém Koubek

Fotbal je jednou z mála her, díky níž může obyčejný člověk pokřikovat na milionáře, aby pohnuli kostrou. Nechybělo přitom mnoho a fotbal mohl být plný násilí nebo mít zcela jiná pravidla

<p>Přestože je za kolébku fotbalu označovaná Anglie, dnes tolik populární kopaná se zrodila v Číně a zpočátku se jednalo o armádní kratochvíli.</p>

Přestože je za kolébku fotbalu označovaná Anglie, dnes tolik populární kopaná se zrodila v Číně a zpočátku se jednalo o armádní kratochvíli.


Reklama

Málokdo si dnes dovolí pochybovat, že fotbal představuje nejoblíbenější sport na Zemi. Podle statistik federace FIFA je v klubech všech úrovní registrováno asi 265 milionů aktivních hráčů, ke kterým musíme připočítat ještě pět milionů rozhodčích a funkcionářů.

Fotbal dělá ze sportovců opěvované hvězdy, z trenérů milované nebo nenáviděné celebrity a ze stadionů svatostánky reklam a čirých emocí. Průměrná návštěvnost na posledním mistrovství světa, které v roce 2018 hostilo Rusko, byla 47 371 diváků a dohromady tento svátek navštívilo 3 031 768 fanoušků ze všech zemí světa. Začátky oblíbeného sportu byly přitom velmi skromné a hlavně na hony vzdálené dnešním fotbalovým velmocím – kopaná se totiž zrodila v Číně.

Kdysi dávno v Číně

Přestože existují doklady o různých míčových hrách, kterými se lidé bavili ve staré Babylonii a v Egyptě už okolo roku 2500 př. n. l., organizace FIFA v roce 2004 oficiálně oznámila, že za praotce fotbalu považuje až čínskou kopanou zvanou cchu-ťü. Název se skládá ze slova „cchu“ neboli „kopnout“ a „ťü“, jež označovalo speciální kožený míč naplněný peřím. Zrod tohoto sportu se datuje do období mezi lety 476 a 221 př. n. l., jeho rozmach však nastal až za vlády dynastie Chan v letech 206 př. n. l. až 220 n. l.

Zpočátku se jednalo o armádní kratochvíli pro utužování kondice: Proti sobě stála dvě mužstva o 12 až 16 hráčích, kteří se pokoušeli dopravit míč kopáním do otvorů v sítích natažených mezi bambusovými kmeny. Mohla se používat také hruď, ramena a hlava, ruce však byly zakázány. Hra se postupně měnila a nakonec se kladl větší důraz na dovednosti hráčů než na vstřelené góly.

Vznikla celá řada pravidel a omezení, jež se týkala povinné délky nahrávek, výšky, kterou musel balon nabrat v určitém okamžiku, atd. Za každé porušení se pak strhávaly body a vyhrál samozřejmě ten, kdo chyboval nejméně. Za vlády dynastie Ming (1368–1644) však obliba sportu klesala, až se nakonec téměř vytratil.

Násilí na hřišti

Poněkud živelnější variantu kopané znali Řekové již před dvěma tisíci let. Jmenovala se episkyros a upomíná na ni mimo jiné dochovaná rytina v akropolském muzeu, na níž si nahý muž pohrává s míčem na stehně. Na rozdíl od cchu-ťü směli brát hráči míč i do rukou a nevyhýbali se ani násilí

Episkyros pak údajně ovlivnil římské harpastum, které bychom přirovnali asi ke kombinaci ragby, wrestlingu a volejbalu. Cílem však nebylo dopravit míč do soupeřovy branky, ale udržet jej co nejdéle na své straně hřiště – bez ohledu na tvrdost metod. Ze hry se brzy stala oblíbená kratochvíle legionářů a jejich velitelé je podporovali: Zachovat legii fit totiž patřilo k prvořadým úkolům.

S rozšiřováním Římské říše pak rostla i popularita míčové hry. Při svých taženích ji Římané dokonce přinesli až do Anglie, kde tou dobou již pravděpodobně kvetly méně pokročilé formy kopané. Údajně prý existuje i záznam o utkání mezi anglickými domorodci a dobyvateli – Římané vyhráli. Na rozdíl od mocného impéria ovšem harpastum nezaniklo a dodnes se mu věnuje řada nadšenců.

Vesnické veselí

Jedním z velmi primitivních předchůdců dnešní kopané se stal tzv. pouliční fotbal, který otřásal Anglií zhruba od roku 1175, se současnou podobou sportu měl však pramálo společného. Základní princip spočíval v dopravení míče za hranice na okraji města, přičemž se mohli zapojit klidně všichni obyvatelé. Hrálo se s použitím jakýchkoliv prostředků – pravidla zakazovala pouze zabíjení a mrzačení.

Veselí bylo natolik bouřlivé, že přimělo krále Eduarda II. pouliční fotbal v roce 1314 zakázat. Hrou pohrdali i jeho následovníci včetně Jindřicha VIII. Tudora, který ji označil za sprostou a nekultivovanou. Nižší sociální třídy však od míčových klání neodradily ani zákazy a lidová kratochvíle přežívala dál. V 17. století, za vlády Karla II. Stuarta, už byla „drsná kopaná“ natolik oblíbená, že panovníkovi nezbylo než ji roku 1681 opět povolit.

Calcio fiorentino

Další hrou, která se sice současnému fotbalu podobá jen vzdáleně, ovšem inspirovala jej mnoha svými pravidly, je florentské calcio – známé jako calcio storico fiorentino. Vzniklo už v 16. století, ale hraje se dodnes. Proti sobě stojí dva týmy o 27 hráčích, kteří se na pískovém hřišti pokoušejí všemi možnými prostředky dopravit míč do soupeřovy brány. Roku 1580 zveřejnil florentský hrabě Giovanni de’ Bardi oficiální pravidla, mimo jiné rozdělení hřiště na dvě poloviny, odlišení hráčů barvou kalhot, zapojení rozhodčích a jejich asistentů, a dokonce i zavedení různých formací.

Hru si můžete ve Florencii dodnes užít na vlastní oči a jde vskutku o brutální podívanou, do níž se obvykle zapojují aktivní boxeři, zápasníci nebo vyznavači smíšených bojových umění. Utkání tak připomíná spíš masovou hospodskou rvačku, ve které se nehlídanému soupeři tu a tam podaří zmocnit se míče a ve všeobecné skrumáži s ním proklouznout až k bráně. Pokud se pěstní souboj rozhoří příliš, mávají rozhodčí borcům před obličeji pštrosími pery, aby je dostali od sebe.

Hledání pravidel

První týmy soupeřily ve sportu, který se již dnešnímu fotbalu nápadně podobal, na anglických univerzitách zhruba v první polovině 19. století. Tou dobou však ještě neexistovala pevně stanovená pravidla, takže si každé mužstvo užívalo kopanou trochu jinak. K pokusu určit základní regule došlo roku 1848 v cambridgeské Trinity College. Zástupci britských škol tam do té doby „volnou“ míčovou hru rozdělili na fotbal, v němž se nesměly používat ruce, a ragby, které to naopak dovolovalo.

První oficiální a zároveň samostatný klub, který nebyl spojen se školou, spatřil světlo světa roku 1857 v Sheffieldu. O tři roky později nastoupili Sheffieldští proti rivalům z Hallamu v tzv. sheffieldském derby, jež vešlo do historie jako první meziklubový zápas. I v tomto případě se však hrálo podle upravených cambridgeských pravidel a fotbalu stále chyběla jednota.

Orgán, který by ji dokázal zajistit, se zrodil 26. října 1863 v londýnském podniku Freemasons Tavern a nesl název Fotbalová asociace. Zástupci jednotlivých klubů se sešli celkem šestkrát, načež konečně sepsali prvních třináct „zákonů“ fotbalu. Od roku 1872 navíc asociace pořádala vlastní pohár, v jehož rámci se téhož roku konal první oficiální mezinárodní zápas – konkrétně mezi Skotskem a Británií. V publiku tehdy údajně seděly čtyři tisíce fanoušků a utkání skončilo remízou.

S míčem okolo světa

Pravidla hry vzala v roce 1886 oficiálně na svá bedra Rada Mezinárodní fotbalové asociace, která úřaduje dodnes. Obliba fotbalu každopádně díky divácké přístupnosti raketově rostla. Jakmile pak přesáhla hranice kontinentů, bylo jasné, že musí vzniknout nová instituce, jež sjednotí celou planetu. Roku 1904 se proto ve Francii sešli zástupci Belgie, Dánska, Francie, Nizozemí, Španělska, Švédska a Švýcarska a založili Fédération Internationale de Football Association, jejíž název se zkracuje jako FIFA. Nová organizace převzala pravidla Rady Mezinárodní fotbalové asociace a ta na oplátku do svých řad přijala čtyři představitele federace.

TIP: Adidas versus Puma: Za vznikem slavných značek stál bratrský spor

V roce 1930 pořádala FIFA první ročník mistrovství světa: Ve finále proti sobě stanuly týmy Uruguaye a Argentiny, přičemž z vítězství 4:2 se radoval první z nich a utkání z hlediště sledovalo 93 tisíc lidí. Z mistrovství se stala oblíbená událost, která se opakuje každé čtyři roky – pouze v letech 1942 a 1946 se míči postavila do cesty druhá světová válka.

Počátky fotbalu v Česku

Prvopočátky českého fotbalu obestírá nejistota a různé legendy. Traduje se například, že si kníže Thurn-Taxis přivezl z Anglie služebnictvo, které bylo zasvěceno do tajů kopané, a dokonce z něj sestavil fotbalovou jedenáctku. Z fakticky ověřitelných informací vyplývá, že první domácí fotbalové kluby vznikaly za Rakouska-Uherska již koncem 19. století: Nejstarší český tým SK Slavia Praha se zrodil roku 1892 a v roce 1893 následovala AC Sparta Praha (původně pod názvem AC Královské Vinohrady). Koncem roku 1905 už u nás působilo více než sto klubů

TIP: Fotbalistou na zapřenou: Kvůli kopané přišel Edvard Beneš o studentské výhody

Premiérové oficiální fotbalové utkání v českých zemích se odehrálo 15. srpna 1892 v Roudnici nad Labem a na jaře roku 1896 vznikla první domácí soutěž – Mistrovství Čech a Moravy. Československá fotbalová liga fungovala od roku 1925. Následující rozmach fotbalu však zbrzdila druhá světová válka a po krátkém opětovném vzplanutí jej poznamenal také nástup komunismu. Přesto měli čeští fotbalisté ve světě silné postavení, které si pojistili druhým místem z mistrovství světa v roce 1962 a následným zlatem z mistrovství Evropy z roku 1976. Poslední ročník československé ligy před rozdělením federace se uskutečnil v sezóně 1992/1993. Česká fotbalová liga je dnes naší nejvyšší fotbalovou soutěží, a kromě letošního ročníku, který byl ovlivněný pandemií, se jí účastní 16 týmů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Při pohledu na fenka vás okamžitě zaujmou obrovité uši, které jsou dlouhé až 10 centimetrů. Ty samozřejmě přispívají k výbornému sluchu, ale rovněž regulují tělesnou teplotu v horkém pouštním prostředí.

Příroda

Ve výřezu prototyp biohybridní ledviny. 

Věda

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907